Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Naše společnost dospěla k velmi závažnému okamžiku, kdy padne rozhodnutí o tom, zda se naše země znovu a definitivně stane součástí Západu, kam patřila po staletí, či zda zůstaneme na další dlouhá léta součástí Východu.“
To není věta Petra Fialy z nového volebního programu koalice spolu s názvem „Svoboda a prosperita i pro budoucí generace“. I když by klidně mohla být. Je to věta Václava Klause z volebního programu ODS s názvem „Svoboda a prosperita“ z roku 1992.
Je docela zajímavé, že koalice Spolu se rozhodla recyklovat nejen název 33 let starého programu ODS, ale i část jeho hlavního poselství. Což je bohužel asi tak to nejzajímavější, co se dá o dosud představené části aktuálního programu koalice Spolu říct. Na to, jaké drahoty uskupení vedené premiérem Petrem Fialou se svým programem dělalo, je to zatím skutečně dost slabé.
Ono „zatím“ je docela důležité, protože ve středu šlo oficiálně jen o představení „základních pilířů programových priorit“. Což je takový slovní guláš, naznačující, že přijde ještě něco. Podle programového garanta Martina Kupky z ODS představí koalice Spolu podrobnosti k jednotlivým kapitolám na sedmi dalších tiskových konferencích. Inu, hlavně to neuspěchat, volby jsou až za 40 dnů, ještě by si to někdo stihl celé přečíst a co potom?
Prozatím máme tedy v rukách osm kapitol. Jejich tituly mají naznačit koaliční priority a jsou, jak velí politický marketing, zcela k nerozeznání od kterékoli jiné kandidující politické strany - Silná ekonomika a snadné podnikání, Zdravé Česko a čistá příroda, Přívětivé Česko a spokojené rodiny, Moderní infrastruktura a dostupné energie a tak dále. Celé to má jakousi „předmluvu“ s velice neoriginálním názvem Vize 2030, kde se v pár odstavcích popisuje podoba republiky na konci příštího volebního období – samozřejmě za předpokladu, že voliči svěří výkonnou moc do rukou Spolu.
O německých platech už se tu naštěstí nic nepíše, ale stejně je to trochu ošemetné čtení. Tak třeba: „Přebujelá byrokracie už nemá v České republice místo. Provedli jsme totiž centrální audit agend, odstranili nesmyslné duplicity a díky tomu přestali přidávat zbytečné úředníky. Funguje Jednotný portál občana i Jednotné inkasní místo.“
Což je hezká pohádka, ale kazí ji skutečnost, že nám ji vypráví koalice, která Česku poslední skoro čtyři roky vládne. A tak se vtírá otázka, proč jsme za ty čtyři roky centrální audit agend neprovedli, ba se o něj ani nepokusili, proč jsme neodstranili nesmyslné duplicity a proč Jednotné inkasní místo, tento letitý projekt, dosud nefunguje, zatímco Portál občana funguje jen velmi omezeně.
Podobné je to s dalšími tezemi. „Zdravotnictví je dostupné, efektivní a moderní,“ hlásá vize premiérské koalice. To dnes, po čtyřech letech vlády Spolu, skutečně není. A nepodniklo se věru mnoho zásadních kroků k tomu, aby takové bylo. Škarohlíd by mohl říci, že v podstatě žádný - s čestnou výjimkou elektronizačních novel schválených na poslední chvíli v kalupu teprve nedávno.
Celá Vize 2030 působí dojmem, že by mohla být klidně Vizí 2025, kdyby na ministerstva nastoupili lidé kompetentnější, ale především připravenější. Jistě, vládní politici použijí jako výmluvu vypuknutí války na Ukrajině. Ta Fialově vládě samozřejmě zkomplikovala život, ale současně jí dala příležitost blýsknout se na mezinárodním poli, kterou premiér i další ministři docela obratně využili. Nelze ji ale používat jako výmluvu pro skutečnost, že za čtyři roky došlo jen k minimálnímu počtu systémových reformních kroků. Na válku nelze svádět trestuhodné zanedbání školství ani reformní nemohoucnost ve zdravotnictví.
Není proto divu, že celým představením „pilířů priorit“ se táhlo jako červená nit hlavně varování před hrozbou „cesty na Východ, cesty do pekel“, jak řekl místopředseda TOP 09 Vlastimil Válek. Zcela předvídatelně se koalice Spolu rozhodla nenápadně přehlédnout svá vládní selhání a mobilizovat voliče bubáky s tvářemi politických oponentů. A to do té míry, že mobilizační videoklip přímo apeluje: „Je nás dost na to, abychom porazili zlo.“ Aby nebylo pochyb o tom, o jaké „zlo“ jde, na plakátu je v ďábelsky rudé barvě vyvedena trojice Tomio Okamura, Kateřina Konečná a Andrej Babiš.
Koalice Spolu se dušuje, že není populistická, ale dryáčnictvím svého marketingu si s Okamurou či Babišem v ničem nezadá.
