Článek
Běloruské úřady zadržely během hromadné razie koncem minulého měsíce nejméně 12 právníků, píše server AP News. Zásahy policie byly zaměřené na lidi, kteří pomáhali osobám vězněným z politických důvodů, uvedly v úterý běloruské skupiny na ochranu práv.
Když diktátor Alexandr Lukašenko v roce 2020 opět vyhrál prezidentské volby, tamní opozice označila jeho zvolení za podvod. Podobně se vyjádřily i západní země. Kvůli výsledkům voleb se pak v zemi konaly masové protesty.
Od té doby běloruské úřady zadržely více než 35 tisíc lidí. Mnozí zatčení popsali, že byli označeni za „extremisty“ a že ve vazbě zažívali mučení. Část z nich proto utekla ze země. Úřady rovněž zadržely právníky, kteří v uplynulých čtyřech letech poskytovali právní pomoc politickým vězňům a jejich rodinám.
Poslední vlna zatýkání, při níž bylo zadrženo 12 obhájců, proběhla 28. února v mnoha běloruských městech. Informace o těchto raziích se ale dostaly na veřejnost až v posledních dnech. Ochránci práv nevědí, kolik ze zadržených právníků zůstává za mřížemi. Bělorusko v roce 2021 mimo jiné zakázalo soukromé advokátní kanceláře a obhájci se od té doby stali součástí státních sdružení, na něž přísně dohlíží ministerstvo spravedlnosti.
„Nátlak na právnickou obec prostřednictvím masového zatýkání a razií je porušením práv občanů na kvalifikovanou právní pomoc,“ uvádí se v prohlášení sedmi běloruských skupin na ochranu práv, včetně nejstarší a nejvýznamnější skupiny Viasna. Ta napočítala celkem 1418 politických vězňů, kteří jsou v současné době v Bělorusku za mřížemi, včetně nositele Nobelovy ceny míru a zakladatele skupiny Alese Bjaljackého.
