Článek
Hnutí STAN zase jednou bylo skoro na odchodu z vlády, ale zase – přinejmenším do konce srpna – nikam nejde. Dění kolem bitcoinové kauzy začíná připomínat třeskutou frašku, a to jak na úrovni politické, tak i věcné.
Na věcné rovině je momentálním hitem figura „koordinátora objasňování“ bitcoinové kauzy a emeritního ústavního soudce Davida Uhlíře. Jeho účast, místo aby do případu vnesla moudrost a rozvahu velezkušeného a respektovaného juristy, okořenila celou věc pachutí absurdní komedie.
Připomeňme, že Uhlíř nastupoval na Ministerstvo spravedlnosti jako „koordinátor“, jenž měl do konce srpna vypracovat zprávu o průběhu a kvalitě procesů, které skandální přijetí bitcoinového daru provázely. „Popíšu pochybení, která se stala, rozdělím pochybení politická a právní. A navrhnu nějaká opatření dovnitř státních orgánů,“ slíbil například v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Namísto toho Uhlíř pár týdnů poté ve funkci zcela nečekaně skončil a odjel na dovolenou. Ministryně spravedlnosti Eva Decroix prohlásila, že svůj úkol splnil a závěrečnou zprávu nenapíše. Po protestech politických partnerů z hnutí STAN připustila, že by zprávu napsat mohl: „Nezdálo se nám jako užitečné, aby nějaká zpráva o jeho činnosti byla zpracována. Ale vzhledem ke zpochybňování jeho role a nestrannosti jsem s panem doktorem komunikovala a pan doktor Uhlíř mi potvrdil, že je připraven zpracovat zprávu o jeho působení na ministerstvu.“
Zatím poslední zpráva je taková, že Uhlířova zpráva nakonec opravdu nevznikne. Někdejší ústavní soudce vydal prohlášení, v němž konstatuje, že ke zpracování zprávy nemá důvod, neboť už jej k ministerstvu nevážou žádné smluvní povinnosti. Decroix uvedla, že případná Uhlířova zpráva by beztak byla duplicitní ke vznikající auditorské zprávě společnosti Grant Thornton.
Jakkoli je Uhlířova účast v kauze opravdu zvláštní, v první řadě jde o selhání ministryně Decroix. A to nikoli jen komunikační, jak se to vládní strany vesměs snaží podávat, ale především manažerské.
Pokud Uhlířova činnost kopírovala činnost najatých auditorů, jejichž dosavadní závěry jsou mimochodem pro bývalé vedení ministerstva zcela zdrcující, pak Uhlíř vůbec na ministerstvo nastupovat neměl.
Pokud měl Uhlíř postupu Evy Decroix dodat moudrou tvář a punc váženého právníka, pak měl na ministerstvu zůstat, i kdyby tam do konce srpna měl palci točit mlýnek, a vypracovat přislíbenou zprávu, i kdyby měla být úplně stejná jako zpráva auditorů. Pokud ministryně jednou prohlásí, že jí „pan doktor potvrdil, že je připraven zpracovat zprávu“, pak ta zpráva musí vzniknout, pokud Eva Decroix nechce chodit do práce v šaškovské čepici. To je jedna chyba za druhou – a ze závažného skandálu dělá nepřehlednou bramboračku.
Evě Decroix nelze upřít snahu vystupovat otevřeně. Ostatně i Uhlířův odchod slíbila znovu vysvětlit na zvláštní tiskové konferenci plánované na pátek. Ale ta informační ofenziva, kdy se napevno slibuje zpráva, která nakonec nevznikne, nebo se zveřejňuje manažerské shrnutí předběžného reportu, aby se o pár minut později zveřejnil celý report, jenž je hned na první straně označen jako důvěrný, se jeví když ne rovnou přehnaně, tak přinejmenším chaoticky a nekoordinovaně. Jistěže všichni chceme mít co nejvíce informací co nejdříve a jistěže je od ministryně hezké, že chce toto přání splnit. Ale i tak by to měla dělat s jistou rozvahou.
Rozvaha poněkud chybí i hnutí STAN, které bezmála každý krok Evy Decroix doprovází výhrůžkami o odchodu z vlády, z nichž nakonec nic není. Specialistou v tomto oboru se stal místopředseda hnutí Jan Farský. Byl to on, kdo v červnu pohrozil odchodem z vlády, když se Decroix otřela o svého starostenského náměstka Karla Dvořáka. Harmonie byla následně obnovena.
Nyní, když nastaly zmatky kolem Uhlířovy zprávy, Farský opět přispěchal s možností odchodu z vlády, aby za pár hodin předsednictvo STAN ocenilo Decroix za to, že si s ním přišla popovídat, a vyžádalo si jen auditní zprávu do konce srpna. Což je slib, který Decroix dala už dávno. Vládní harmonie je opět obnovena.
Postoj STAN je podobně legrační jako nekoordinované výroky Evy Decroix, ale je přece jen o něco pochopitelnější. Vzhledem k tomu, že v září může začít soud kolem kauzy Dozimetr, musejí Starostové přece jen vážit útoky na kauzu vládních partnerů na lékárenských vahách, aby se jim pár dní před volbami nevrátily jako bumerang.
Současně ale platí, že ačkoli nějaké divoké kroky směrem z vlády mají pár týdnů před volbami povýtce symbolický význam, Starostové pořád mohou pošilhávat po voličích koalice Spolu, kteří už to se svými favority prostě nevydrží. Starostové vědí, že pro mnoho voličů Spolu jsou druhou volbou. Jejich pozice „na hraně vlády“ je tedy čistě taktická. Prozatím vždy vyhodnotili, že lepší, státotvornější bude pohrozit, ale ve vládě zůstat. Ale tento postoj se může kdykoli změnit.
Další dějství se bude psát nejpozději na konci srpna.
