Hlavní obsah

Výsledky z popelnic: Čím se liší lidé z paneláků a obyvatelé z vil?

Podle výzkumu Brňan v průměru vyhodí téměř 40 kilo potravin ročně. Data jsou zobecnitelná na celé Česko. (Video: Tomáš Svoboda, Jan Kozel, Josef Javůrek , Seznam Zprávy)

Reklama

22. 7. 19:36

Vědci brněnské Mendelovy univerzity už více než rok zjišťují, jaké potraviny končí v černých popelnicích. Každý Brňan průměrně za rok vyhodí téměř 40 kilogramů potravin.

Článek

Osmadvacet vajec, 163 rohlíků, 13 jogurtů a třeba 188 mrkví. Průměrný obyvatel Brna za rok zbytečně vyhodí téměř přes 37 kilogramů potravin.

Vědci z brněnské Mendelovy univerzity to zjistili při ojedinělém výzkumu, jehož výsledky ve středu prezentovali. Ve spolupráci s odpadovými firmami už rok zkoumají černé popelnice 900 stovek brněnských domácností. „Data jsou zobecnitelná na celé Česko, především velká města. Věříme, že budou směrodatná k tomu, abychom u obyvatel redukovali plýtvání,“ uvedla vedoucí výzkumného týmu Lea Kubíčková.

Její tým už v dřívějších průzkumech přímo od respondentů zjišťoval, kolik jídla podle svých odhadů vyhodí do popelnic. „Podle těch dotazníků to vycházelo na čtyři kila na osobu,“ dodala Kubíčková. Objektivní výzkum přímo v popelnicích tedy nyní ukázal, že lidé čísla téměř desetinásobně podhodnocovali.

Je to unikátní zjištění. „Studovali jsme asi padesátku jiných studií. Podobný experiment nedělali nikde jinde v Evropě a nejspíš ani ve světě,“ doplnila Kubíčková.

Výzkumníci zkoumali popelnice ve třech typech sídel, na sídlištích, ve vilové zástavbě a venkovském prostředí. Vše na území Brna. Domácnosti ze sídlišť vyhodí do popelnic nejvíc, každý člověk v průměru 54 kilo potravin za rok.

„Neznamená to, že by tam lidé nejvíc plýtvali. Prostě všechen odpad od nich skončí v koši. Nemohou jej dát do kompostu nebo jinak upotřebit na zahradě, třeba nechat zkrmit zvířaty,“ vysvětlila Kubíčková.

Ve vilové zástavbě každý vyhodí v průměru 32,7 kilogramu jídla za rok a ve venkovském prostředí 29,1 kilogramu za rok.

V popelnicích nejčastěji končí ovoce a zelenina, staré pečivo. „Lidé si často špatně naplánují nákup, podlehnou slevovým akcím. Jídlo často nespotřebují při vaření. Také nevědí, jak některé potraviny skladovat. Třeba pečivo nepatří do sáčku. Je lepší na ně dát textilní pokrývku. Rajčata zase nepatří do ledničky,“ uvedla jedna z řešitelek výzkumu Lucie Veselá.

Míru plýtvání ovlivňují také roční období. Potraviny lidé nejvíc vyhazují v letních měsících (téměř 12 kilo potravin), naopak na jaře je to celá polovina (5,7 kilogramu).

Výzkum začal loni na jaře, potrvá ještě další dva roky. Tým doposud záměrně tajil, na které konkrétní domácnosti se zaměřil. Nyní chtějí vědci zapůsobit na návyky zkoumané populace a omezit tak plýtvání.

„Počítáme se třemi způsoby. Nejdražší část spočívá ve workshopech, přednáškách ve školách. Na druhou skupinu budeme působit informačními letáky nebo články ve zpravodaji. Na třetí kontrolní vzorek nebudeme působit nijak, abychom měli srovnání,“ uvedla další řešitelka Marcela Tuzová.

Vědci nyní vymýšlejí konkrétní prvky kampaně. Podle nich může zapůsobit také přepočet na peníze. „U mladší generace chceme jít ještě dál. Mohlo by ji přesvědčit, že by jejich rodina za vyhozené jídlo třeba mohla na další dovolenou,“ doplnila Tuzová.

V posledním roce bude tým sledovat, jestli změny návyků fungují dlouhodobě.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené