Článek
Představitelé politických stran hrají s voliči před volbami nehezké hry, to se ví. Vědci dosud popsali jen málo méně stabilních substancí, než je předvolební slib. Brnkání na emoce, pudy a první signální soustavu vůbec je už léta nejoblíbenější muzikou politického marketingu. Vymyslet něco nového je problém, a tak se každý nápad počítá.
K takovým nečekaným inovacím se už před čtyřmi lety zařadily „České jarmarky“ pořádané hnutím SPD. Předvolební mítinky s tradičními letáčky, hosteskami, občerstvením a projevy politických lídrů byly doplněny tržištěm, na němž si návštěvník mohl zakoupit potraviny „od českých sedláků“ za relativně nízké, údajně „férové“ ceny. Ty se měly stát novým normálem v případě, že se SPD dostane k exekutivní moci.
Byl to nápad jednoduchý, ale vůbec ne pitomý. Láska Čechů ke slevám je všeobecně známá věc a je třeba si vzpomenout, že volební kampaň v roce 2021 se nesla v duchu nastupující inflace a zárodků energetické krize. Tehdejší opozice v čele s koalicí Spolu zcela hloupě a nepředvídavě laborovala s „Babišovou drahotou“, ačkoli skutečnou drahotu a dvoucifernou inflaci měla republika teprve poznat – a to pod novým politickým vedením.
Není proto divu, že hnutí SPD, respektive populistická čtyřkoalice (která ale prosím vás rozhodně není žádnou čtyřkoalicí) se rozhodla jarmarky oprášit i před letošními volbami, kdy jsou dopady inflace ještě citelnější.
S realitou nebo alespoň přiměřeně realistickým volebním slibem to má letos společného úplně stejně málo jako tehdy.
Přitahovat lidi na volební akce prostřednictvím dumpingových cen je zcela obvyklá praxe. Levné (či bezplatné) předvolební guláše, vuřty, piva a limonády jsou bezmála národní tradicí. Takže když se to rozšíří o brambory a cibuli, není to samo o sobě žádná revoluce. Jenže žádná ze stran levně krmících své potenciální voliče se nikdy nezkoušela tvářit, že až bude vládnout, budou si lidé moci huntovat zdraví pivem a uzeninami stejně výhodně jako na předvolební akci. V tom jdou jarmarky SPD o krok dál. A je to krok hlouběji do oblasti lží a vyvolávání nesplnitelných očekávání.
Kampaň SPD nedává sebemenší ekonomický smysl. Jádro burcování spočívá v tom, že ceny na politickém jarmarku se údajně zhruba rovnají výkupním cenám výrobců a pěstitelů, jsou tedy oproti obchodům nižší o obchodní marži. Obchodní řetězce a obchodníci jsou tedy implicitně obviňováni z „keťasení“ - vysoké ceny v obchodech jsou podle SPD zaviněny nemravnými přirážkami prodejců.
Současně se SPD snaží voliče přesvědčit, že příčinou vysokých cen v obchodech je import (levnějších) potravin umožněný volným evropským trhem. „Ukážeme vám v praxi, jak dobře a levně dokáží čeští sedláci a zemědělci pěstovat a jak nám zahraniční řetězce kvůli EU deformují trh,“ slibuje strana na volebně-slevových letácích.
„V praxi“ ovšem na jarmarku SPD nic takového neuvidíte, protože to, co se tam odehrává, nemá s „trhem“, deformovaným ani jiným, nic společného. Jde o sbírku produktů od výrobců, kteří jsou ochotni z důvodu politických sympatií či marketingových záměrů prodávat své zboží za cenu těsně kolem výrobních nákladů.
Část zboží patrně prochází i prostým přeprodejem, kdy pořadatelé trhů produkty normálně nakoupí v obchodních řetězcích či velkoobchodě, a pak je se ztrátou prodají za „férovou“ cenu. Jména výrobců, pokud nejsou přímo uvedena na výrobcích, jsou tajná.
Před čtyřmi lety tvořily základ prodávaných masných produktů výrobky mnohamiliardového podniku Rabbit CZ politicky aktivního podnikatele Zdeňka Jandejska. Ten má už letos jiné politické preference. Zato, jak popsaly Novinky.cz, se na pultech SPD aktuálně objevují výrobky „od českých sedláků“ z koncernu Agrofert, produkty nadnárodní mlékárenské společnosti Savencia Fromage & Dairy Europe nebo velké mlékárenské skupiny Interlacto, jednoho z největších českých exportérů tohoto typu výrobků.
Všechny tři firmy se od spojení s SPD distancovaly s tím, že nemají s pořadatelem trhů žádné smlouvy, takže jejich zboží je na „Českém jarmarku“ jen přeprodávané.
Stojí zato připomenout, že když SPD lákala voliče na jarmark před čtyřmi roky, na letáku slibovala, že „co Babiš a spol. zničili, SPD opět napraví“. Náprava zjevně spočívala v „zalistování“ výrobků Agrofertu, jen není jasné, kde se v této bitvě velkovýrobců na pultech SPD ztratil ten slibovaný český sedlák. („Náš sedlák, dobrý sedlák,“ hlásal leták jarmarku SPD před čtyřmi lety.)
Boj o místa v regálech obchodních řetězců je tvrdý, o tom není pochyb, čeští výrobci se v něm utkávají s konkurencí ze zahraničí a často to bolí. Stejně tak je možné vést dlouhé legitimní diskuze o nastavení zemědělských dotací v EU a jejich dopadech na konkurenceschopnost českých výrobků.
Ale představa SPD, že tento konkurenční boj je příčinou vysokých cen a jeho omezení či odstranění (například kvótami na české zboží) ceny sníží, patří do kategorie ekonomického bizáru. Příliv levnějšího zboží z dovozu samozřejmě tlačí ceny v obchodech dolů a nutí české výrobce – se střídavými úspěchy – bojovat o vlastní konkurenceschopnost.
Relativně vysoké marže řetězců jsou dány jejich provozními a personálními náklady a jsou v podstatě cenou za to, že zákazník sežene veškeré zboží na jednom místě, aniž by musel objíždět sedláky v okolí, případně pobíhat po nejrůznějších tržištích. Což je také oblíbená, ale trochu jiná disciplína. A dnes už si opravdu každý může na vlastní kůži vyzkoušet, zda jsou ceny při prodeji „ze dvora“ či na farmářském trhu skutečně nižší než v obchodních řetězcích. Ano, je to často příjemnější zákaznický zážitek, zboží „s příběhem“ je fajn, ale univerzální zárukou nižší ceny tento způsob prodeje opravdu není.
Pro jarmarky SPD platí úplně totéž, co platilo před minulými sněmovními volbami pro „Babišovu drahotu“ v podání koalice Spolu. Je to špinavá hra s důvěřivostí voličů a vyvolávání nerealistických očekávání v oblastech, do nichž může vláda v demokratických režimech zasahovat jen velmi omezeně a skoro nikdy dobře.
Podobných signálů a lákadel bude v příštích pár měsících jen přibývat a bude dobré se před nimi mít na pozoru.
