Hlavní obsah

Vyhrajeme, věří litevští bojovníci s fake news. Ke covidu se přidala migrace

Foto: Filip Harzer, Seznam Zprávy

Analytik litevského Stratcomu Tomas Čeponis.

Reklama

3. 8. 10:41

Litva se už několik let brání cíleným dezinformacím z ruského prostředí. Pandemie dala falešným zprávám a útokům na NATO a EU nový prostor, teď se přidala migrace. Seznam Zprávy navštívily litevské Centrum strategické komunikace.

Článek

Od zvláštního zpravodaje Seznam Zpráv z místa.

„Zadrženým nedávají napít ani najíst a vyhrožují jim fyzickým násilím, litevští pohraničníci po nich střílí ostrými náboji. Jde o bezprecedentní krutost, která je zřejmě pro ‚demokratickou‘ Litvu normou. Mezi oběťmi jsou děti a těhotné ženy, které utekly před válkou.“ Zhruba takhle teď běloruská státní televize s dramatickým hudebním podkresem informuje o situaci na hranicích s Litvou. Právě do baltské země teď v posledních měsících míří desítky nelegálních migrantů denně. Jejich přestupní stanicí je Minsk.

Do Běloruska cestují lidé letecky hlavně z Bagdádu, odkud se v posledních týdnech navýšil počet spojů. Litevská vláda označila migrační vlnu za nástroj hybridní války, kterou proti Vilniusu a EU vede nedemokratický režim Alexandra Lukašenka. Běloruský diktátor se tak má Litvě mstít za uvalení sankcí a za její aktivní roli při podpoře demokratické opozice.

Migrace se v posledních měsících stala jedním z hlavních témat litevské politiky a společnosti. Společně s pandemií je v současnosti také jedním ze dvou hlavních témat dezinformací a falešných zpráv. Ty v Litvě už několik let sleduje a vyvrací Centrum strategické komunikace litevské armády (Stratcom). Jde zejména o hoaxy a fake news šířené ruskou státní propagandou a jí placenými internetovými trolly.

„Centrum loni zaznamenalo na 3 412 informačních incidentů,“ uvádí analytik Tomas Čeponis, se kterým Seznam Zprávy hovořily v sídle Stratcomu ve Vilniusu. Číslo neznamená celkový počet falešných zpráv či dezinformací na různých portálech a sítích, ale jen počet zaznamenaných témat. I když ta se pak v dezinformačním prostředí dál replikují, ve statistikách se počítají jako jeden případ.

Foto: Filip Harzer, Seznam Zprávy

Budova ministerstva obrany a litevských ozbrojených sil, ve které sídlí i Stratcom.

Z 3 412 zaznamenaných případů jich bylo 1 484 spojených s pandemií nemoci covid-19. „Situaci jsme začali sledovat ihned se začátkem pandemie, protože jsme měli pocit, že téhle situace může velmi zneužít propaganda a dezinformační scéna z Ruska. Od samého začátku bylo zřejmé, že tomu tak bude. Naši experti pomáhali od začátku se zvládáním situace na ministerstvu zdravotnictví,“ vysvětluje Čeponis.

Hlavní sdělení dezinformací zůstalo podle Stratcomu stejné: Litva je „zhroucený stát“, který si nedokáže poradit s covidem-19. Podobně tomu bylo s rolemi NATO a Evropské unie, které ruská propaganda vykreslila jako neschopné koordinované odpovědi. „Pandemická situace vyvolává emoce. Lidem navíc změnila životní styl a denní program, byli víc doma a u počítačů a měli víc času číst různý obsah na internetu. Tradiční kanály a média navíc občas neměly jasnou a rychlou odpověď na to, co se děje - na vysvětlení situace se muselo čekat například na vědecké závěry,“ říká analytik Stratcomu Čeponis.

Příklad fake news: NATO opouští Litvu

Jako příklad dezinformace spojené s pandemií uvádí vyvrácenou zprávu o „stažení vojsk NATO z Litvy kvůli covidu-19“. Tu loni 18. dubna odstartoval nově vytvořený kanál na YouTube. O dva dny později se stejná informace v litevštině a angličtině objevila na zfalšovaném blogu jednoho z novinářů druhého nejčtenějšího litevského webu 15min.lt a stejný článek publikoval i web Liveleak.com.

Následovaly e-maily největším zpravodajským webům s falešným dopisem generálního tajemníka NATO. Údajný Jens Stoltenberg v něm informoval, že vojáci NATO opustí Litvu. Důvodem měla být „přeplněnost litevských nemocnic a nedostatek personálu a vybavení“. O pár dní později zprávu přetiskly dezinformační weby v Litvě i Rusku.

Foto: Filip Harzer, Seznam Zprávy

Příklad vzniku dezinformace na schématu litevského Stratcomu.

O informační situaci kolem covidu-19 publikuje litevský Stratcom měsíční zprávy. V posledních měsících už nedominuje přímo téma nemoci covid-19, ale vakcinace. Propaganda původem z Ruska podle Čeponise aktivně odrazuje lidi od očkování například šířením zpráv o podezřelých úmrtích.

„Efekty jsou doslova vidět,“ vysvětluje analytik a ukazuje na obrazovce mapu Litvy, na které jsou vyznačeny oblasti se silnou ruskojazyčnou menšinou. „Známe regiony, kde lidé odmítají očkování vakcínami západních společností a naprosto se to překrývá s těmito oblastmi. Pokud žijete v Litvě, ale pohybujete se v prostředí ruskojazyčných médií a sociálních platforem, budete jednoznačně ovlivněni. V těchto regionech jednoduše o vakcinaci nestojí, procento zájemců je velmi, velmi malé. Je to velmi znát a jde to lehce dokázat na základě čísel,“ říká Čeponis. Lidé v těchto oblastech tvrdí, že čekají na Sputnik V, a dokonce by byli ochotni kvůli němu cestovat do Běloruska nebo Kaliningradské oblasti.

K pandemii se letos na jaře přidala už v úvodu zmíněná migrace, která navázala na téma loňských prezidentských voleb v Bělorusku a litevské podpory tamní opozice. „Litva a Evropská unie nejsou demokratické. Poučovaly nás o demokracii, ale teď nedodržují demokratická pravidla,“ shrnuje Čeponis základní poselství zpráv a dezinformací o migraci do Litvy.

Stejné zprávy v Bělorusku i Rusku

„Pokouší se ukázat, jak imigranti míří do Litvy, pak na ně ale někdo střílí, takže se vrací do Běloruska. Někdo je údajně v Litvě zbil, ukazují zranění a běloruskou zdravotní pomoc. Údajní svědci z řad běloruských pohraničníků popisují, že podél hranice slyšeli střelbu. To je nástroj stoprocentní režimní propagandy. Tvrdí, že ukazují lidi z Iráku a severní Afriky, jenže oni jsou úplně bílí, takže je to poněkud směšné,“ dodává analytik. Tomu, že je taková komunikace koordinovaná mezi Ruskem a Běloruskem, nasvědčuje načasování informací – objevují se ve stejný čas.

Podle litevské vlády i ozbrojených sil je migrační trasa přes Minsk nástrojem hybridní války, který už vyzkoušelo Rusko v minulosti v severní Evropě. „Teď jsme k našemu překvapení zaznamenali, že Lukašenko velmi otevřeně řekl: Protože jste zavedli sankce proti Bělorusku, já nebudu chránit hranici EU proti ilegální migraci, zbraním a drogám,“ dodává Čeponis.

Stratcom na odhalování dezinformací spolupracuje s médii, byznysem, ale i občanskou společností. V informačním boji vedeném v digitálním prostředí pomáhají centru takzvaní elfové. Občanské hnutí vzniklo v Litvě v roce 2014 při ukrajinské krizi a ruském vpádu na Krym. Dobrovolníci, kteří se na sociálních sítích zorganizovali z vlastní iniciativy, ve volném čase začali vyvracet nepravdy a cílené dezinformace. Nejprve v diskusích pod články na zpravodajských webech a pak na Facebooku. Momentálně je zapojených na 4 000 lidí včetně expertního panelu a novinářů.

4 000 elfů v digitálním boji

„Hlavní témata jsou NATO a Evropská unie, kterou dezinformátoři prezentují jako ďábelský nebo zkrachovalý projekt. Stejně tak Litvu jako zhroucený stát, podobně jako v jiných státech,“ říká Seznam Zprávám v jedné z restaurací v centru Vilniusu hlavní představitel litevských elfů. Redakce jeho identitu zná, ale respektuje jeho přání uvádět ho z preventivních bezpečnostních důvodů pod pseudonymem The Hawk, česky Jestřáb.

„Nejsme paranoidní, ale bojujeme proti zlým chlápkům,“ odůvodňuje svou žádost. Zdůrazňuje, že jejich činnost je apolitická, a odmítá i nabídky placené spolupráce se současnými vládními stranami. „Bráníme svobodu a demokracii, ne konkrétní politickou stranu, bojujeme proti dezinformacím,“ dodává The Hawk s tím, že k tématům jako EU a NATO se přidal covid-19 jako „nový prostor“ pro šíření lží například o vakcínách. „Sputnik V je dobrý, ale ostatní vakcíny jsou jed,“ shrnuje princip.

+3

Téma migrace je velmi silné poslední měsíc. „Trollové píší, že vláda nedělá nic a podporují Lukašenkův režim. Prý s ním máme jednat. Ale jak jednat s tak absolutně šíleným chlápkem? To je nemožné. Je to velmi obtížný boj, jsou to dvě krize,“ popisuje Jestřáb.

O boji s fake news mluví Jestřáb jako o misi. „Je to nekonečné,“ přitakává na můj dotaz, zda tak trochu nejde o sisyfovskou práci. „My ale říkáme: Jednou zvítězíme,“ říká se smíchem litevský elf. „Jen nevíme, který den to bude. Je to ale jako v pohádkách, ti dobří vždycky vyhrají a my také budeme vítězi,“ dodává The Hawk. Jako pozitivní vnímá, že se litevský koncept „přelil“ i do zahraničí a stále se rozrůstá. „Naši kolegové v České republice jsou jedni z nejlepších elfů,“ uzavírá The Hawk.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované