Chtěl bych mluvit s Jiřikovským, říká ministerský poradce k bitcoinům

David Uhlíř čte už tři týdny dokumenty k bitcoinovému případu bývalého ministra Pavla Blažka (ODS). Bývalého ústavního soudce a advokáta si nová ministryně Eva Decroix (ODS) vybrala jako koordinátora šetření, na jehož konci má být jasné, co se na ministerstvu odehrálo kolem miliardového daru od Tomáše Jiřikovského – odsouzeného internetového prodejce drog. „Přinejmenším politické pochybení tam určitě bylo,“ říká Uhlíř o roli ministra Blažka v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Kdy budete vědět, co jste tady na úřadu kolem bitcoinů zjistil?

V srpnu. Tak nějak v polovině.

Na stole máte šanony, takže v jaké jste fázi?

Čtu, hovořím s některými zaměstnanci ministerstva a budu chtít informace od různých jiných orgánů, jako je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Ministerstvo financí a podobně.

Už jste mluvil i s bývalým ministrem Pavlem Blažkem?

Ne, zatím jsem se k tomu nedostal.

Máte s auditováním státní správy nějaké zkušenosti?

Nemám. Přistupuji k tomu stejně jako ke každé jiné kauze, jako jsem to dělal v roli advokáta nebo soudce. Čtu si dokumenty a hledám souvislosti. Ptám se lidí.

Jak vlastně ten váš výstup bude vypadat?

Bude to stručná zpráva s popisem průběhu událostí. Popíšu pochybení, která se stala, rozdělím pochybení politická a právní. A navrhnu nějaká opatření dovnitř státních orgánů. A možná připojím i nápady, jak postupovat při odčerpávání nehmotné majetkové trestné činnosti.

Takže už jste našel konkrétní pochybení?

Kdyby žádné pochybení nebylo, tak je pan ministr Blažek stále ministrem. Přinejmenším politické tam tedy určitě bylo.

A nějaké další? Právní? Úřednické? Neprověření původu bitcoinů?

To řeknu v srpnu.

Jak to cítíte jako advokát a bývalý soudce: Byl to dobrý nápad vůbec začít vyjednávat s Tomášem Jiřikovským o daru v bitcoinech?

Tahle otázka se měla řešit už v trestním řízení. Kdyby bývaly soudy uložily trest propadnutí majetku, počítače by se panu Jiřikovskému nevrátily a bitcoiny by se kdesi rozptýlily ve virtuálním prostoru.

Vnímáte to tak, že pan Jiřikovský stát i soudy převezl? Před soudy tvrdil, že chce počítače zpět, ale že už k nim zapomněl hesla. A současně nabízel ministerstvu bitcoiny uložené v těchto zaheslovaných počítačích.

Máte pravdu, to jsou tvrzení, která jdou proti sobě. Zajímavé, že si toho na ministerstvu nikdo nevšiml.

Na Ministerstvu financí ale vznikla kritická zpráva, v níž právníci varovali před přijetím bitcoinů. Říkala, že odsouzený Jiřikovský je nedůvěryhodný a že jeho bitcoiny pravděpodobně pocházejí ze zločinu. Z toho, co víte studiem dokumentů: Zpracoval někdo takovou analýzu i tady na Ministerstvu spravedlnosti?

Zatím jsem nic takového neobjevil.

Tohle varování se údajně dostalo k ministru Blažkovi, až když ministerstvo dar přijalo. Varoval nějaký jiný úřad před přijetím bitcoinů?

Ne. Vidím problém v tom, že Ministerstvo spravedlnosti poskytlo jinými orgánům informace o daru, ale nevyžádalo si přímo jejich stanovisko. Je velký rozdíl, když napíšete „hodlám přijmout dar“, než když napíšete „prosím o stanovisko, zda mám přijmout dar“. A právě takhle se Ministerstvo spravedlnosti nikoho nezeptalo. Kdyby pan ministr Blažek jednal obezřetně, všem institucím – Ministerstvu financí, Finančnímu analytickému úřadu, Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, státnímu zastupitelství – by položil otázku: Mám ty bitciony přijmout? Co si o tom myslíte? A také by vyčkal s přijetím daru, až dostane odpovědi. Tím by si ušetřil mnohé starosti. Nevím, proč tak spěchal.

Dozvíme se to z vašeho šetření?

Nevím, já v dokumentech důvod tohoto spěchu nevidím Ü navíc když bitcoiny se nezkazí jako jídlo. Mimochodem, sám pan Jiřikovský původně v komunikaci s ministerstvem navrhoval, ať si ministerstvo vyžádá stanoviska od dalších institucí.

Proč to podle vás chtěl?

Asi se domníval, že když budou stanoviska kladná, tak to očistí jeho bitcoiny od veškerých podezření.

Také v tom celém tedy vidíte možná naivní, možná ne moc promyšlený způsob, jak vyprat špinavé bitcoiny? Pan Jiřikovský totiž přišel směnit další bitcoiny v hodnotě 120 milionů a oháněl se právě darovací smlouvou se státem. A argumentem: Nemohou být špinavé, protože ze stejného balíku si je ode mě vzal i stát.

Ano, dává mi to logiku. Byť bych neříkal „vyprat“, ale spíš natřít krycí barvou. Ale to je moje spekulace.

No, spekulace: Takhle se to v jedné bitcoinové směnárně opravdu odehrálo. Ale směnárna to nahlásila jako podezřelou transakci a policie bitcoiny zablokovala.

Ano. Já ten motiv zkrátka vidím jako možnost předvést na všechny strany, že ty bitcoiny jsou nezávadné.

Přijde vám to jako sofistikovaný způsob?

Moc ne. Ale zase rozumím té myšlence: Všichni včetně státního zastupitelství vědí, že mám bitcoiny. A protože se proti tomu neozvali, tak jsou tyto bitcoiny v pořádku.

Je podle vás zvláštní, že to kritické stanovisko právníků leželo na Ministerstvu financí šest týdnů, než se dostalo k ministrovi Zbyňku Stanjurovi?

Možná si v té době nikdo neuvědomoval, že se nebavíme o statisících nebo milionech. Ale že řeč je o miliardě. Kdyby byl znám enormní rozsah tohoto majetkového přesunu, tak by to všechny víc trklo.

Ani na Ministerstvu spravedlnosti se nevědělo, že tam může být miliarda?

Neviděl jsem žádné korunové vyčíslení.

Mělo ministerstvo informovat státního zástupce, který Jiřikovského před lety obžaloval, že mu teď Jiřikovský nabízí bitcoiny? A zeptat se, jestli to nemohou být ty, které se nepodařilo dohledat z provozování internetového drogového tržiště?

Určitě to bylo vhodné. Najednou se totiž zjistilo, že majetkový prospěch pana Jiřikovského mohl být mnohem větší, než z jakého vycházely soudy, když pana Jiřikovského poslaly do vězení. A možná by to otevřelo i otázku obnovy celého řízení.

Dnes už bývalý náměstek ministra spravedlnosti Radomír Daňhel říká, že k bitcoinovému daru proběhlo na ministerstvu bohaté připomínkové řízení. Ve smyslu, že nikdo z úředníků neprotestoval a všichni souhlasili.

No, bylo bohaté, co se týká technických aspektů, jak dar přijmout: kde si půjčit bitcoinovou peněženku, jak zajistit soudního znalce nebo notáře. Ale zatím jsem si nevšiml, že by se někdo vyjadřoval, jestli je to celé v souladu se zákonem.

Pátral tedy někdo na ministerstvu po původu darovaných bitcoinů? Kde je konkrétně pan Jiřikovský vzal? A jestli je neukradl nebo nevydělal prodejem drog?

Tady argumentace vždycky vycházela z toho, co je psáno v trestních rozsudcích. To jsou rozsudky, v nichž se konstatuje, kolik nabyl bitcoinů právě zpronevěrou nebo obchodem s drogami na internetovém tržišti. A tímto pohledem se původ bitcoinů interpretoval – někdy ne moc šťastně.

Souhlasíte se soudci, že Jiřikovského bitcoiny – byť se mu to nepodařilo plně prokázat – patrně nepocházejí z legálních zdrojů?

Ano, je velmi nepravděpodobné, že by pan Jiřikovský bitcoiny vytěžil, jak tvrdil před soudy. Kdyby soudy nechaly tenkrát panu Jiřikovskému v rámci uloženého trestu propadnout veškerý majetek, nemáme dnes co řešit. K žádným bitcoinům v počítačích by se už nedostal.

V jednom rozhovoru jste řekl, že celý dar se řešil na Ministerstvu spravedlnosti „nevázanou“ formou. Co to znamená?

Z justičního prostředí jsem zvyklý, že existuje spis, kam se zakládají všechny papíry. Tady šlo něco e-mailem, něco v příloze e-mailu, z dokumentů není často zřejmé, kdo do textu zasahoval a kdo text upravoval… Tedy se to bralo trochu volněji. Zkrátka nemáme žádný spis s mašličkami, který na začátku obsahuje nějaký návrh, následuje spousta připomínek a na konci leží definitivní smlouva. Ale jak jsem pochopil, ve státní správě to funguje jinak než u soudu nebo v advokacii.

Takže tenhle volnější způsob práce, jak říkáte, se netýká jen bitcoinové kauzy?

Mám pocit, že představa, jak má vypadat spisová služba, vychází z Rakouska-Uherska, kdy nikoho nenapadlo, že si budeme mailovat.

Zjistil jste, že se mohly některé jiné úřady víc snažit, aby přijetí daru zabránily? Nebo že měly být k záměru kritičtější?

Od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který zapůjčil k převodu bitcoinů virtuální peněženku, bych asi čekal, že bude víc přemýšlet, proč mají peníze přijít do rozpočtu Ministerstva spravedlnosti. A proč ne do státního rozpočtu.

Protože si ten dar vyjednalo Ministerstvo spravedlnosti. Chtělo peníze, ne?

A teď se dostáváme do jemných právních problémů. Každý státní orgán má nabývat jen ten majetek, který potřebuje. A bitcoiny nejsou peníze. Kdyby někdo přišel na Ministerstvo spravedlnosti, že mu chce darovat obraz od Picassa, taky by si ho vzalo? Nebo by ho poslalo do Národní galerie? Prostě jen nevím, jestli se bitcoiny neměly do vlastnictví státu dostat prostřednictvím některé jiné instituce než Ministerstva spravedlnosti. Nebo je zvláštní, když sám odsouzený pan Jiřikovský určoval Ministerstvu spravedlnosti, nač mají být darované bitcoiny použity.

To narážíte na darovací smlouvu, kde se píše, že ministerstvo získané peníze utratí například za pomoc obětem trestných činů nebo za lepší podmínky ve vězeňské službě?

Je to pro mě jeden z překvapujících bodů.

Dozvěděl jste se něco nového o motivaci ministra Blažka – proč vlastně dar přijal?

Nic nového. Jen na základě dokumentů bylo jeho cílem získat prostředky pro resort. A zřejmě se domníval, že tím získá i politické body.

Věděl jste něco o bitcoinech, než tahle kauza propukla a než jste dostal nabídku dělat koordinátora pro objasnění případu tady na ministerstvu?

Naprosto nic.

A teď už je máte nastudované?

Musel jsem si trochu nastudovat ten technický rámec – jak se prodávají a podobně. Ale stejně tomu nerozumím. Jinak mám na bitcoiny velmi kritický názor: Ničemu neprospívají a při jejich těžbě se produkují skleníkové plyny.

Kdyby byla ta možnost, na co byste se zeptal pana Jiřikovského, který zmizel do Asie?

Jak se mu daří. Ne – zajímal by mě motiv té jeho náhlé dobročinnosti.

Zní to, jako kdybyste nevěřil, že miliardu daroval jako projev pokání.

Já tam vidím jako možný motiv to, že když 30 procent nečestně vydělaných bitcoinů projde do rukou státu s posvěcením všech možných institucí, tak že 70 procent bude očištěno. To je pro mě jediné vysvětlení.