Hlavní obsah

Kebab jako volební téma v Německu: Cenový strop je hloupost, říká prodejce

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: SZ - Milan Rokos

Şentürk Samar se synem v restauraci Efendi Turkish Food.

V Bavorsku je pro hodně lidí hlavním tématem evropských voleb ekonomická situace a zvláště inflace. Ta se nevyhnula ani oblíbenému döner kebabu, o jehož ceně mají jednat i poslanci Bundestagu.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

/Od zvláštního zpravodaje v Německu/

„Když si zajdete na hamburgery do amerických řetězců, zaplatíte zhruba stejně, ale můžete odcházet hladoví. Od nás ne,“ směje se Sentürk Samar, který prodává kebaby v 13tisícovém bavorském městečku Höchstadt an der Aisch. Když si chtějí tamní obyvatelé nakoupit, zamíří právě sem – obdélníkové parkoviště je ze tří stran obklopené obchody, mezi nimiž už dva roky funguje i restaurace Efendi Turkish Food.

Právě oblíbený německo-turecký vynález döner kebab se v poslední době stal i politickým tématem, nedávno se k němu vyjádřil dokonce i kancléř Olaf Scholz. Od spoluobčanů prý často slýchá nářky, že je jejich oblíbená pochoutka příliš drahá a už si ji nemohou dovolit.

Prudký nárůst cen za poslední dva roky zaznamenal i majitel podniku Efendi Turkish Food Şentürk Samar. „Je to tak, před dvěma lety stál döner pět až 5,50 eura, dnes ceny začínají na 6,50. Za tolik ho prodávám já, už ale trochu lituji, že jsem nenasadil cenu o něco vyšší. V Norimberku (vzdáleném asi 30 kilometrů, pozn. red.), ale i v dalších velkých městech je spíš za 7,50 nebo osm eur.“

A podobně jako samotný döner zdražují i další položky a náklady nutné k podnikání. Zatímco v roce 2022 platil provozovatel restaurace 1600 eur měsíčně za elektřinu, dnes už je to 2200 eur. Za slaný jogurtový nápoj ajran, kterým hodně lidí kebaby zapíjí, se místo dřívějšího eura už platí dvě.

„Utrpěla by jen kvalita kebabu“

Námitek zákazníků na rostoucí ceny se rozhodla politicky využít krajně levicová strana Die Linke, která plánuje předložit v Bundestagu nový zákon, který by na döner kebab zavedl cenový strop (psali jsme zde). Strana doporučuje, aby döner stál jen 4,9 eura, pro mladé lidi s nižšími příjmy pak dokonce 2,9 eura. Lidé by na něj dostávali poukázky. Zbytek ceny by pochopitelně musel dotovat stát, což by podle propočtů vyšlo asi na čtyři miliardy eur ročně.

Sentürk Samar nad takovým návrhem jen kroutí hlavou: „To je úplná hloupost, zkrachoval bych,“ říká a jako příklad uvádí pohyblivé ceny surovin, které se mohou měnit každý týden. „Třeba minulý týden jsem koupil balení deseti salátů za devět eur, tento týden ale stojí 15 eur. Pak zase klesne, ale cenu nemůžete fixovat,“ myslí si.

Foto: SZ - Milan Rokos

Běžná porce v restauraci Efendi Turkish Food zákazníky opravdu zasytí.

Stejný názor má i norimberský politik liberální FDP Matthias Fischbach, který v minulém volebním období zasedal v bavorském parlamentu. „Je to čistý populismus. Jediným výsledkem by byla zhoršená kvalita kebabu, prodejci by do něj dávali třeba víc zeleniny na úkor masa. Kvalita se už teď liší,“ říká při schůzce v centru Norimberku.

V restauraci Efendi Turkish Food si Şentürk Samar může dovolit nižší ceny i díky zmíněné poloze v obchodní zóně, 70 procent zákazníků tvoří podle něj nakupující, 30 procent lidí pak přijíždí speciálně za jídlem.

V asi 70 kilometrů vzdáleném Würzburgu jsou už ceny o něco vyšší. Ramazan, provozovatel tamní restaurace Anatolian Kebab House, musel z původních 6,50 eura zvýšit cenu nejdříve na 7,50, poté na osm eur. „Nedá se nic dělat, za elektřinu platím oproti roku 2022 dvojnásobek a cena kila masa na špízu vzrostla ze 4,30 na sedm eur, o 500 eur se mi zvýšil nájem, a zatímco z jídla na odnášku se platí DPH sedm procent, když jíte na místě, je to 19 procent,“ stěžuje si muž pocházející ze středotureckého města Konya.

Tvrdý byznys, v Bavorsku to ale ještě jde

V sedm hodin večer ruch v obchodní zóně v Höchstadtu pomalu utichá a v restauraci Efendi sedí poslední dva zákazníci, kteří se představují jako Ben a Matthias. Třicátníci, od pohledu stálí hosté podniku, kancléřovy obavy z rostoucí ceny döneru nesdílejí. „Kvůli inflaci se ceny zvedat musí, dražší jsou i energie. Já sám mám irskou hospodu a vím, jak tvrdý je to byznys. Tady v Bavorsku to ještě jde, mohli bychom být ale i někde v Bochumi, tam by bylo hůř. A natožpak na východě země,“ říká Ben, podle něhož je návrh na cenové stropy döneru naprosto směšný.

Další potíže nizozemských farmářů

Nizozemsko se už pět let potýká s takzvanou dusíkatou krizí. Čpavek uvolňující se do půdy z kravského hnoje je třeba razantně omezit, tamní vláda už proto rozjela systém vykupování farem. Získat jich chce na tři a půl tisíce.

Na otázku, zda inflace nějak ovlivní jejich rozhodnutí před volbami do Evropského parlamentu, krčí oba zákazníci rameny – zatím ještě nevědí, koho volit. To většina tureckých kebabových byznysmenů toto dilema neřeší: „Nemám německé občanství, volím jen v tureckých volbách,“ zní častá odpověď.

Článek vznikl s laskavým přispěním Nermin Ocaktanové.

Doporučované