Článek
Australané v sobotu jasně odmítli návrh změny ústavy, podle které měli mít původní obyvatelé svůj poradní orgán parlamentu. Ten se měl zabývat jejich problémy a při navrhování zákonů více zohledňovat právě domorodce. Neúspěch referenda je pro Austrálii velký krok zpět, hodnotí experti.
Návrh na uznání původního obyvatelstva v ústavě a vytvoření orgánu pro původní obyvatelstvo, jenž by radil vládě v otázkách, které se jich týkají, potřeboval ke svému přijetí většinu na celostátní úrovni a ve čtyřech ze šesti států. Namísto toho téměř 60 % hlasů zmařilo snahy důvodných obyvatel a aktivistů za jejich práva.
Premiér Anthony Albanese připustil, že to není výsledek, ve který doufal, ale řekl, že země bude muset hledat novou cestu k usmíření. „Cesta našeho národa k usmíření byla často těžká,“ řekl na tiskové konferenci. „Dnešní noc ale není koncem této cesty a rozhodně není koncem našeho úsilí o sblížení.“
Smutným okamžikem v historii země
Dát Hlas (návrh se jmenuje The Voice neboli Hlas) původním obyvatelům bylo pro Albanese klíčovým tématem jeho funkčního období, píše agentura Reuters. Podle politických analytiků tak neúspěch referenda může působit pro premiéra, který se dostal k moci loni v květnu, jako politická porážka. Návrh Hlas vychází z dokumentu, který v roce 2017 vypracovali domorodí představitelé. Ti v něm stanovili plán usmíření s širší Austrálií, připomíná CNN.
Ministryně pro původní obyvatele Austrálie Linda Burneyová na tiskové konferenci zadržovala slzy, když stála po boku Albanese, a přiznala, že poslední měsíce byly pro původní obyvatele velmi náročné.
„Buďte hrdí na to, kým jste. Buďte hrdí na svou identitu. Buďte hrdí na 65 000 let historie a kultury, které jste součástí, a na své právoplatné místo v této zemi. Budeme pokračovat, budeme se posouvat vpřed a budeme vzkvétat,“ řekla.
Stejně jako premiér s výsledkem nejsou spokojeni ani odborníci na danou problematiku. Podle nich by zamítnutí návrhu mohlo snahy o uznání původních obyvatel vrátit zpět o několik let. To říká i profesorka Marcia Langtonová. Ta v televizi NITV uvedla, že výsledek je „smutným okamžikem v historii země“. „Bude trvat nejméně dvě generace, než budou Australané schopni hodit za hlavu koloniální nenávist a uznat, že existujeme.“
Hannah McGladeová, právnička a členka stálého fóra OSN pro otázky původního obyvatelstva, uvedla, že to pro ni byl těžký výsledek. „Je to velmi smutné,“ řekla. „Většina Australanů neviděla smysl v tom, aby byli domorodci konečně uznáni. Pro Austrálii je to výzva k probuzení, že se musíme opravdu mnohem více snažit a vést tyto odvážné rozhovory o rasismu a právech původních obyvatel.“
McGladeová uvedla, že výsledek kazí mezinárodní pověst země. Podle ní by to mohl být okamžik posunu vpřed a pokračování v boji za odstranění rozdílů v míře uvěznění, odebírání dětí, chudobě a dalších sociálních otázkách.
„Budeme nadále bojovat za lidská práva našich lidí a za důstojnost, rovnost a praktické reformy. Naše děti si zaslouží život a budoucnost,“ řekla žena z kmene Noongar v rozhovoru pro Guardian.
„Potřebujeme hlas“
Hlasování také značně ovlivnila masivní dezinformační kampaň. Ta v mnohých voličích mohla vyvolat falešný pocit, že poradní orgán by se de facto stal třetí komorou parlamentu, což by podle konspirátorů vedlo k větší politické moci původního obyvatelstva. To přitom rozporovali mnozí z ústavních odborníků v zemi.
Domorodí občané Austrálie, kteří tvoří 3,8 procenta z 26 milionů obyvatel země, ji obývají již přibližně 60 000 let. Podle průzkumů jsou z pohledu socioekonomických měřítek obecně znevýhodněni. Zastánci návrhu tak věřili, že zakotvení hlasu původních obyvatel do ústavy sjednotí Austrálii a zahájí novou éru soužití. „Jsem zdrcen,“ řekl v televizi ABC News vůdce původních obyvatel a důležitá postava kampaně Thomas Mayo. „Potřebujeme hlas. Potřebujeme tuto strukturální změnu.“
Zaznívaly ovšem i hlasy, že oficiální uznání původních obyvatel v ústavě je „kosmetickou změnou“. Podle kritiků snahy o prosazení strukturálních změn kampaň pouze odvedla pozornost od snah o dosažení praktických a pozitivních výsledků.
Politická opozice opatření kritizovala s tím, že naopak ještě více rozděluje zemi. Lidi pak oslovovala s jednoduchým sloganem „Nevíte? Volte ne“.
„Návrh a proces měly být navrženy tak, aby Australany sjednotily, ne aby nás rozdělily,“ řekl vůdce opozice Peter Dotton na tiskové konferenci poté, co byl v sobotu znám výsledek. Ten o referendu mluvil jako o hlasování, „které Austrálie nepotřebovala“.
Referendum po čtvrt století
Roli na neúspěchu může nést také fakt, že celostátní referenda se v Austrálii historicky velice těžce prosazovala. Od založení země v roce 1901 jich uspělo pouze osm ze 44. Jedná se o první referendum v Austrálii od doby, kdy voliči před téměř čtvrt stoletím odmítli návrh stát se republikou.
V roce 1967 se ale kampani za práva původních obyvatel dařilo. Tehdy se s vysokou podporou pomocí referenda podařilo prosadit započítání původního obyvatelstva do australské populace. Letos se ale australská politická scéna na podpoře neshodla a lídři hlavních konzervativních stran kampaň jasně odmítali. Zatím se nikdy nestalo, že by v Austrálii prošlo referendum bez podpory napříč stranami.
Několik organizací hájících práva původního obyvatelstva, a to včetně Centrální rady pro půdu a Centrálního australského kongresu domorodců, se připojilo ke společnému prohlášení, v němž vyzývají k celostátnímu týdnu ticha v souvislosti s referendem.
