Článek
Úředníci Ministerstva financí už 13. února ve třístránkovém shrnutí důrazně nedoporučili, aby Ministerstvo spravedlnosti vzalo miliardu v bitcoinech od odsouzeného internetového prodejce drog Tomáše Jiřikovského.
Seznam Zprávy tento dosud neznámý dokument, který mohl aféře předejít, získaly.
Ministerští právníci v něm varují, že Jiřikovský při popisu své kauzy lže – zamlčuje, že jeho virtuální měna může pocházet ze zločinu. A programátora z Břeclavi, který si odseděl pět let ve vězení, napřímo označují za nedůvěryhodného člověka, který se může prostřednictvím daru pokoušet o vyprání peněz.
„Odbor právní služby dále poukazuje na to, že uzavření smlouvy může také vyvolat velmi negativní ohlas ve veřejném prostoru, a spatřujeme zde riziko morálního hazardu ve smyslu působení na potencionální pachatele trestné činnosti,“ předpověděli ministerští právníci, co následovalo v květnu: Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) kvůli daru koncem května – poté, co o věci informoval Deník N – rezignoval a odešel z politiky.
Ministerstvo financí tento dokument určený ministrovi Zbyňku Stanjurovi (ODS) odmítlo minulý týden zveřejnit. S odůvodněním, že nechce narušovat policejní vyšetřování, které kolem bitcoinového daru běží.
Varování leželo od 13. února do 25. března ve Stanjurově kabinetu – aniž ho ministr četl. Mezitím jeho kolega Blažek nechal podepsat s Jiřikovským darovací smlouvu a získané bitcoiny začal prodávat investorům v aukcích.
Dejte to policii, doporučili úředníci
Právníci Ministerstva financí se nabídkou miliardového daru zabývali poté, co jim Blažkův resort poslal podklady k plánované darovací smlouvě. Konkrétně rozsudky, jimiž soudy Jiřikovského před lety potrestaly za obchodování s drogami na nelegálním tržišti Sheep Market. A také usnesení z letošního ledna, jímž soudy – ač zjevně nerady – vrátily Jiřikovskému dříve zabavené počítače.
Jak se dnes ví, byla v nich uložena data k bitcoinům v hodnotě – minimálně – tří miliard korun.
„Osobu pana Jiřikovského nelze považovat za osobu důvěryhodnou. Kryptoměny, které má v úmyslu státu darovat, má ve své dispozici pouze na základě skutečnosti, že orgány činné v trestním řízení nedokázaly jejich umístění na daných elektronických zařízeních detekovat,“ vypíchli úředníci Ministerstva financí ve stanovisku.
Jiřikovskému totiž soudy po propuštění z vězení nechtěly elektroniku vrátit. Právě s podezřením, že se díky ní dostane ke stovkám bitcoinů, které mu nedokázaly při zatýkání zabavit. Počítače totiž měl zašifrované a odmítal sdělit hesla. Nejvyšší soud ale nakonec nakázal, že když soudy neprokážou, že počítače obsahují bitcoiny z trestných činů, musejí Jiřikovskému elektroniku vrátit.
Osobu pana Jiřikovského nelze považovat za osobu důvěryhodnou. Kryptoměny, které má v úmyslu státu darovat, má ve své dispozici pouze na základě skutečnosti, že orgány činné v trestním řízení nedokázaly jejich umístění na daných elektronických zařízeních detekovat.
Jiřikovský dál před soudy tvrdil, že se do počítačů nedostane, protože zapomněl hesla. A současně už vyjednával s Ministerstvem spravedlnosti o daru. Po vrácení počítačů letos v zimě se pak rozpomněl a odblokoval je.
„(Elektronika) byla vrácena pouze z důvodu, že nebylo možno v trestním řízení bez jakékoli pochybnosti prokázat, že na nich jsou uloženy informace vedoucí k virtuální měně – v opačném případě by vrácena nebyla… Pokud si teď vzpomněl na heslo a bude k nim (bitcoinům) přístup, pak by mělo proběhnout dle našeho uvážení další řízení. Je věcí policie, jak docílí toho, aby se k bitcoinům dostala a pak zahájila další kroky,“ napsali úředníci.
A rovnou připojili doporučení, ať si stát Jiřikovského bitcoiny nebere.
„V této situaci, kdy existuje výše než vysoká pravděpodobnost, že nabízená kryptoměna je tou, kterou nebylo možno v trestním řízení dohledat, má odbor Právní služby za to, že je také založen důvod, pro který je možno dar odmítnout, aniž by došlo k porušení zásad hospodaření s majetkem státu,“ uvedli úředníci z financí.
A dodali, že to, jak Jiřikovský líčí celý příběh – tedy za co byl odsouzen a že dnešní bitcoiny vydělal investováním, a ne prodejem narkotik –, považují za „nepravdivé“ či „přinejmenším silně zavádějící“.
Pozor na praní peněz
Právní služba Ministerstva financí se také zabývala návrhem darovací smlouvy, kterou s Jiřikovským dojednali ministr spravedlnosti Blažek a jeho náměstek Radomír Daňhel. A už v únoru v něm odhalila to, co dnes řeší Národní centrála proti organizovanému zločinu: Že dar může sloužit jen jako zástěrka k vyprání peněz.
Tedy že Jiřikovský dá ze tří „špinavých“ bitcoinových miliard jednu miliardu státu. A pak bude říkat: Zbylé dvě přece nemohou pocházet ze zločinu, když si ze stejného balíku vzal bitcoiny i český stát.
„Uzavření takové dohody by poté mohlo sloužit k určité legitimaci/legalizaci kryptoměny na této elektronice, kdy stát bude za určité procento zisku ,trpět‘ skutečnost, že osoba odsouzená za závažnou trestnou činnost bude těžit zisk z tohoto svého protiprávního jednání,“ upozornili právníci Ministerstva financí v dokumentu.
Jiřikovský se skutečně, jak minulý týden napsaly Seznam Zprávy, pokusil dohodu se státem využít k přeměně prvních 50 bitcoinů ze zabavených počítačů na peníze: v kryptosměnárně, jíž se původ peněz nezdál, argumentoval právě darovací smlouvou s Ministerstvem spravedlnosti.
Majitel směnárny ale podezřelou transakci nahlásil a bitcoiny o několik dní později zmrazila policie.
Uzavření takové dohody by poté mohlo sloužit k určité legitimaci/legalizaci kryptoměny na této elektronice, kdy stát bude za určité procento zisku ,trpět‘ skutečnost, že osoba odsouzená za závažnou trestnou činnost bude těžit zisk z tohoto svého protiprávního jednání.
Proč to Stanjura nevěděl
Ministr Stanjura v posledních týdnech vysvětloval, že neměl možnost kolegu Blažka od bitcoinového daru odradit, protože varování právního odboru četl až 25. března. To znamená zhruba tři týdny poté, co si Blažek dar vzal.
Zpráva úředníků totiž měla podle Stanjury sloužit jako podklad pro schůzku, kterou si s ním Blažek sjednal na přelom března a dubna (tedy opět na dobu po přijetí daru). Varování do té doby zůstávalo v kabinetu ministra u ředitele Filipa Bendy. Stanjura říká, že je to běžné: Podklady pro jednání si prý studuje teprve den nebo dva před jednáními.
„Dneska mohu zpětně říct, že jsem mohl a měl dostat tu informaci dříve, ale prostě stalo se, nevidím v tom žádný úmysl,“ vysvětloval Stanjura minulý týden na plénu Sněmovny.
V rozhovoru pro Seznam Zprávy předtím řekl, že na samotné schůzce Blažkovi nedoporučil dar přijmout. Ale to už – jak se dnes ví – bylo pozdě. „V té době už Ministerstvo spravedlnosti mělo uzavřenou darovací smlouvu s tím člověkem… A zrovna u ministra spravedlnosti mě ani nenapadlo, že by na jeho úřadě nebyli schopni to kvalifikovaně posoudit. Ministerstvo spravedlnosti, to přece musí být instituce plná dobrých právníků. Tohle mě na tom vytáčí,“ řekl Stanjura.
Projděte si i časovou osu případu: