Článek
Zatímco si šéfka státní kasy Alena Schillerová (za ANO) a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) při jednání o státním rozpočtu pochvalovaly navýšení průměrných důchodů o 900 korun, z opozičních řad se jim jako ozvěna vracela kousavá kritika.
„Jak jsou systémy nastaveny, mohou fungovat do roku 2030. Potom se s odcházením ročníků 1970 a mladších do důchodu začínají propadat do neřešitelných problémů. To vláda ví, a přesto se nedělá vůbec nic,” řekl bývalý šéf financí Miroslav Kalousek z TOP 09.
Vláda podle něj nemá žádnou odpověď ohledně dlouhodobé udržitelnosti penzijního systému, protože by se jednalo o odpověď nepopulistickou.
„Neexistuje penzijní reforma, která nastaví dlouhodobě udržitelný systém a která by občanům mohla říct: budete platit méně, budete brát víc a nepůjdete později do důchodu. Takhle to bohužel nefunguje,” dodal Kalousek s varováním, že bez hluboké reformy hrozí rozpočtu deficit ve stovkách miliard. K jeho slovům se následně přidala i řada dalších politiků.
Přestože oslovení ekonomové nemluví o apokalyptických scénářích, v podstatě se shodují – bez důkladných a systémových kroků se Česko neobejde. A zdaleka ne všechny se budou voličům líbit.
Politická sebevražda
Podle odborníka z Národohospodářské fakulty VŠE Petra Brabce se před politiky rýsují přibližně tři scénáře.
„Pokud je vláda schopna se na parametrických úpravách domluvit a potom je prosadit, tak v podstatě může průběžný systém fungovat nekonečně dlouho. Problém je, že takové úpravy znamenají buď zvýšení věku odchodu do penze, nebo snížení penzí. Případně zvýšení daní přes sociální pojištění,” říká expert.
V současnosti projednávané zvýšení solidarity důchodů podle něj neznamená zlepšení udržitelnosti. Vývoj okolo penzí podle něj navíc znamená politická rizika hlavně na příští kabinet. „Nikdy nebude moci významněji snížit penze, to je politická sebevražda. Může ale zvýšit věk odchodu do důchodu, což také není populární, ale je to reálnější cesta k udržení průběžného pilíře. Otázkou je, kam až to půjde – aby ti lidé stejně už před penzí nebyli v invalidním důchodu. Nemůžete jim říct, že budou pracovat do 80,” míní Brabec.
Účinná reforma by se podle něj musela zakládat na vícepilířovém systému západoevropského střihu, kde by roli hrálo intenzivnější spoření přes třetí pilíř. Jenže převádět odpovědnost na jedince v Česku podle něj není jednoduché. „Teze o tom, že všichni umřeme, zkrachujeme a důchody budou 6000 měsíčně – je samozřejmě nesmysl. Vždy se to dá nějak nastavit. Ale je pravda, že generace dnešních dvacátníků bude do penze odcházet v 75. A pokud ne, tak ti lidé budou mít znatelně nižší penzi. A nebo to bude víc stát státní rozpočet – ale je otázka, kde se v něm vezmou peníze,” uzavírá ekonom.
Ohledně současného nastavení důchodů je skeptická také ekonomka Helena Horská. „Až se do důchodového věku dostanou silné ročníky, tak to bude rachot. Ten systém nemusí nutně zkolabovat, ale je to velká zátěž pro rozpočet. Část nejspíš půjde na dluh budoucí generace a část z toho, že pracující síla bude odvádět vyšší daně," řekla už dříve v rozhovoru pro Seznam.
Systémové změny od vlády očekává Národní rozpočtová rada. Její předsedkyně Eva Zamrazilová se shoduje s ostatními odborníky – současné nastavení není udržitelné.
Změny v utajení
Debata o změnách důchodového systému ale zatím probíhá spíše za zavřenými dveřmi, ze kterých ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová jen velmi zřídka vychází s bližšími informacemi. Na jednotlivých bodech chce najít shodu nejen s koaličními partnery z hnutí ANO, souznění hledá napříč politickým spektrem. Na zásadní prohlášení je proto doposud skoupá.
Zatím víme, že se chystá státem garantovaný minimální důchod, bonifikace za péči o děti nebo možnost předčasné penze pro pracovníky v náročných profesích. Důchodový systém ale během let také neodvratitelně zatíží nástup generace Husákových dětí na odpočinek. A přestože zatím neznáme konkrétní cifry, lze odhadovat strmý nárůst výdajové stránky systému.
Odkud se načerpají příjmy? Ačkoliv jde o zásadní otázku, Komise pro spravedlivé důchody se k jejímu řešení dostává až nyní – po roce a půl svého fungování. A zatím nedospěla ke konkrétně naformulovanému receptu.
Ministryně prozradila jen to, že chce důchody financovat mimo jiné z vyššího zdanění právnických osob. ČSSD přišla například se sektorovou bankovní daní.
Počet důchodců v Česku.
„Myslím, že bychom se neměli plazit před bankami. Návrh bankovní daně máme připraven a předložíme, pokud se nedohodneme v koalici,“ řekla ministryně nedávno v České televizi. Další peníze na penze si slibuje ze zrušení některých daňových výjimek, jako jsou slevy na nepracující manželku či manžela.
O dani ale nechce ani slyšet hnutí ANO. A také další aktuální nápady Maláčové u něj nepadají na úrodnou půdu. „MPSV pouze v opravdu velmi hrubých obrysech představilo rozdělení prvního pilíře, jeden by měl být financován z blíže neurčených daní. To by znamenalo zvýšení daňové zátěže až ve stovkách miliard korun. Takový návrh je pro ANO nepřijatelný,“ vzkázala Seznamu Lenka Dražilová (ANO), členka důchodové komise.
Z hnutí premiéra Andreje Babiše se naopak ozývá už zmiňovaný návrh na zvýšení hranice pro odchod do důchodu – to ale na oplátku odmítá ČSSD. „Toto jednoduché opatření by mělo zásadní pozitivní vliv na udržitelnost systému, snížilo by výdaje státního rozpočtu o 1,6 procenta HDP, tedy zhruba 90 miliard korun ročně,“ uvedla už dříve Alena Schillerová (za ANO).
Detaily připravované reformy chce ministryně Maláčová představit v polovině adventu.
