Článek
Piráti vysílají do podzimního boje o senátní křesla pouze tři kandidátky. V ostatních obvodech vlastního člověka nepostavili.
Jedna ze zmíněné trojice - obhajující kladenská senátorka Adéla Šípová - přitom před časem ze strany odešla kvůli nesouhlasu s jejím směřováním. Nyní kandiduje za Piráty jako nezávislá. Další z nich, zubařka z Karviné Mariam Szyla, je zase bývalá lidovkyně.
Z křesťanské strany odešla před minulými sněmovními volbami poté, co Seznam Zprávy upozornily na to, že na internetu prodává své erotické fotografie.
Třetí kandidátkou je Simona Luftová, regionální politička strany, která jde do voleb v obvodu Příbram.
Počet pirátských kandidátů do Senátu rok od roku klesá - v roce 2020 jich měli 13, o dva roky později osm, minulé volby už jenom čtyři. Nejde ale prý o projev toho, že by se Pirátům nedostávalo dostatečně kvalitních lidí. Podle předsedy Zdeňka Hřiba strana nechce tříštit síly opozičních stran.
„V patnácti obvodech podporujeme kandidátky a kandidáty jiných demokratických stran. Nejde o to mít za každou cenu pirátského kandidáta v každém pirátském obvodu a nakonec smutnit nad tím, že si navzájem s jiným kandidátem odebírali hlasy a nedostal se ani jeden. To jsme viděli při minulých volbách v Kroměříži,“ vysvětluje Hřib.
Naráží tak na senátní volby v roce 2022, kde proti sobě nasadily dva kandidáty strany dnešní opozice - ti se vybili navzájem a do druhého kola postoupila kandidátka ANO a dnešní senátorka Jana Zwyrtek Hamplová.
Netříštit síly
Všechny strany bývalé vlády se proto letos snažily domluvit a nasadit co nejvíce společných kandidátů. Hrají o hodně - zatímco strany dnešní opozice obhajují 26 mandátů z 27, hnutí ANO pouze jeden mandát.
„Senát je dnes mimořádně důležitou pojistkou demokratického systému, rozhodli jsme se netříštit síly tam, kde můžeme podpořit kvalitního kandidáta s reálnou šancí uspět,“ dodal Hřib.
Piráti v obvodech, kde sami nekandidují, podporují například kandidáty ODS, TOP 09, STAN, lidovců, ale i Strany zelených.
Že k takovému taktizování letos dochází, potvrzuje i sociolog Martin Buchtík z agentury STEM. „Celkový počet kandidátů je menší, čímž se to racionalizuje. Takový postup je v dvoukolové, většinové volbě taktičtější,“ říká Buchtík.
Opoziční taktizování je vidět i na celkových číslech kandidátů do Senátu, která letos výrazně klesla. Ještě před šesti lety si v těchto senátních obvodech mohli voliči vybírat z 235 uchazečů, letos jich je jen 153.
ODS proti Pirátům
Ve srovnání s ostatními opozičními stranami ale Piráti ustupovali více. Občanští demokraté kandidují ve 13 okrscích, Starostové dokonce ve 14. Více kandidátů má i papírově slabší KDU-ČSL - na senátorské křeslo chce dosáhnout pětice lidovců.
A stejně tak se Pirátům nepodařilo docílit toho, aby ostatní opoziční strany zcela ustoupily v „jejich“ třech obvodech. Proti Mariam Szyje v Karviné nasadí ODS Aleše Polácha. V Příbrami obhajuje Petr Štěpánek za STAN podporovaný ODS.
Obzvlášť citlivé je pro Piráty Kladno, kde i přes snahu o spojování nasadí protikandidáta ODS. Proti Adéle Šípové bude kandidovat učitel Petr Paták, kterého navíc podpoří lidovci.
Pirátům se obecně v senátních volbách příliš nedaří - Šípová je jedinou čistě pirátskou kandidátkou, která se kdy do horní komory probojovala.
„Pro ideově vyhraněnou stranu, jako jsou Piráti, je obecně problematické uspět ve většinové volbě. Podobně to má třeba SPD,“ vysvětluje Buchtík. Stejně tak je pro Piráty větší problém spojování s ostatními opozičními stranami - například volič ODS se snáze identifikuje s kandidátem lidovců či Starostů než s Pirátem.
Podle Buchtíka Pirátům v senátních volbách škodí i minimální věkový limit pro senátora. „Trochu je to limituje, protože mají spíš mladší voliče, kteří žádají i mladší kandidáty. Ostatně Adéla Šípová byla v době zvolení nejmladší senátorkou vůbec,“ dodává Buchtík.
