Hlavní obsah

Vyznamenání od Zemana bych nejspíš nepřijal. Petr Pavel o dezinformacích, prezidentství i své minulosti v KSČ

27. 6. 2019

Hostem pořadu Výzva je armádní generál ve výslužbě Petr Pavel. (Video: Jiří Kubík, Seznam.cz)

Jméno armádního generála ve výslužbě, do loňského roku předsedy vojenského výboru NATO Petra Pavla zařadila minulý týden Poslanecká sněmovna na seznam lidí, které doporučuje prezidentovi na státní vyznamenání pro letošní 28. říjen. „Kvůli některým mým kritickým výrokům na jeho adresu má prezident Zeman řadu důvodů mi to neudělit,“ říká ve Výzvě Petr Pavel.

Článek

Za své zásluhy Petr Pavel, člen řady vojenských zahraničních misí a nejvýše postavený Čech ve strukturách NATO, v minulosti získal francouzský Řád čestné legie i americké vyznamenání Záslužné legie. Kdyby bylo na poslancích, přibyl by k nim letos i český Řád bílého lva. Přesto to nejspíš skončí jen v kategorii „doporučení“ poslanců.

Ocenění, nebo tichá podpora prezidentovi?

Armádní generál ve výslužbě navíc říká, že by tento řád od Miloše Zemana – pokud by mu jej chtěl udělit – nepřijal. „Je tu část veřejnosti, která říká, že přijmout jakékoliv ocenění z rukou prezidenta, který je předmětem kritiky z tolika směrů, není oceněním, ale vyjádřením tiché podpory tomuto prezidentovi. A k tomu bych se přiklonil,“ říká Petr Pavel.

Prezidenta dlouhodobě kritizuje například za jeho výroky o likvidaci novinářů i inklinaci k Rusku a Číně. Ve Výzvě dokonce říká: „Náš prezident poměrně často využívá informace, které jsou minimálně zavádějící. Dost často se to týká Ruska, někdy i Číny, ale také domácího vývoje. Mám za to, že si musí být vědom toho, že informace, které podává, jsou tendenčně zaměřené.“

V této souvislosti zmiňuje i Zemanův výrok o tom, že demonstrace statisíců lidí proti vládě Andreje Babiše nemají žádný smysl.

Kdo chtěl v roce 1989 použít tanky?

Ve Výzvě se generál Pavel vyjadřuje i k neustále opakovaným dotazům ohledně jeho možné prezidentské kandidatury a k občasným výhradám, že si zadal s minulým režimem, když se už ve svých čtrnácti letech dal do služeb armády, tehdy součásti Varšavské smlouvy, a v 80. letech vstoupil i do KSČ.

„Já se naprosto zodpovědně přiznávám, že jsem neměl jasno. Do toho režimu jsem se narodil. Byl jsem v něm vychováván. Můj otec byl voják z povolání. A od čtrnácti let jsem byl formován prostředím, které bylo specifičtější než běžná společnost – to byla armáda,“ říká Petr Pavel.

Byly v listopadu 1989 v armádě opravdu tendence použít tanky proti demonstrantům, jak tehdy na jednom veřejném vystoupení prohlásil podplukovník Zdeněk Zbytek (pozdější poradce Miloše Zemana)? Jak dlouho po listopadu 1989 Petr Pavel poznal, že chce svou budoucnost spojit s armádou mířící pod křídla NATO? A kolik vyznavačů bývalého režimu zůstává v dnešní armádě? Odpovědi i na tyto otázky zazní ve Výzvě.

Petr Pavel odpovídá i na otázky, jak si od loňského prosince, kdy po 43 letech sundal vojenskou uniformu, zvykl na civilní život a jaké jsou jeho další plány: „Že už bych byl smířen s tím, že mým dalším osudem jsou jen procházky, hledání slev v obchodech a krmení holubů, to ne!“

Rozhovor s Petrem Pavlem sledujte ve videu umístěném nahoře v textu.

Doporučujeme

Další zprávy