Hlavní obsah

Češi opouštějí velká města, exodus na venkov zrychluje

Foto: Josef Pokorák, Seznam Zprávy

Jestli je v některé části Prahy patrný příliv cizinců, jsou to sídliště v městské části Praha 13, která si oblíbila rusky hovořící populace.

Reklama

6. 6. 13:07

Nové byty, jejichž výstavbu slibují politici před volbami, jsou totiž dostupné tak pro cizince. Jejich voliči znovu míří do satelitů.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Nedostatek bytů je zoufalý,“ stěžuje si ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) Ondřej Boháč.

V hlavním městě každým rokem přibývá 10 až 15 tisíc lidí, a pokud se nezačne stavět opravdu ve velkém, tedy pokud se na trh nedostane alespoň deset tisíc nových bytů ročně, bytové nouze a tím ani vysokých cen bydlení se Praha nezbaví.

Podobné stížnosti jako od ředitele klíčové pražské instituce jdou čtyři měsíce před volbami i od zástupců magistrátů v Brně, Plzni nebo Českých Budějovicích. Bytová výstavba byla důležitým motivem komunálních voleb už před čtyřmi lety, těžko se jí programy vyhnou i tentokrát a pro komunální politiky velkých měst je podstatné, aby jim ti, kdo shánějí nový byt, dali hlasy.

Dá se však pochybovat, jestli je tentokrát na sliby o bydlení dostanou.

Když přišli cizinci

Do velkých měst se totiž už před ukrajinskou krizí stěhovali ve velkém počtu cizinci. Konkrétně v Praze jich během pětiletky 2017–2021 přibylo skoro sedmdesát tisíc, v Brně třináct tisíc a v Plzni osm tisíc. S nadsázkou řečeno, žádné z velkoměst by netrpělo „zoufalým nedostatkem“ bytů, pokud by nepřišli pracovníci a investoři ze zahraničí.

Ještě vážnější je fakt, že se většinová populace Prahy, Brna, Ostravy a dalších měst drží globálního trendu, který velí stěhovat se na venkov, přesněji do rodinných domků v nepřehledných satelitních sídlištích za městem.

Globální ohlas mezi urbanisty získal v této souvislosti poslední vývoj v New Yorku. Do roku 2015 se tam Američané stěhovali především z důvodu kvality služeb, pak se trend obrátil a v posledních letech před covidem odtud ročně utíkalo 100 tisíc obyvatel. A po zkušenostech s lockdownem se loni proud uprchlíků ztrojnásobil.

„K důvodům patří vysoké ceny bydlení, ale především Američané hledají velké domy, zelené zahrady a temné noční nebe,“ vysvětlil v deníku Welt Samuel Abrams z American Enterprise Institute, že hlavní motivací je najít svobodný prostor.

Svoboda ve vlastním

Také v českých městech jsou drahé byty, ale stejně jako pro Američany jsou i pro Čechy satelity především naplněním ideálů. Lucie Galčanová z Masarykovy univerzity ve studii „Sub Urbs: krajina, sídla a lidé“ uvedla, že k nim patří „svoboda bydlení ve vlastním, se svobodou pak úzce spojené soukromí a konečně bezpečí mimo rizika velkoměsta“.

V Praze jsou jenom jiná měřítka než za oceánem. Před pandemií se odtud za hranice města stěhovalo v průměru 20 tisíc lidí ročně, v roce 2021 o pět tisíc více. Volný prostor však loni na rozdíl od New Yorku částečně zaplnilo 22 tisíc přistěhovalců z jiných českých obcí, celkový nárůst městské populace pak zajistilo dalších 18 tisíc nových obyvatel s cizím pasem.

Podle sociologa Martina Luxe nejsou ani v takovém vývoji česká a moravská města výjimkou. „Zahraniční imigrace přednostně míří do velkých měst, a do Prahy zvlášť, protože je prioritně motivovaná hledáním dobře placené práce. Zpočátku se zde lidé stěhují do nájmu a poté případně do prvního vlastního bytu. Teprve po čase, podobně jako Češi, se někteří úspěšnější stěhují do rodinných domů v zázemí velkých měst,“ popisuje expert Sociologického ústavu Akademie věd obvyklou strategii přistěhovalců do nových členských států EU.

Stará cesta nepomůže

Z politického pohledu proto může být sporná snaha zvýšit nabídku bytů velkoplošnou výstavbou od soukromých developerů, jak plánují magistráty nejen v Praze a Brně. Nové byty i bez ohledu na to, kolik stojí, ocení především přistěhovalci, kteří přicházejí často ze zahraničí. Ti však obvykle nemohou volit.

Pražský magistrát přesto dosavadní praxi měnit nebude. „V Praze je vysoká poptávka po pracovních silách. Také proto Praha populačně roste, a proto musí být zajištěna odpovídající rezidenční výstavba. Nemusíme tolik řešit, odkud lidé do Prahy přicházejí, cizinci jsou rovněž obyvatelé Prahy,“ vysvětluje mluvčí IPR Marek Vácha.

Dosavadní přístup se podle něho změní pouze v tom, že město opět začne stavět obecní byty, kde budou mít místní senioři a sociálně slabší rodiny nárok na nižší nájemné.

Starousedlíky však může z Prahy vyhnat také zahušťování výstavby v některých čtvrtích. Tím mohou dosáhnout další městské části parametrů předlistopadových panelových sídlišť, u kterých v řadě případů obyvatelstvo ubývá.

Primát městských obvodů s největšími ztrátami si v posledních pěti letech drží ta největší sídliště, pražské Jižní Město a Ostrava-jih, jež podle statistiky ministerstva vnitra přišla o 3 až 4 tisíce lidí. Některá středně velká sídliště typu pražských Řep nebo brněnské Lesné, Vinohrad či Bohunic se musela smířit se ztrátou 500 až 1 000 obyvatel.

Nová výstavba proto může posílit motivaci dalších starousedlíků, kteří obvykle chodí volit, aby opustili své město a následovali trend útěku do přírody.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované