„Z Trumpa bude chromá kachna.“ Co čeká USA po demokratickém triumfu

Jedny z nejdůležitějších voleb roku přinesly zásadní politický otřes pro prezidenta Donalda Trumpa. Demokraté zaznamenali výrazné zisky i v tradičně konzervativních státech a připravili republikány o křesla, která dosud považovali za bezpečná. Mezi poraženými jsou přitom i kandidáti, které si Trump osobně vybral a výrazně podporoval.

Jedno z největších překvapení přišlo z Jižní Karolíny, kde demokratka Annie Andrewsová porazila republikánskou senátorku Darline Grahamovou, sestru zesnulého Lindseyho Grahama, která byla jmenována právě po jeho smrti.

Trump se za její kandidaturu osobně postavil a pomohl jí získat republikánskou nominaci. Ve státě, který prezident v roce 2024 vyhrál s náskokem 18 procentních bodů, však nakonec Grahamová neuspěla. V kampani jí uškodilo například to, když prohlásila, že nemá „informace o národní bezpečnosti“, což bylo jedno z hlavních témat jejího bratra.

Významné překvapení přinesl také Texas, kde demokrat James Talarico porazil republikána Kena Paxtona.

Právě jeho Trump podpořil v republikánských primárkách proti dosavadnímu senátorovi Johnu Cornynovi, přestože část stranického vedení varovala, že Paxtonovy korupční i osobní skandály by mohly ohrozit dosud bezpečné republikánské křeslo.

Demokraté přitom v Texasu nezvítězili v senátních volbách od roku 1988, kdy mandát obhájil Lloyd Bentsen. Talaricovo vítězství tak představuje historický průlom a ukončuje téměř čtyři desetiletí republikánské dominance v texaských senátních volbách.

Demokraté navíc v Texasu získali i křeslo guvernéra, když Gina Hinojosaová porazila trojnásobného šéfa státu Grega Abbotta. Strana se nově dostane i do vedení v Ohiu, Iowě nebo Georgii.

Trump mezitím v rozhovoru pro deník The New York Times uvedl, že je ochoten výsledky voleb přijmout a spolupracovat s demokraty. Ještě koncem října přitom jejich uznání podmiňoval tím, že volby musí být „poctivé“.

„Nevidíme modrou vlnu, vidíme tsunami,“ komentuje výsledky pro Seznam Zprávy politolog Matěj Jungwirth z Asociace pro mezinárodní otázky.

Podle něj nejde jen o obvyklé oslabení strany úřadujícího prezidenta při průběžných volbách, tzv. midterms, ale i o mimořádně rozsáhlý neúspěch republikánů. Výsledek označuje za „velmi tvrdé a nelichotivé vysvědčení“ prvním dvěma letům Trumpova druhého mandátu.

Podobně výsledky hodnotí také americký politolog a bývalý republikánský stratég Dan Schnur, který působil jako komunikační ředitel prezidentské kampaně Johna McCaina.

„To, že demokraté výrazně posílili, není překvapivé. Rozsah jejich zisků je ale ohromující. Ani ti nejoptimističtější příznivci demokratů nemohli předpokládat takto drtivé vítězství,“ říká pro Seznam Zprávy.

Podle Schnura je výsledek především výrazným odmítnutím dosavadní politiky Bílého domu. „Trump dnes dosáhl jednoho ze svých přání. Chtěl, aby se tyto volby staly referendem o jeho prezidentství, přestože sám nebyl na volebních lístcích. A to se mu v mimořádné míře podařilo,“ poznamenává.

Za výraznými demokratickými zisky podle Jungwirtha stojí především nespokojenost Američanů s ekonomickou situací a rostoucími životními náklady.

„Velkou roli hrály především ceny pohonných hmot. To je něco, co každý Američan vidí na své cestě do práce a může si to velmi snadno spojit s americkou intervencí v Íránu a se stoupajícími cenami posledních šesti měsíců,“ vysvětluje politolog. Vedle benzinu podle něj Američany trápí také ceny potravin, bydlení a zdravotní péče.

Význam ekonomických témat potvrzují také první povolební průzkumy. Podle šetření agentury AP označilo 39 procent voličů ekonomiku za nejdůležitější problém Spojených států, zatímco 32 procent uvedlo stav americké demokracie.

Už před volbami přitom podle průzkumu Financial Times a společnosti Focaldata hodnotilo téměř 70 procent respondentů negativně Trumpův postup vůči vysokým cenám a dostupnosti základních potřeb.

Jungwirth upozorňuje také na překvapivě výraznou roli vládní korupce. „Ukazuje se, že korupce a vládní korupce byly jedním z klíčových volebních témat,“ říká. Podle průzkumu CBS News považovalo přibližně devět z deseti voličů korupci za důležitý faktor svého rozhodování. To však samo o sobě neznamená, že kvůli ní hlasovali pro demokraty.

Výsledky přitom naznačují, že část voličů nechtěla pouze vyjádřit nespokojenost s prezidentovou politikou, ale také posílit kontrolu Bílého domu. Podle průzkumu AP se přibližně sedm z deseti respondentů domnívalo, že Kongres nedělá dost pro omezování prezidentské moci.

Demokraté uspěli také ve volbách do Sněmovny reprezentantů, a to i v obvodech, jejichž hranice republikáni před hlasováním překreslili ve svůj prospěch.

Na Floridě například demokrat Jared Moskowitz porazil republikána Scotta Singera v nově vymezeném 25. kongresovém obvodu. Ten byl přitom upraven ve prospěch republikánů a Donald Trump by v jeho nových hranicích při prezidentských volbách v roce 2024 zvítězil s náskokem devíti procentních bodů.

Právě překreslování volebních obvodů, známé jako gerrymandering, mělo republikánům pomoci udržet kontrolu nad Sněmovnou. Podle Jungwirtha se však strategie mohla obrátit proti nim.

„Měl jsem za to, že republikáni budou mít výhodu vzhledem k tomu, že byli schopni překreslit více volebních obvodů v republikány ovládaných státech. Ale ukazuje se, že to možná byla trochu dvojsečná zbraň, že se možná střelili do vlastních nohou,“ poznamenává politolog.

Výsledky voleb tak zásadně mění rozložení politických sil ve Washingtonu. Demokraté získávají kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů, zatímco boj o Senát přinesl republikánům ztráty i ve státech, kde se ještě před volbami očekávalo jejich vítězství.

V prvních dvou letech svého druhého funkčního období mohl Trump při prosazování legislativních priorit spoléhat na republikánskou většinu v obou komorách Kongresu. V následujících dvou letech se však bude muset vyrovnávat s výrazně silnější demokratickou opozicí, která získává možnost blokovat jeho zákony a prostřednictvím kongresových výborů kontrolovat činnost Bílého domu.

Schnur očekává především období ostrých politických střetů. „Pokud jde o domácí politiku, čekají nás dva roky vyšetřování, vzájemného obviňování a legislativního patu,“ říká pro Seznam Zprávy.

Podle něj bude pro Trumpa mimořádně obtížné prosadit prostřednictvím Kongresu jakékoli zásadnější změny. Prezident, který se v souvislosti s možnou demokratickou většinou označoval za „pana Veta“, bude muset při prosazování svých priorit stále více spoléhat na vlastní exekutivní pravomoci.

„Přes Kongres už neprosadí žádnou významnou legislativu. Jakékoli změny v domácí politice budou výsledkem jeho jednostranných kroků prostřednictvím exekutivních příkazů, které může příští prezident zrušit,“ domnívá se Schnur. Tuto metodu ostatně Trump často využíval i v situaci, kdy Kongres ovládali republikáni.

Podle amerického stratéga je totiž obtížné představit si, že by Trump a nově zvolený Kongres dokázali nalézt shodu na větším množství politických návrhů.

Také Jungwirth očekává výrazné zostření konfliktů mezi Bílým domem a Kongresem. „Z Trumpa se teď oficiálně stává chromá kachna,“ říká politolog. Používá populární označení používané pro hlavu státu, která sice zůstává v úřadu, ale už z nějakého důvodu nemá politický vliv.

Jungwirth nevylučuje tvrdší střety o federální rozpočet, financování armády či podporu Izraele, které by mohly vyústit až v další omezení fungování federální vlády, takzvaný shutdown, během něhož pozastavují činnost některé úřady.

Demokraté zároveň získají podstatně silnější nástroje ke kontrole prezidentovy administrativy. Už před volbami avizovali, že v případě převzetí Sněmovny chtějí zahájit rozsáhlá vyšetřování Bílého domu, a to mimo jiné v souvislosti s možnými střety zájmů, korupcí či nakládáním s dokumenty týkajícími se kauzy zemřelého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.

„Od vysoce postavených demokratů ve Sněmovně už zazníval vzkaz ‚lawyer up‘, tedy připravte si právníky,“ připomíná Jungwirth. Podle něj lze očekávat nové vyšetřování prezidentových kroků i podstatně důslednější využívání kontrolních pravomocí Kongresu.

Ztráta republikánské většiny však Trumpa nepřipraví o prezidentské pravomoci. Nadále může využívat exekutivní příkazy a vetovat zákony schválené Kongresem. K přehlasování prezidentského veta je přitom zapotřebí dvoutřetinové většiny v obou komorách.

Odlišná situace však podle Schnura nastane v zahraniční politice, kde prezident disponuje širším prostorem pro samostatné rozhodování.

„Pro demokraty bude mnohem obtížnější přimět Trumpa ke změně kurzu. Na mezinárodní scéně může ve většině oblastí pokračovat v tom, co chce dělat, i s demokratickou většinou v Kongresu,“ vysvětluje. Zákonodárci přitom nadále mohou ovlivňovat například financování zahraniční pomoci či sankční legislativu.

Vítězství přitom podle Schnura nemusí znamenat zásadní přeskupení americké politické scény. „Jde pravděpodobně méně o politické přeskupení než o další krok v oslabování tradičních stranických vazeb,“ říká americký stratég.

„Většina nerozhodnutých voličů, kteří tentokrát podpořili demokraty, nehlasovala ani tak pro Demokratickou stranu, jako spíše proti Donaldu Trumpovi a republikánům,“ vysvětluje.

Připomíná, že demokraté podle předvolebních průzkumů nadále čelili nepříznivému hodnocení veřejnosti a jejich vítězství proto automaticky neznamená obnovení důvěry voličů.

„To nejdůležitější, co demokraté dnes získali, je příležitost,“ uzavírá Schnur. „Mají nyní dva roky na to, aby Američany přesvědčili nejen k odmítnutí republikánů, ale také k podpoře demokratů.“