Biden musí využít chromou kachnu. Jinak ho čekají dva těžké roky

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Slibované „červené tsunami“ ve Spojených státech během listopadových voleb sice nepřišlo, republikáni si ale přesto připsali důležité úspěchy. Tím se zřejmě největšími dopady je ovládnutí Sněmovny reprezentantů, které si strana podle projekcí už zajistila navzdory tomu, že veškeré hlasy nejsou ani po třech týdnech sečteny.

Demokratům se naopak podařilo ubránit Senát, který byl dosud rozdělen půl na půl a „modří“ se v něm spoléhali na hlas jeho předsedkyně a viceprezidentky země Kamaly Harrisové. Podle výsledků takzvaných midterms si demokraté zajistili 50 křesel, zatímco republikáni „jen“ 49. Stále se však čeká na to, jak dopadne druhé kolo voleb v Georgii.

I když jen těsně, americký Kongres byl od ledna minulého roku pod kontrolou demokratů. Přesto úřadující prezident Joe Biden zjistil, že prosadit svůj legislativní program je velmi obtížné. Republikánská Sněmovna tak nyní (nejen) jemu přinese řadu problémů a jeho zbylé dva roky v Bílém domě budou nejspíše dost bolestivé.

„Existují dva hlavní pohledy na rozdělený Kongres a dopad, který bude mít na provozuschopnost americké vlády. Ten první, optimistický, má za to, že rozdělený Kongres donutí umírněné představitele obou stran zasednout k vyjednávacímu stolu a dosáhnout dohody na řadě kompromisních návrhů,“ uvedl pro Seznam Zprávy Matěj Jungwirth z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Druhý pohled, který český analytik popisuje jako „spíše pesimistický“, má za to, že rozdělení Kongresu povede k paralýze, kdy se obě strany budou vzájemně obviňovat z blokování legislativní agendy a pokusy o vytváření návrhů s podporou obou stran budou spíše chimérami.

„Vzhledem k prohlubující se polarizaci americké společnosti a k tomu, že řada republikánských členů Sněmovny reprezentantů již uvedla, že by svou těsnou většinu rádi využili k rozjetí formálních vyšetřování Bidenovy administrativy, myslím, že druhá varianta je výrazně pravděpodobnější,“ dodal Jungwirth.

Že vyšetřování prezidenta Bidena i jeho administrativy bude republikánskou prioritou, dávala strana najevo ještě před listopadovými volbami.

Jakmile se pak objevily projekce, které jí ve Sněmovně připsaly výhru, nechal se dosavadní lídr sněmovní menšiny Kevin McCarthy slyšet, že americkou vládu budou připraveni hnát k odpovědnosti od prvního dne.

Mezi největší témata, kterým se Republikánská strana plánuje věnovat, patří třeba migrace na jižní hranici země nebo stažení vojáků z Afghánistánu. Dále se plánuje zaměřit na fungování amerického ministerstva spravedlnosti, které se nyní zabývá například Trumpovou kauzou Mar-a-Lago, a v hledáčku má také podnikání prezidentova syna Huntera Bidena nebo původ pandemie covidu-19.

Protože s převzetím dolní komory Kongresu budou republikáni mít na starosti různé vyšetřovací výbory, získají možnost rozpustit komisi, která vyšetřuje události z 6. ledna 2021, kdy na Kapitol po prezidentských volbách zaútočili příznivci tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa. Demokraté přitom v rámci tohoto vyšetřování nyní usilují o vyslýchání samotného Trumpa.

Ohroženo je z pochopitelných důvodů také prosazení různých zákonů. Další významné kroky v oblasti změny klimatu? Nepočítejte s nimi, varuje v analýze web CNN. Národní legislativa o potratech? Ani náhodou. Změna v oblasti volebních práv? Nepravděpodobné.

Diskutuje se proto o tom, zda Kongres bude v příštích dvou letech vůbec schopen něčeho dosáhnout. Pesimisté z obou stran politického spektra totiž tvrdí, že obě strany jsou natolik rozděleny, že je jen velmi malá šance, že by se dokázaly dohodnout na řešení některého z problémů, kterým země čelí.

„Nevylučuji možnost průlomové legislativy a podporu obou stran v situaci, kdy obě strany usoudí, že mohou více získat než ztratit (např. dlouho odkládaná a potřebná migrační reforma), ale půjde spíše o výjimky,“ varoval také Jungwirth. Podle něj je v ohrožení v podstatě veškerá Bidenova agenda, která počítá s prosazením nových zákonů nebo reforem.

Pro demokraty to ale není úplný konec. Někteří odborníci totiž tvrdí, že právě trhliny uvnitř republikánské frakce by mohly dát demokratům příležitost najít si uvnitř druhé strany spojence pro prosazení zákonů, které by zahrnovaly priority obou táborů.

Jungwirth v této souvislosti mluví o „nezávisle smýšlejících“ členech Sněmovny reprezentantů, kteří jsou sice členy jedné ze dvou hlavních stran, ale ne vždy hlasují ve shodě s jejím vedením. I kvůli nim bude těsná republikánská většina poměrně nestabilní a pravděpodobně značně závislá na obsahu konkrétního hlasování.

„Vzhledem k tomu, že Sněmovna reprezentantů má 435 členů, zcela běžně dochází k tomu, že někteří členové během dvouletého mandátu odejdou do důchodu nebo rezignují z jiných důvodů. Vzhledem k extrémně těsné většině, kterou zde republikáni budou mít, tak každé takové doplňující volby mohou mít zásadní dopad na rozdělení sil ve Sněmovně reprezentantů,“ přiblížil analytik další možný vývoj.

Na paměti je pak třeba mít i to, že demokratům zůstane výhodné postavení v americkém Senátu, díky kterému bude Biden i nadále moci jmenovat federální soudce a případně i soudce Nejvyššího soudu. Jejich jmenování totiž závisí pouze na schválení ze strany horní komory Kongresu, kde v „nejhorším“ případě budou demokraté – stejně jako doposud – spoléhat na rozhodující hlas viceprezidentky Kamaly Harrisové.

Situace v Senátu by pro Demokratickou stranu navíc mohla dopadnout ještě o něco lépe poté, co se uskuteční druhé kolo voleb ve státě Georgia. Pro demokraty by v případě výhry bylo jednodušší v Senátu operovat, nemuseli by se dělit o vedení komory a Harrisová by nemusela být tolik ve Washingtonu kvůli důležitým hlasováním jako v posledních dvou letech.

Těsnou většinu ve Sněmovně reprezentantů budou ale demokraté držet ještě nějakou dobu, a to do ledna, kdy složí přísahu nový Kongres. Ještě jim tak zbývá trocha času, aby se pokusili prosadit nějaký bod ze svých ambiciózních plánů.

„Americký Kongres se nyní nachází v poeticky nazvaném období chromé kachny. Prioritou nyní bude prohlasovat novou autorizaci pro vládní rozpočet do 16. prosince, kdy vyprší ta stávající, a senátní hlasování o zákonu chránícím práva stejnopohlavních párů na manželství na federální úrovni,“ nastínil možný postup strany Jungwirth.

Chromá kachna, anglicky lame duck, je označení, kterým se v politologii označuje osoba v nějaké funkci nebo orgán na konci svého volebního období, kdy už je známý jeho nástupce. Protože současná Sněmovna reprezentantů už dosluhuje a je jasné, že nová bude mít jiné složení, oslabuje to její politický mandát.

Než se noví kongresmeni oficiálně sejdou, strany musí rozhodnout i o tom, kdo je v nadcházejících letech povede. Například dlouholetá demokratická šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová v průběhu listopadu oznámila, že o znovuzvolení do čela demokratické frakce už usilovat nebude. O její místo se tak budou ucházet jiní a mocenský boj o pozice stranických lídrů už se rýsuje i v republikánských řadách.