Rusko vylepšuje proudové drony, na Ukrajině hledá slepá místa v obraně

Nejméně 15 lidí připravil o život noční ruský útok na ukrajinskou metropoli Kyjev. Další člověk zahynul v Kyjevské oblasti, desítky lidí utrpěly zranění.

Agresor vyslal na bránící se zemi střely Ch-101, Kalibr či Banderol, ukrajinské letectvo informovalo i o 168 bezpilotních letounech.

„Noční útok na Kyjev a Kyjevskou oblast trval skoro devět hodin,“ napsal na telegramu ukrajinský premiér Serhij Koreckyj.

Podle serveru Kyiv Post Rusko použilo i proudové drony, k jejichž častějšímu nasazení přistoupilo poté, co se obráncům dlouhodobě dařilo ve velké míře likvidovat klasické drony s vrtulovým pohonem.

Telegramový kanál eRadar tento týden přišel s informací, která naznačuje zlepšení proudových dronů. Při útoku měl z místa startu na anektovaném Krymu urazit přibližně 900 kilometrů.

„Zaznamenaná trasa proudového dronu jasně ukazuje, jak nepřítel testuje náš systém protivzdušné obrany a pomocí bezpilotních letounů s proudovým pohonem hledá nové koridory,“ upozornil v příspěvku eRadar, který se věnuje monitorování letů.

Tvrzení nelze nezávisle ověřit, podle serveru RBC-Ukrajina, který citoval vedoucího vojenské správy západoukrajinské Rovenské oblasti Oleksandra Kovala, byl nad jižní částí oblasti sestřelen vzdušný cíl, pravděpodobně stejný typ proudového dronu.

K jeho zneškodnění došlo poté, co ho ukrajinské letectvo sledovalo při průletu několika oblastmi po dobu přibližně 30 minut.

Noční útok na Kyjev:

Průlet dronu přes jižní, střední a západní Ukrajinu navíc podle eRadaru naznačuje, že trasa „byla předem vypočítána tak, aby se vyhnul hlavním stanovištím“ ukrajinských protiletadlových raketových systémů.

Telegramový účet to označil za důkaz toho, že Rusko aktivně hledá „slepá místa“ v ukrajinské síti protivzdušné obrany, místo aby dron letěl přímou trasou k předem určenému cíli.

Proudový motor dronu umožňuje rychlost 400 až 600 kilometrů za hodinu, což výrazně snižuje šanci na jeho zachycení, zejména pomocí ručních zbraní nebo kulometů.

„Klasické mobilní palebné skupiny jsou proto v tomto případě zcela nepraktické,“ uvedl eRadar.

Dosud měly proudové drony obvyklý operační dosah až 500 kilometrů, což omezovalo jejich využití. Nově zaznamenaný průlet tuto vzdálenost téměř zdvojnásobil, což naznačuje, že Rusko své modely dronů upravilo.

„Prakticky celé území Ukrajiny – až po její nejvzdálenější západní hranice –“ se nyní nachází v dosahu možných ruských útoků, uvedl eRadar.

Zpráva přichází v době, kdy Rusko podle Institutu pro studium války (ISW) rozšiřuje svou síť míst pro odpalování dronů. Pravděpodobným budoucím cílem by se přitom podle ISW měla stát západní Ukrajina.

Začátkem týdne pak britský deník The Telegraph zveřejnil informace, že Moskva buduje utajené základny, z nichž je možné vysílat vysoce výkonné bezpilotní letouny hluboko na území států NATO.

List na základě uniklých dokumentů a satelitních snímků identifikoval nejméně 59 nových odpalovacích kolejnic podél ruských hranic s Běloruskem a Ukrajinou. Z informací a ze zveřejněné mapy vyplývá, že se jedná například o základny Chalino v Kurské oblasti, Šatalovo ve Smolenské oblasti nebo Millerovo v Rostovské oblasti.

The Telegraph rovněž zmínil dronové základny v Orelské nebo Brjanské oblasti a další zařízení, z nichž se některá nacházejí na okupovaných ukrajinských územích. Mnoho z nich má umožnit nejvýkonnějším ruským dronům doletět až do Varšavy.

Kreml svou síť dronových základen „výrazně rozšířil“ ve snaze „zaútočit na Ukrajinu a vystavit státy NATO riziku podobných útoků“, řekl pro The Telegraph Mike Monnik, generální ředitel společnosti DroneSec, která se zabývá zpravodajstvím v oblasti dronů a satelitní snímky analyzovala.