Článek
Komunálních voleb v Černoučku se prezident Petr Pavel nejspíš nezúčastní, v tu dobu totiž bude na své soukromé cestě v zahraničí. Přestože je první dáma Eva Pavlová ve svých politických vyjádřeních typicky shovívavější, rozhodla se tentokrát svého manžela na sociálních sítích zastat. Ostatním politikům naopak vytkla, že dosud nebyli schopní dostatečně reformovat český volební systém.
„Stát neudělal nic pro to, aby lidem umožnil volit flexibilněji, a to nejen ze zahraničí, ale ani z jiného místa v České republice, kde právě pracují, studují nebo tráví čas,“ napsala Pavlová na svém instagramovém profilu. Pokud podle ní stát chce, aby lidé k volbám chodili, měl by jim pro to vytvořit odpovídající podmínky.
Základní cesty, které by umožnily vyhovět požadavkům první dámy, jsou dvě: zavést elektronizaci voleb, anebo umožnit občanům hlasovat korespondenčně. Obě tyto možnosti jsou však podle politologa Jakuba Čapka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy prakticky nemožné.
„Je to reálné skoro ve všech jiných typech voleb, ale u komunálních ne. Nic jiného než prezenční volba nedává smysl, v obecních volbách si člověk úplně nezařídí voličský průkaz. Už takhle mají volební komise dost často problém spočítat křížky pro kandidáty napříč listinami, znamenalo by to pro ně velkou administrativu navíc,“ říká odborník.
„U komunálních voleb by to bylo organizačně nejsložitější. Pokud by to bylo na mně, tak bych to případně nejdříve vyzkoušel u technicky a organizačně jednodušších voleb. Zkušenosti s nimi by pak ukázaly, jestli to lze použít také v komunálních volbách,“ vysvětluje politolog z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Jakub Šedo.
Expert dodává, že kdyby se o zákoně přece jenom začalo ve veřejném prostoru hovořit, neměl by šanci projít přes současnou Sněmovnu. Většinu v ní mají totiž strany, které o elektronizaci voleb nejeví zájem a naopak se vůči jakékoliv formě distančního hlasování vymezují.
Úplně mimo, reaguje Černochová
O elektronizaci komunálních voleb se snažilo jen několik jednotek evropských zemí. Jedním z mála případů, kde se tato forma hlasování uchytila, je Estonsko. To však z hlediska digitalizace státní správy a s ní spojenými úkony je s ostatními evropskými zeměmi jen těžko srovnatelné.
Poprvé Estonsko využilo elektronickou volbu právě u komunálních voleb v roce 2005. Dnes systém funguje následovně: Lidé své hlasy odevzdávají v časovém předstihu, své rozhodnutí mohou několikrát změnit, a pokud by se cokoliv v systému nepovedlo, mají možnost odevzdat svůj volební lístek také prezenčně.
Jakmile země umožnila občanům hlasovat online, vzrostla účast v komunálních volbách o deset procentních bodů na zhruba 60 procent. Kolem této hranice se poměr voličů mezi obyvateli drží dodnes.
Na sociálních sítích se do oznámení první dámy opřeli politici z vládního i opozičního tábora. Například ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), který má ze své pozice administrativní stránku voleb na starost, označil výtku první dámy za absurdní.
„V komunálních volbách si volíte zastupitele ve své obci. Každá obec má své kandidáty, své kandidátky a své volební lístky. Proto není možné přijet s voličským průkazem kamkoliv v republice a hlasovat tam pro kandidáty ve vaší obci. To není chyba systému. To je samotná podstata komunálních voleb,“ upozorňuje ministr vnitra na síti X.
Metnar zároveň považuje hlasování přímo ve volebním okrsku za opodstatněné. Podle něj zajišťuje tajnost hlasování a chrání jednotlivé voliče před potenciálním nátlakem, ke kterému by v případě elektronické či korespondenční volby dle Metnara mohlo dojít. „Nebudeme volební systém celé země překopávat jen proto, že si pan prezident naplánoval na termín voleb dovolenou,“ kritizuje v příspěvku.
„Chápu, že se ho (Petra Pavla, pozn. red.) jeho žena může chtít lidsky zastat, ale pokud sama dobrovolně vstoupí do politické debaty a kritizuje politiky, její argumentace by měla odpovídat tomu, jak komunální volby skutečně fungují. Bohužel, v tomto případě, výtka paní Pavlové míří úplně mimo,“ píše na síti X poslankyně Jana Černochová (ODS). Pokud by k takové změně došlo, bylo by podle ní zapotřebí zásadně překopat celý volební systém.
Prosadit reformu toho, jak čeští občané hlasují, by přitom bylo velmi náročné. Ke změně volebního systému je totiž potřeba souhlas obou parlamentních komor. I kdyby tak panovala shoda ve Sněmovně, změnu zákona by na rozdíl od klasického legislativního procesu stále mohl zablokovat Senát.
Změna volebního systému se navíc v posledních několika letech ukázala jako kontroverzní téma. Prohlasovat korespondenční volbu v roce 2024 pro Čechy žijící v zahraničí trvalo Poslanecké sněmovně tři a půl dne, celkem zhruba 96 hodin čistého času. Součástí rozsáhlých obstrukcí tehdejší opozice byl také nejdelší projev v historii Parlamentu, při kterém předseda SPD Tomio Okamura hovořil skoro 11 hodin.
Krásné, ale nesplnitelné, říká politolog
V Poslanecké sněmovně nyní funguje pracovní skupina pro komunální volby, kterou založil právě ministr vnitra Metnar. Aby byla debata z hlediska politického zastoupení co nejširší, pozval do ní šéf resortu, který za volby zodpovídá, zástupce ze všech parlamentních stran.
Jedním z nich je například Metnarův předchůdce Vít Rakušan (STAN). Ten na středeční debatě CNN Prima News prohlásil, že do budoucna je pro nějaký typ elektronických voleb otevřený.
„Uvědomuji si, že pokud chceme změny ve volebních systémech, musí být evoluční, ne skokové. Technicky můžeme měnit mnohé, ale neumím si představit, že by v komunálních volbách šlo do budoucna volit ze zahraničí,“ míní poslanec. Vyzval ale předsedu pracovní skupiny Metnara, aby „evoluci“ způsobu, jak Češi do obecních zastupitelstev volí, zrychlil.
Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba má elektronická volba svá rizika, ale například ta bezpečnostní jsou podle něj na této úrovni mnohem nižší než třeba u voleb do Sněmovny. Na rozdíl od politologa Šeda tak zastává názor, že by se mělo začít právě u místních voleb. „Dokážu si představit, že lidé na krátkodobém pobytu v zahraničí budou v komunálních volbách hlasovat elektronicky,“ říká Hřib.
Představy politiků včetně první dámy ale mírní politolog Čapek. „Bylo by hrozně krásné, kdyby se povedlo něco takového uskutečnit, ale v aktuálním nastavení českého politického prostředí jsou tyto požadavky nereálné. Je dobře, že se o tom začne mluvit, ale teď to není splnitelné,“ dodává expert.
