Článek
Mezinárodní letiště Hámida Karzaje v Kábulu se stalo posledním útočištěm uprchlíků, kteří se snažili dostat ze země před postupujícími příslušníky hnutí Tálibán.
Mnozí ve snaze dostat se na letiště překonávali vysoké betonové zdi a ostnaté dráty.
Tisíce Afghánců se srotily u letiště ve víře, že se dostanou do některého z evakuačních letadel.
Úzkost narostla ve chvíli, kdy se příslušníci hnutí Tálibán přiblížili k letišti.
Stovky zoufalých lidí kličkovaly před rolujícím letounem C-17 Globemaster, který na své palubě převezl do bezpečí na 600 uprchlíků. Na další se nedostalo...
Několik lidí dokonce zemřelo poté, co se snažili udržet na kolech letadel, která vzlétla. Po chvíli lidé spadli dolů na zem z obrovské výšky.
Vinuté ostnaté dráty a dohled amerických vojáků oddělily dav od dopravních letadel, která představovala jediný možný prostředek úniku před Tálibánem.
Někteří se v zoufalství vyšplhali na trup letadla domácí společnosti Kam Air, nespíš s vidinou, že stroj vzlétne buď s nimi, nebo vůbec. Letiště tím bylo paralyzováno.
Poté, co se definitivně potvrdilo, že letadla nedokážou pomoci všem, lidé propadli panice. Pořádek se podařilo nastolit až při nasazení vojáků americké armády.
Zoufalé rodiny zůstaly na letištní ploše odevzdané osudu.
Američtí vojáci hlídají letiště, odkud se uprchlíci před Tálibánem snažili dostat ze země stůj co stůj.
