Asi už vnímá, jak ho Putin tahá za nos, říká analytik k Trumpově otočce

Americký prezident Donald Trump poprvé od své lednové inaugurace prohlásil, že pošle Ukrajině více zbraní.

Reagoval tak na poslední vývoj jeho snahy dosáhnout příměří nebo dohody: postoj Vladimira Putina označil za zklamání a uvedl, že ruský vůdce chce pokračovat ve válce.

„Pošleme více zbraní. Musíme. Musí být schopni se bránit,“ řekl šéf Bílého domu novinářům během pondělní schůzky s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.

Taková slova jsou změnou ve srovnání s jeho dřívějšími proslovy, kdy tvrdil, že není ani na straně Ukrajiny, ani na straně Ruska. A prohlašoval, že více zbraní by Ukrajině měla dávat Evropa, protože válka je především její problém, nikoliv americký.

Z USA na Ukrajinu stále míří zbraně a munice, jež ještě koncem loňského roku schválila administrativa předchozího prezidenta Joea Bidena.

Před týdnem ovšem americké ministerstvo obrany dodávky přerušilo s odůvodněním, že musí přezkoumat, zda nejsou jeho zásoby zbraní a munice kriticky nízké. Pozastavilo tak i doručení nákladu, který už byl připraven k přejezdu z Polska na Ukrajinu (většina vojenské pomoci ze světa míří na Ukrajinu přes letiště Řešov na východě Polska, pozn. red.).

Amerikanista Jakub Lepš míní, že Donald Trump začíná být viditelně rozladěný Putinem, je ale předčasné mluvit o tom, že se staví na stranu Ukrajiny. „Trumpova slova nelze brát závazně, dokud nejsou doprovázená činy. A své postoje občas mění ze dne na den,“ říká pro Seznam Zprávy.

„Teď to ale vypadá, že si uvědomuje, jak s ním Putin hraje nečistou hru, tahá ho za nos a vlastně ho ponižuje protahování jednání o příměří a různými vytáčkami. Po posledním telefonátu Trumpa s Putinem dokonce Rusko spustilo masivní bombardování Ukrajiny. Zatím jsme ve fázi, že Pentagon přerušuje americké dodávky zbraní Kyjevu, pak jsou zase obnoveny,“ poznamenává.

Naráží na to, že od Trumpova nástupu 20. ledna pozastavilo americké ministerstvo obrany dodávky zbraní a munice Kyjevu už třikrát. Ve všech případech šlo o rozhodnutí ministra obrany Petea Hegsetha, o němž Bílý dům nevěděl.

I minulý týden Trump uvedl, že americká pomoc Ukrajině pokračuje a rozhodnutí Pentagonu nekomentoval. Anna Kellyová, jedna z mluvčích Bílého domu, nedokázala novinářům odpovědět na otázku, zda o tom prezident věděl. A pokud ano, proč zastavení schválil.

„Je samozřejmě zvláštní, pokud ministerstvo obrany zastavuje takovou věc bez vědomí prezidenta. A právě proto si myslím, že bychom při hodnocení Trumpových slov o tom, že pošle více zbraní, měli být opatrní. Kdyby chtěl, zavolal by svému ministru obrany, aby taková jednostranná rozhodnutí příště nedělal. A přitom se to stalo už třikrát,“ pokračuje Lepš.

„Patrný je vliv náměstka ministra obrany Elbridge Colbyho. Ten je zastáncem strategie, že USA se mají soustředit na Čínu jako hlavní nebezpečí a je proti pomoci Ukrajině,“ dodává.

Ukrajina nyní potřebuje a poptává především střely do systémů protivzdušné obrany Patriot, aby mohla dorážet ruské nálety na města a průmyslovou infrastrukturu.

Americké dodávky ale zahrnují také munici do raketometů, houfnic či řízené střely Hellfire. Někteří zákonodárci z amerického Kongresu – nejen opoziční demokraté, ale Trumpovi republikáni – volají po vyšetřování, jak a proč je možné, že Pentagon sám od sebe přeruší vojenskou pomoc a neinformuje prezidenta.

Bývalý americký velvyslanec v Kyjevě John Herbst v komentáři pro web Atlantic Council napsal, že v Trumpově administrativě jsou lidé, které označuje ve vztahu k Ukrajině slovem „restrainers“, což lze přeložit jako omezovači v tom smyslu, že jsou proti pomoci Ukrajincům.

Kromě ministra obrany Hegsetha je svým odtažitým postojem k Ukrajině pověstný viceprezident J. D. Vance, naopak ministr zahraničí Marco Rubio je zastáncem tvrdšího postupu vůči Rusku.