Hlavní obsah

Volby u českých hranic, v Sasku, vyhrála CDU, na paty ji s 27 % šlape AfD

Drážďany, saská metropole.

1. 9. 18:12
aktualizováno • 1. 9. 21:31

Volby v Sasku vyhrála CDU, ale o koalici přijde. Antiimigrační strana si od posledních voleb polepšila o 18 procent.

Článek

Zemské volby v Sasku vyhráli podle prvních odhadů veřejnoprávní televize ARD křesťanští demokraté (CDU) kancléřky Angely Merkelové před protiimigrační stranou Alternativa pro Německo (AfD). CDU získala 32 procent hlasů, AfD 27,5 procenta. Pokud se odhady výsledků potvrdí, bude to znamenat konec současné vlády CDU a SPD, která ztratí většinu v zemském sněmu.

Do parlamentu této čtyřmilionové spolkové země ležící u českých hranic směřují také Levice, Zelení a sociální demokraté (SPD).

Křesťanští demokraté byli ještě v červenci v průzkumech veřejného mínění na úrovni AfD, v závěru kampaně vedené populárním saským premiérem Michaelem Kretschmerem se ale od protestního uskupení dokázali odpoutat. I tak je ale výsledek pro CDU dosud nejhorším v Sasku, kde od znovusjednocení Německa v roce 1990 strana vyhrála všechny zemské volby. Jejím dosavadním minimem bylo před pěti lety 39 procent.

Ještě výrazně hůře je na tom v absolutních číslech koaliční SPD, která dostala osm procent hlasů, čímž také prolomila své dosavadní minimum. To činí 9,8 procenta a je z roku 2004.

Výrazně si naopak polepšila AfD, kterou zvláště na východě Německa mnozí považují za pravicově populistickou až radikální, pro níž bylo dosud maximem 9,7 procenta před pěti lety. Na vzestupu jsou i Zelení, kteří získali devět procent hlasů, což je také jejich maximum.

Levice, která byla v Sasku dosud nejsilnější opoziční stranou, dostala podle odhadů 10,5 procenta hlasů. Těsně pod hranicí pěti procent, která zajišťuje vstup do parlamentu, jsou se 4,8 procenta liberálové (FDP).

Podobné trendy jsou patrné i ve 2,5milionovém Braniborsku, kde podle odhadů doplněných o průběžné výsledky vyhrála SPD s 26,1 procenta hlasů před AfD s 23,7 procenta. Do zemského sněmu půjde i CDU s 15,7 procenta, výrazně oslabená Levice s 10,7 procenta, posílení Zelení s 10,6 procenta a poprvé zřejmě také konzervativní Svobodní voliči (FW) s pěti procenty.

Také ve spolkové zemi Braniborsko, která obklopuje Berlín, jak SPD, tak CDU znovu o něco níže posunuly hranici svého minima. Naopak AfD, kterou hlavně na východě Německa mnozí pozorovatelé považují za pravicově populistickou až radikální a kterou nezřídka podporuje i bývalý český prezident Václav Klaus, v Braniborsku dosáhla svého rekordu. Stejně tak i Zelení.

Řada voličů dala podle politologů svým hlasováním najevo, že nejsou zcela spokojeni s vývojem po pádu komunistické Německé demokratické republiky (NDR), za který podle nich právě CDU a SPD nesou největší zodpovědnost. Alespoň jedna z těchto stran vždy za posledních 29 let vládla na celoněmecké úrovni, Sasko po celou tuto dobu vedl premiér z řad CDU, Braniborsko zase ministerský předseda za SPD. Vedle přetrvávajících rozdílů mezi východem a západem Německa hrála v předvolební kampani velkou roli také témata migrace, ekologie, školství a sociálního zabezpečení.

V obou spolkových zemích, kde letos výrazně stoupla volební účast, se po hlasování budou měnit vládní koalice. Jak vláda CDU a SPD v Sasku, tak kabinet SPD a Levice v Braniborsku přijdou o většinu v zemském sněmu. V obou zemích by se proto stávající koalice mohly rozrůst o Zelené. Ve hře jsou ale i další varianty.

Dopady hlasování v obou spolkových zemích se dají očekávat i na celoněmecké úrovni, kde by mohly dál zvýšit tlak na už tak oslabenou koalici CDU/CSU a SPD, jejíž strany v posledních dvou letech utrpěly sérii porážek. Zejména uvnitř sociální demokracie mohou po debaklu v Sasku znovu zesílit hlasy, že nelze nadále setrvávat ve velké koalici, která spolkové republice vládne už potřetí za poslední čtyři volební období.

Doporučené