Hlavní obsah

Duel: Vratné PET lahve. Spása pro přírodu, nebo ekologický nesmysl?

Duel: Zálohovat, nebo nezálohovat? Spor o to, co s PET lahvemi. (Video: Seznam.cz)

Tříkorunová záloha na lahve od piva ukazuje, že jich lidé vrátí až 98 %. Pokud by existoval systém záloh i na PET lahve, vracelo by se jich i 90 %, říká v Duelu ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky Soňa Jonášová. Kritici ale varují, že by zálohované PET lahve paradoxně zvýšily ekologickou zátěž.

Článek

Záloha na jednu PET lahev by podle Institutu cirkulární ekonomiky byla také alespoň 3 koruny. Týkalo by se to balených vod, nealkoholických nápojů, piva a ciderů. Vratné obaly by byly opatřeny unikátními čárovými kódy, zpětný výkup by byl zajištěn v místech prodeje.

HLASUJTE: Měly by být PET lahve zálohované?
Ano
68.3 %
Ne
29.1 %
Nevím
2.6 %
Celkem hlasovalo 3244 čtenářů.

Přestože Česko patří k evropským premiantům v třídění plastů a PET lahví se do žlutých kontejnerů dostane až 80 %, s jejich recyklací je to už horší.

„K recyklaci se odevzdá 55 až 57 procent PET lahví. Pokud by se přistoupilo k systému zálohování, věříme, že by se zlepšil i dopad na životní prostředí. Podle našich studií by to vycházelo asi o 30 % lépe než stávající systém,“ hájí návrhy na zálohování PET lahví Jonášová.

Problémy pro zákazníky i obchody?

Podle ředitele nápojářské firmy Ondrášovka Libora Duby by ale zálohování PET lahví nabouralo dosavadní fungující systém. Navíc by to přineslo problémy zákazníkům i obchodům, které by lahve musely vykupovat.

„Máme několik spotřebitelských průzkumů. Lidé cítí velký diskomfort, kdyby museli někde skladovat ve velkém objemu prázdné PET lahve a pak je vracet do vybraných obchodů a vozit je tam autem. Míra návratnosti kolem 90 % by byla podle našich průzkumů obtížně dosažitelná,“ říká v Duelu Duba.

Foto: Seznam.cz

Evropské země, kde funguje systém vratných PET lahví.

Zálohování by podle šéfa Ondrášovky znamenalo, že ekonomicky nejzajímavější materiál, kterým jsou PET lahve, by vedlo k tomu, že o další druhy plastů už by nebyl tak velký zájem. „Narušilo by to celý systém sběru tříděného odpadu, který tady budujeme řadu let. Zbývajících 75 % plastových odpadů byste vlastně hodili přes palubu,“ říká Duba.

Říjnový průzkum agentury Ipsos ukázal, že by zálohování PET lahví uvítalo zhruba 86 % lidí. Podle Duby je ale problém, že neznají všechny souvislosti.

„Když jim vysvětlíte, že ta plastová lahev není znovu naplnitelná, že budou mít peripetii s jejich skladováním doma, že to budou muset nosit zpátky do obchodů, tak se to procento obrací. Pak se ta podpora pohybuje mezi 20 až 30 %,“ tvrdí Duba.

Plasty a my: Od 50. let lidstvo vyprodukovalo 6,3 miliardy tun plastů. Nevíme ale, kde většina z nich skončila. (Video: Seznam.cz)

„Systém zpětného plnění funguje třeba v Německu. Aby dopady na životní prostředí byly lepší, musela by se ta lahev znovu naplnit víc než desetkrát. Zkušenosti z Německa ukazují, že se jedna lahev kvůli různému poškození naplní zhruba pětkrát. Proto se v systému, o kterém mluvíme, uvažuje o recyklaci. Materiál by se tedy používal jako druhotná surovina,“ vysvětluje Jonášová. Zálohování by tak podle ní pomohlo zvýšit recyklaci PET lahví.

Opatrné ministerstvo

Ani ministerstvo životního prostředí nemá jednoznačný postoj, chce počkat až na výsledky studií, které by měly být k dispozici v květnu.

„Zavedení zálohového systému má svá pro i proti. Znamenalo by narušení již zaběhlého systému sběru plastu do žlutých kontejnerů, na který jsou lidé zvyklí, dobře funguje a provozují jej přímo obce. Díky němu sesbíráme více než 80 % PET lahví uvedených na trh a patříme mezi nejlepší země v Evropě,“ napsala Seznamu mluvčí resortu Petra Roubíčková.

Případné zavedení zálohového systému na PET lahve se nelíbí předsedovi maloobchodního Družstva CBA Romanu Mazákovi. Podle něj by to jen zvýšilo ekologickou zátěž, ohrozilo fungování vesnických prodejen a výrazně zdražilo zboží v těchto vratných obalech.

„Z pohledu ekologie se jedná o špatné řešení. Zastánci nezmiňují, že složitá logistika bude znamenat pro životní prostředí bohužel mnohem větší ekologickou zátěž než za stávajícího stavu,“ řekl nedávno Mazák.

Mattoni pro zálohy

Podle analýzy skupiny Zálohujeme systém nepočítá s financováním z veřejných peněz. Roční náklady na provoz 1,42 miliardy korun by byly plně kryty z prodeje čistého a vytříděného materiálu, poplatků od producentů a z neproplacených záloh. Úspora za sběr a likvidaci lahví by podle skupiny činila 199 milionů korun. Zásadním přínosem by bylo snížení odpadu pohozeného v přírodě, ve finančním vyjádření by šlo o téměř dvě miliardy korun ročně.

Ze studie vyplývá, že v Česku se během spotřeby, třídění a dotřídění ztratí zhruba 42,7 procenta PET lahví uvedených na trh. „Ročně přicházíme o 24 tisíc tun materiálu. Je třeba zkoumat cesty, jak PET lahve recyklovat v maximální míře, lokálně a bez ztráty na kvalitě,“ tvrdí Jonášová.

Pro úspěšné fungování zálohového systému je důležitá úzká spolupráce průmyslu, prodejců a spotřebitelů. Například generální ředitel Karlovarských minerálních vod Alessandro Pasquale se ale k zálohovacímu systému staví pozitivně a chce ho prosadit.

Doporučujeme