Článek
O místa ve Sněmovně bude letos bojovat celkem 26 volebních uskupení, která v pátek k říjnovým volbám zaregistrovaly krajské úřady a pražský magistrát. Počet seskupení je o čtyři vyšší než při minulých volbách před čtyřmi lety.
Tehdy dodalo kandidátní listiny 22 stran, hnutí nebo jejich koalic. Jedno z neparlamentních hnutí, které podalo kandidátní listiny ve všech regionech, je během registračního procesu stáhlo. Podobně v nabídce chybí i Demokratická strana zelených, která chtěla kandidovat jen v Plzeňském kraji.
I některé další strany a hnutí se přihlásily do voleb jen v některých regionech. Největší výběr proto budou mít voliči v Praze, kde o jejich hlasy bude usilovat 25 seskupení. Naopak nejmenší nabídku budou mít lidé na Vysočině, kde bylo k volbám připuštěno 18 uskupení.
Z voleb se kromě Demokratické strany zelených odhlásilo hnutí Ano lepší Česko s mimozemšťany a občany motoristy, které na sebe upozornilo pod upraveným názvem v loňských volbách do Evropského parlamentu. Na svém webu oznámilo, že své omezené finanční prostředky chce zaměřit na komunální volby v příštím roce a nyní doporučilo volit liberální strany.
Název si počátkem srpna upravila také jedna z nových kandidujících stran, kterou vede bývalá místopředsedkyně hnutí Přísaha Karolína Kubisková. Z Vize 2025 se přeměnila na Výzvu 2025.
Ve všech krajích kandidují všechny sněmovní strany a hnutí, které podle průzkumů mají šanci znovu obsadit poslanecká křesla. Jako volební koalice ale opět kandiduje pouze Spolu, kterou nadále tvoří vládní ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Samostatně jde do voleb znovu hnutí ANO a nově Starostové, byť v některých regionech s podporou místních uskupení. Piráti jako bývalí koaliční partneři Starostů na kandidátní listiny tentokrát přibrali Zelené.
SPD má na kandidátkách zástupce Trikolóry, Svobodných a hnutí PRO. Zastoupení ve Sněmovně by podle průzkumů mohli mít po čtyřech letech znovu komunisté a sociální demokraté, kteří kandidují za hnutí Stačilo!, v jehož rámci si KSČM loni udržela zastoupení v Evropském parlamentu. Kandidátky obou těchto uskupení chce počátkem příštího týdne zpochybnit u soudů strana Volt Česko, podle níž tyto nepřiznané koalice obcházejí volební práh, což ohrožuje férovost voleb a důvěru v demokratický systém.
Úspěšnou spolupráci v evropských volbách naopak neobnovily strana Motoristé sobě a hnutí Přísaha, které se o vstup do Sněmovny pokoušejí zvlášť. Motoristy podporují Soukromníci a Přísaha má mezi lídry zástupce Hlasu samospráv, Hnutí PES a Změny 2020. Podle většiny průzkumů ale stejně jako většina neparlamentních uskupení nedosahují pětiprocentní hranice voličské podpory pro získání poslaneckých křesel.
K nováčkům patří liberálně pravicová strana Voluntia, kterou založili bývalí členové Svobodných kvůli posunu této strany ke konzervatismu a nacionálním postojům. Podobně vzniklo hnutí Kruh, které založily bývalé členky pirátské strany. Nové je i hnutí SMS - Stát Má Sloužit (SMSka), loni založené Hnutí Generace či Rebelové. Dvouleté fungování má za sebou Hnutí občanů a podnikatelů (HOP Hydra) a hnutí Jasný Signál Nezávislých (JaSaN).
Naopak k už tradičním účastníkům volebních klání patří monarchistická strana Koruna Česká, ČSSD - Česká suverenita sociální demokracie, Švýcarská demokracie, Moravské zemské hnutí, Česká republika na 1. místě, strana Levice. Nechybí ani anarchokapitalistická strana Nevolte Urza.cz. Strana Volte Pravý Blok a Balbínova poetická strana mají své kandidáty pouze v hlavním městě.
Zatím největší nabídku při vybírání českých poslanců měli voliči v roce 2017, kdy spolu soupeřilo 31 uskupení. Z nich se do Sněmovny dostalo devět. V minulých volbách se do Sněmovny dostala čtyři uskupení včetně dvou koalic, což vedlo k vytvoření sedmi poslaneckých frakcí.
