Porota: Jmenování Babiše premiérem by byla mezinárodní ostuda

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Volební porotci Seznam Zpráv dnes odpovídají na poslední otázky:

Měl by prezident v případě jeho vítězství jmenovat Andreje Babiše premiérem, ač šéfovi hnutí ANO hrozí střet zájmů a také je aktuálně obžalovaný? Očekáváte od nové Sněmovny, že Andreje Babiše vydá ke stíhání i v případě, že ANO sestaví novou vládu?

Dominik Landsman, satirik, spisovatel, kromě jiného autor Deníčku moderního fotra.

Pokud, respektive až Andrej Babiš vyhraje volby (pojďme si říct, že volby nevyhraje ANO, volby vyhraje Andrej Babiš) a podaří se mu zajistit životaschopnou vládu, potom by ho podle mě měl prezident jmenovat premiérem.

Ne proto, že to je hezká věc a Vánoce se blíží a tím pádem by měl člověk dělat jen samé hezké věci, ale z toho důvodu, že pokud to neudělá, Andrej Babiš bude opět kňučet, že ho všichni chtějí umlčet, že on je chudák, co ho každý pořád jenom šikanuje a tahá ho po soudech a že on se nevzdá a bude nadále bojovat za obyčejného českého občana.

Andrej Babiš s myšlenkou na obyčejného českého občana vstává a s myšlenkou na obyčejného českého občana chodí spát. Celý svůj život zasvětil tomu, aby se měl obyčejný český občan lépe, což je trnem v oku všem těm zlým lidem kolem Fialy, ODS a Pirátů, kteří naopak touží po tom, aby se měl obyčejný český občan co nejhůř.

Prostě a jednoduše by to Andrej Babiš využil k tomu, aby ve společnosti ještě víc rozdmýchal napětí a společnost zase o kus rozdělil.

Za to to podle mě nestojí. V rámci zachování alespoň aktuální atmosféry v České republice bych prostě (pokud vyhraje) Andreje premiérem jmenoval a čekal, až se sám znemožní.

Já mu možná i trochu přeju, aby byl premiérem. Premiérem, který vládne spolu s SPD a Stačilo! Nemůžu se dočkat, až se mu to bude drolit pod rukama. Až se mu populisté z SPD a přilepených vlasteneckých stran (plus Jindřich Rajchl. To jeho PRO neberu jako stranu. To je prostě jenom Rajchl) začnou mezi sebou hádat.

„Já jsem větší proruský xenofobní nácek,“

„ne, ne, já jsem mnohem větší proruský xenofobní nácek než ty,“

„ale tak kolegové, nehádejte se mi tu. Všichni víme, že největší proruský xenofobní nácek jsem tady já….“

Bude legrace až bude muset Babiš každý týden přijít s novým důvodem, proč Česká republika nepotřebuje referendum o vystoupení z NATO a EU, jak to chtějí jeho partneři z vlády, aniž by byť jen naznačil, že hlavní důvod je ten, že jeho Agrofert žije z dotací z Evropské unie.

A to jsou, milé děti, podle mě dost pádné důvody pro to, aby si člověk přál, aby prezident jmenoval Babiše premiérem.

No a k tomu, jestli si myslím, že Sněmovna vydá Babiše v případě, že ANO sestaví novou vládu, tak odpověď je NE. Nevydá. Proč by to dělala? Babiš to nepotřebuje.

Možná, že někdy před nějakými volbami se Babiš nechá vydat ke stíhání, zvlášť pokud mu půjdou preference dolů. Bude křičet, že to je kampaň a že ho chtějí umlčet, zničit, dehonestovat a dost možná i znesvětit. Role ublíženého chudáka, po kterém všichni jdou a chtějí ho umlčet, mu prostě sedí a on ji umí.

Teď ale bude po volbách, takže se Babiš vydávat nebude.

Pavla Horáková, spisovatelka a překladatelka, držitelka ocenění Magnesia Litera.

V první řadě osoba, která si pomýšlí na funkci předsedy vlády, má mít sebereflexi a nemá prezidenta republiky vůbec stavět před takové rozhodování.

Andrej Babiš patří k jedincům, kteří u nás dlouhodobě posouvají hranici přijatelnosti nepřijatelného a spolu s Milošem Zemanem a dalšími má na svědomí zhrubnutí českého veřejného prostoru, jeho postupné otupování vůči nehoráznosti a naši následnou ochotu přehlížet nemravnost z prosté rezignace.

Pan prezident by obžalovaného člověka v potenciálním masivním střetu zájmů jmenovat neměl. Ale je-li prioritou udržet společnost v podrevolučním stavu a zabránit tomu, aby rozladěný lid vytáhl s vidlemi na Hrad, asi mu nic jiného nezbyde.

Nežijeme bohužel ve světě, kde za všech okolností zlo prohrává a dobro žije, a tak od Sněmovny vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání neočekávám v žádném případě.

Pavel Rychetský, bývalý předseda Ústavního soudu, místopředseda tří porevolučních vlád, signatář Charty 77.

Především je třeba počítat s tím, že v nastávajících volbách do Poslanecké sněmovny nezíská žádná politická strana nebo hnutí, včetně koaličních seskupení, nadpoloviční většinu mandátů umožňující sestavení jednobarevné vlády.

Naopak, vše naznačuje, že na cílové pásce se octnou v těsném sledu Babišovo hnutí ANO a koalice SPOLU, přičemž oba tyto subjekty budou k sestavení vlády potřebovat spojence pro vytvoření koalice disponující vládní většinou z dalších stran, které se dostanou do Poslanecké sněmovny.

Ústava přitom nestanoví prezidentovi republiky žádné podmínky nebo limity pro jmenování předsedy vlády, pouze mu poskytuje relativně volný prostor pro dva pokusy. Navíc se již stalo ústavní zvyklostí, že prezident republiky po vyhlášení výsledku voleb nejmenuje ihned nového předsedu vlády, ale potenciálního kandidáta pouze pověří jednáním o budoucí vládě s tím, že premiérem jej jmenuje až v okamžiku, kdy bude disponovat minimálně stojedničkovou podporou v  Poslanecké sněmovně.

Prezident republiky tedy nemusí jmenovat premiérem předsedu politické strany nebo hnutí, které ve sněmovních volbách zvítězí, ale představitele toho politického subjektu, který bude schopen sestavit koaliční vládu s většinovou podporou v Poslanecké sněmovně. O budoucím premiérovi tedy bude rozhodovat nejen jeho umístění na cílové pásce, ale i jeho koaliční potenciál zaručující stabilní vládu disponující stabilní podporou v Poslanecké sněmovně Parlamentu.

Skutečnost, že Andrej Babiš je obžalovaný z úmyslné trestné činnosti majetkového charakteru a z poškozování zájmů Evropské unie, představuje sama o sobě pádný argument, proč by jej prezident republiky neměl jmenovat předsedou vlády. I kdyby nově zvolená Poslanecká sněmovna nevydala Andreje Babiše k trestnímu stíhání, to by bylo pouze přerušeno, ale i nadále by byl osobou trestně stíhanou pro úmyslnou trestnou činnost závažného rozsahu.

Jeho jmenování premiérem České republiky by tak bylo mezinárodní ostudou značného rozsahu a v normálním kulturním civilizovaném státě je něco podobného nemyslitelné. Věřím, že takovým státem jsme a i nadále zůstaneme. Ostatně i samotný střet zájmů je v případě Andreje Babiše jistou překážkou jeho jmenování.

Adéla Šimková, vědkyně, popularizátorka vědy, stojí za projektem Zeptej se vědce.

Upřímně, neočekávám nic takto konkrétního. Vydání Andreje Babiše záleží na tolika faktorech - výsledným složením Sněmovny počínaje, zákulisními dohodami konče - že je to těžko předpověditelné.

Nicméně pokud bude mít ANO a jeho potenciální koaliční partneři většinu, spíš bych čekala, že ho nevydají - hlas proti vydání se dá dobře směnit za vliv v potenciální koalici.

A co se týče první otázky - prezidentu Pavlovi věřím, že má velmi dobře zanalyzované mantinely ústavnosti. Předpokládám, že vybere takové řešení, které bude vyhovovat ústavě, bude respektovat výsledky voleb a zároveň nedopustí protizákonnou situaci (což by se stalo, kdyby byl Babiš ve vládě i přes vlastnictví Agrofertu).

V posledních týdnech nastínili političtí komentátoři celou řadu nápadů, které by mohly výše zmíněné podmínky splňovat - např. jmenování „dvojky“ ANO, Karla Havlíčka premiérem nebo lhůtu na vypořádání Babišova střetu zájmů. Určitě se takových řešení najde více a sama jsem dost zvědavá, s čím prezident přijde. Mám ale tušení, že to řešení bude mnohem méně dramatické a jaksi nudnější, než se v mediálním prostoru všeobecně vykresluje.

Jindřich Šídlo, novinář, publicista, komentátor Seznam Zpráv.

Podle Ústavy může prezident jmenovat premiérem, koho si usmyslí. Názorně nám to v roce 2013 ukázal Miloš Zeman.

Prezident tu ale není od toho, aby korigoval rozhodnutí voličů. Pouze dvakrát (nebo spíš jedenapůlkrát) v historii se stalo, že by prezident po volbách nejmenoval premiérem předsedu vítězné strany.

V roce 2010 vyhrál volby Jiří Paroubek a jeho ČSSD, ministerským předsedou se ale stal Petr Nečas z ODS. V roce 2021 měl nejvíce mandátů ve Sněmovně Andrej Babiš a ANO, premiérem ale prezident Miloš Zeman jmenoval Petra Fialu, předsedu koalice Spolu, která volby vyhrála na počet hlasů. Především však oba - Nečas i Fiala - disponovali spolehlivou a jasně domluvenou většinou ve Sněmovně.

Pokud bude Andrej Babiš schopen složit většinu, měl by mít právo stát se premiérem.

Jsou tu ale ony dva problémy, k nimž otázka míří.

Myslím, že Sněmovna Babiše už tentokrát ke stíhání - napočtvrté (!) - nevydá. Tím je teoreticky vyřešen jeden problém, ten druhý je ale ještě složitější.

Schůzka prezidenta Pavla s Babišem tenhle týden nebyla náhodná. Prezident tím dává najevo, že střet zájmů pro něj znamená problém a že chce slyšet od předsedy ANO jasné řešení. Které mimochodem nebude jednoduché.

Pokud Babiš nebude schopen představit jasný plán, jak se se zákonem o střetu zájmů vyrovnat, je dost dobře možné, že se premiérem stane někdo jiný z ANO, pravděpodobně Karel Havlíček. Má to samozřejmě jednu podmínku, souhlas Andreje Babiše.

Kateřina Kadlecová, ředitelka výrobce luxusních vířivek a swim spa, dle Forbesu jedna z nejvlivnějších žen Česka.

Pan prezident, jak ostatně tento týden zopakoval ve svém projevu, bude respektovat výsledek voleb a postupovat v souladu s ústavou.

Jak také naprosto správně podotkl, nemůžeme spoléhat na to, že on by byl nějakou „poslední záchranou“. Míč je teď plně na straně nás, voličů. Pokud nám nepřijde pro naši zemi správné, aby kandidát na premiéra byl člověk, který je obžalovaný a potenciálně ve střetu zájmů, máme teď právě možnost o tom rozhodnout svým hlasem.

Nicméně už to, že je tato varianta ve hře, není pro nás dobře. Takový dvojí metr a absence sebereflexe poškozuje politickou kulturu v naší zemi. Člověk s podobným backgroundem by vůbec neměl kandidovat.

Pokud jde o vydání Andreje Babiše ke stíhání Sněmovnou, pak on sám ho ve středečním duelu na CNN Prima News odmítl a opět tím neopomněl zpochybnit nezávislost soudní moci a označil to za politický proces. To jsou velice nebezpečná prohlášení. Zároveň opět odmítl odpovědět na to, jak se hodlá vypořádat se svým střetem zájmů.

Ať chceme nebo ne, politici jsou vzorem ve společnosti, stávají se etalonem chování. Jaký vzor ale tento kandidát přináší? Čím naší společnosti prospívá, jaké chování standardizuje v naší společnosti, jaký směr ukazuje našim dětem?!

Věřím, že hodnotové nastavení naší společnosti je někde jinde a ve volbách to patřičně projevíme.

Adam Blaško, slovenský novinář, autor populárního podcastu Piatoček.

Dohodli jsme se, že chceme demokratické volby, i když víme, že zeptat se veřejnosti na názor nutně neznamená, že bude poučený, racionální a čestný. Jestliže ten názor už vyslovený je, neexistuje v tomto zřízení možnost, že voličovi odpověď zabliká červeně a na zelenou se rozsvítí jiná s doprovodnou větou: „Špatná odpověď, zkuste znovu.“ Není to kvíz.

Voliči vědí o Babišově střetu zájmů a vědí také o obžalobě a kauzách. A navzdory tomu to vypadá, že mu dopřejí vyhrát volby s velkým náskokem. A to může být pro Babiše zelená karta, která přebije všechno, protože jsme se dohodli, že takto ta hra funguje. Z tohoto filozofického pohledu by Babiš premiérem jmenovaný být měl.

Proto se u nás Robert Fico tak vehementně snažil vyhrát volby a dostat zelenou kartu. Věděl, že jen ta mu zaručí zahlazení kauz a beztrestnost, a mimochodem i to, že ho parlament nevydá k stíhání v případě, že k tomu dojde.

Na druhou stranu, jako společnost jsme se dohodli nejen na volbách, ale i na tom, že budeme dodržovat určitá pravidla, která definují liberální demokratický svět, ve kterém žijeme. A z tohoto pohledu by Babiš premiérem jmenovaný být neměl.

Moje upřímná odpověď proto zní, že neznám správné řešení tohoto dilematu.