Hlavní obsah

Trump oznámil kandidaturu na prezidenta. Poteče krev, říká amerikanista

Foto: vasilis asvestas, Shutterstock.com

Prezidentský úřad Donald Trump zastával v letech 2017–2021.

Reklama

16. 11. 2022 6:08

Bývalý americký prezident Donald Trump se bude znovu ucházet o post šéfa Bílého domu. Jaké má vyhlídky na znovuzvolení? Je za oceánem stále oblíbený? A mohou mu stát v cestě legální problémy, kterým čelí?

Článek

Donald Trump se v roce 2024 bude znovu ucházet o Bílý dům. Někdejší republikánský prezident už podal na úřadech dokumenty potřebné pro svou kandidaturu v prezidentských volbách.

„Aby se Amerika opět stala velkou a slavnou, oznamuji dnes večer svou kandidaturu na prezidenta Spojených států,“ prohlásil Trump před stovkami příznivců ve svém klubu Mar-a-Lago na Floridě.

O jeho zájmu kandidovat se diskutovalo již déle, a to zejména kvůli předpokladu, že bude chtít odplatu za svou prohru v roce 2020. Tehdy totiž coby úřadující prezident prohrál souboj s demokratickým vyzyvatelem Joem Bidenem a dodnes se drží příběhu, podle kterého mu volby byly ukradeny. Stejnou rétoriku navíc přebrala i řada jeho republikánských kolegů.

Jak informovaly průzkumy z minulých týdnů, ne všichni republikáni si Trumpův opětovný boj o moc přejí, ve Spojených státech ovšem stále rezonuje jeho politika. Takzvaný trumpismus, jak ji mnozí označují, je víceméně souborem postojů, které Trump ve veřejném diskurzu a ve veřejné politice oživil a ve kterých řada republikánských (a často také radikálních) politiků pokračuje.

Někteří z nich uspěli jak v primárkách v rámci vlastní strany, tak i později ve všeobecných volbách. Příkladem může být například kontroverzní Marjorie Taylor Greeneová, která obhájila svůj mandát v obvodu na severu státu Georgie. Politička je nejen horlivou zastánkyní exprezidenta, ale například i šiřitelkou konspiračních teorií.

„Spousta kandidátů, kteří vyhráli republikánské primárky, je vyhrála díky Trumpovi a bez jeho podpory nebo zorganizovaného mítinku, kam sám dorazil, by tomu tak možná nebylo. Republikáni dříve nebyli schopní nalákat některé typy voličů, Trump toho ale od roku 2016 schopný byl,“ upozornil v rozhovoru pro Seznam Zprávy Jan Beneš z Ostravské univerzity.

Podle amerikanisty ovšem v Republikánské straně vždy existovalo jádro, které šlapalo na pedál hodnotových témat, mělo agresivní styl politiky a v zahraniční politice se uchylovalo k izolacionismu. Pokračovat by tak „trumpismus“ mohl víceméně i bez Trumpa, minimálně v odlehčené verzi, je však třeba mít na paměti, že někteří voliči „červených“ se cítili zastoupení až s jeho příchodem.

Věrní voliči?

Podle médií byl Trumpův původní záměr svézt se na vítězné republikánské vlně v letošních kongresových volbách, a kandidaturu tedy oznámit v době, kdy republikáni převezmou většinu v americkém Kongresu. Slibovaná „červená tsunami“ se však nekonala, a i když podle projekcí strana nejspíše získá převahu ve Sněmovně reprezentantů, Senát před ní demokraté uhájili.

Analýza voleb

Proč demokraté nedopadli tak špatně, jak se čekalo? Co může ztráta většiny v Kongresu znamenat pro zbytek Bidenova prezidentského mandátu? A jak letošní volby ovlivní to nejočekávanější klání – prezidentské volby v roce 2024? Na to vše odpovídá ve svém textu Tereza Ulrychová.

Výše zmíněné úspěchy republikánů, na které Trump vsadil a které k úspěchu dotlačil prostřednictvím reklamy nebo pořádáním mítinků, ovšem vyvažují „jeho“ kandidáti, které voliči odmítli. Jedním z nejčerstvějších příkladů je třeba exprezidentova krajně pravicová podporovatelka Kari Lakeová, kterou v klání o post guvernérky státu Arizona porazila demokratka Katie Hobbsová.

„Co z toho můžeme vyčíst pro jeho vlastní volbu, si nejsem jistý. V minulých volbách získal obrovský a šokující počet hlasů, to se ale v těch nynějších nepotvrdilo. Musíme však mít na paměti, že tentokrát nekandidoval on,“ okomentoval dosavadní výsledky Beneš. „Ukazuje to nicméně, že loajální voličská základna tam je. Má ale nějaká omezení.“

Z toho, jak dopadly letošní všeobecné volby, lze tak jen těžko odvozovat, jestli američtí voliči vyslali bývalému prezidentovi nějaký vzkaz. Je totiž nutné brát v potaz rozdíl mezi tím, když kandiduje sám Trump, a když jen podporuje jiného kandidáta. V určitém směru však podle českého amerikanisty šlo o varování jak pro Trumpa, tak i pro stranu.

„Pochybuji, že si z toho Trump něco zásadního vezme. Bude spíše hledat zajímavější lidi, které by mohl podpořit v budoucích volbách,“ dodává Beneš a podotýká, že Trumpovi dnes chybí přesah. „U centristických a nerozhodnutých voličů se ukázalo, že Trump i jeho politika možná přestávají rezonovat a lidé už jsou z toho možná unavení či otrávení.“

Co překazilo „červené tsunami“?

Souboj o americký Kongres zatím stále nemá jasné výsledky a republikáni začínají hledat důvod, proč se slibovaná červená vlna nekonala. Jedním z hlavních viníků v této „obviňovací hře“ je exprezident Donald Trump.

To naznačují i některé z nedávných průzkumů. Například podle materiálu z dílny USA Today / Suffolk University si voliči obecně nepřejí, aby se Trump o druhé funkční období ucházel. Jeho pozice však postupem času oslabila i přímo u republikánů – 56 % z nich sice chce, aby znovu kandidoval, oproti létu však jde o pokles o několik procentních bodů.

Co se tak týče finální rovinky prezidentské volby, není příliš jisté, jak se k Trumpovi veřejnost postaví. Podle amerikanisty Beneše je exprezident nicméně v této době již nevolitelný. „Jsem přesvědčený, že prezidentské volby už znovu vyhrát nemůže, pokud proti němu demokraté nenasadí někoho výrazně slabého, jako je třeba Kamala Harrisová.“

Odmítnutí stranou?

Ještě než se ke slovu dostanou američtí voliči, musí kandidát projít prezidentskými primárkami v rámci vlastní strany. Republikáni tak budou muset vyhodnotit, jestli pokračování trumpismu a toho, že nechají Trumpa určovat ve volbách témata, která jejich strana vyzdvihuje a na kterých nejvíce pracuje, jim přinese vytouženou moc.

„Momentálně to vypadá, že Donald Trump přestává mít efekt vítěze. Je tu ovšem otázka, jestli ho vůbec někdy měl,“ přiblížil v rozhovoru Beneš. „Vedení Republikánské strany podle mě již aktivně přemýšlí nad tím, co s Trumpem. Záleží ale také, jak dlouho se ho budou držet trumpisti, tedy klasičtí kongresmani, guvernéři nebo třeba státní senátoři.“

Americké volby pod lupou

Americký prezident Joe Biden a jeho demokraté opatrně oslavují výsledek kongresových voleb. Očekávaná drtivá porážka nepřišla, republikáni přesto zřejmě těsně ovládnou Sněmovnu reprezentantů. Souboj o Senát je ještě vyrovnanější a zdá se, že rozhodne až dodatečné kolo voleb ve státě Georgie. Kdo je vlastně vítěz a kdo poražený? A co volby ukázaly o stavu Spojených států?

I když se do Kongresu a do různých místních legislativ dostalo značné množství Trumpových příznivců, a bude tak velmi těžké, aby Republikánská strana proti Trumpovi otáčela kormidlo, první odmítavé hlasy na sebe nenechaly dlouho čekat. Jedním z nich je i Mike Pence, který během Trumpova funkčního období působil jako jeho viceprezident.

„Myslím, že je to na americkém lidu. V budoucnu ale podle mého budeme mít na výběr z lepších kandidátů,“ zněla politikova odpověď na otázku CNN, zda by jeho bývalý šéf měl znovu zastávat funkci prezidenta. „Lidé v této zemi spolu vlastně docela dobře vycházejí, jakmile pominete politiku. A myslím si, že chtějí, aby jejich národní vůdci začali odrážet stejný soucit a velkorysost ducha.“

Pro voliče by tak nyní mohli být zajímavější volbou umírněnější konzervativci a sám Pence s rodinou prý momentálně zvažují, jestli by se do souboje o prezidentské křeslo měl zapojit. Již od jeho vítězství v guvernérském klání na Floridě je pak skloňováno i jméno Rona DeSantise, který minulý týden získal svůj druhý mandát.

Konzervativní DeSantis je Trumpovým blízkým spojencem a zároveň by mohl oslovit republikány, kterým se nelíbí exprezidentův politický styl. Kvůli jejich blízkosti by se však mohlo stát i to, že čtyřiačtyřicetiletý guvernér do prezidentské volby vůbec nevstoupí a podpoří Trumpa v jeho dalším pokusu.

Jak ale ukázal například průzkum společnosti YouGov, politika nyní američtí voliči jakožto prezidentského kandidáta před Trumpem upřednostňují. Data výzkumníci sbírali v prvních dnech po nedávných volbách a výsledky, ke kterým došli, ukazují obrat oproti minulému měsíci, kdy pomyslné první místo připadlo právě exprezidentovi.

Celkem 23 % voličů uvedlo, že by jako příštího republikánského kandidáta na prezidenta raději vidělo DeSantise, zatímco 20 % Američanů uvedlo, že by preferovalo Trumpa. Značných 41 % z dotázaných by však neupřednostnilo ani jednoho z nich. Přímo mezi republikánskými voliči se pak k DeSantisovi přiklání 41 % oslovených a k Trumpovi 39 %.

Průzkumů, jejichž výsledky se nesou v podobném duchu, je ovšem více. Jeden z nich, který se zaměřil pouze na texaské republikány, navíc ukázal, že podpora voličů vůči DeSantisovi prudce vzrostla při nastínění potenciální situace, ve které se Trump prezidentského klání vůbec účastnit nebude.

DeSantis vs. Trump?

Spojené státy začaly sčítat hlasy všeobecných voleb a veřejnost se dozvídá první výsledky. Zdá se, že vývoj hlasování by mohl povzbudit ambice Trumpova nejvážnějšího vyzyvatele o republikánskou nominaci do Bílého domu.

I když se zdá, že guvernér je nyní za favorita, na celonárodní úrovni je neprověřeným kandidátem. Jeho postoj k zahraniční politice je veřejnosti neznámý, a byť je právníkem z Harvardu a absolvoval službu v námořnictvu, jen těžko se odhaduje, jak dobrý by byl rétor či jak politicky zdatný by byl v přímém souboji jeden na jednoho právě proti Trumpovi.

„Trump už nyní spustil protikampaň a vypráví o tom, jak právě on Rona DeSantise vytáhl a udělal z něj osobnost. Kampaň na rok 2024 už se jednoduše rozjela a nevím, jestli je DeSantis schopný ustát jeho osobní urážky a útoky na rodinu,“ komentoval situaci Beneš.

„Pokud Donald Trump ohlásí, že bude kandidovat, což asi i ohlásí, tak předvolební kampaň před primárkami Republikánské strany bude neskutečně velkolepá, a řekl bych, že bude téct krev. Ty souboje budou velmi tvrdé,“ dodal amerikanista v rozhovoru, který se uskutečnil ještě před očekávaným oznámením Trumpovy kandidatury.

Rizikové kontroverze

O svém opětovném zájmu o Bílý dům Trump mluvil již před tím, než ho opustil, a to navzdory veškerým kauzám, které ho provází. K těm hlavním patří třeba jeho možný podíl na událostech ze 6. ledna minulého roku, kdy na budovu Kongresu zaútočil dav jeho příznivců a během kterých přišlo o život několik lidí.

Kvůli útoku na Kapitol vznikl například i kongresový vyšetřovací výbor, který k výpovědi předvolal i samotného Trumpa. Ten se obsílku snaží zablokovat a do karet mu nyní hrají i všeobecné volby. Pokud totiž republikáni opravdu převezmou Sněmovnu, získají na starosti různé vyšetřovací výbory, což jim umožní třeba právě toto vyšetřování utnout.

V srpnu pak ožila také aféra Mar-a-Lago, která se týká nepovoleného držení státních dokumentů a kvůli které agenti FBI provedli razii v Trumpově floridském sídle. Některé materiály nalezené v resortu byly klasifikovány jako „přísně tajné“, a americké ministerstvo spravedlnosti se tak domnívá, že Trump mohl uchováváním informací o národní bezpečnosti porušit zákon o špionáži.

Na krku má pak bývalá hlava státu také několik žalob nebo dvě různá vyšetřování v New Yorku, která se týkají jeho byznysu a podvodu na daních. Kam až jednotlivé kauzy zajdou, podle Beneše zatím není možné říct, některá vyšetřování však určitě nepřestanou. Tvrzení některých komentátorů, kteří Trumpovi do dvou let předpovídají vězení, ho prý však zaskočila.

Amerikanista dále v rozhovoru upozornil na možnost, že se Republikánská strana nakonec uchýlí ke scénáři, ve kterém se Trumpa pokusí zbavit právě za pomoci vyzdvihování některých kauz či témat s ním spojených.

„Umím si představit, že v tomhle by se dala hledat cesta, jak se Trumpa zbavit, nebo jak ho alespoň zdiskreditovat, aby pro voliče už nebyl zajímavý,“ uvedl Beneš. „On se ale jen tak nenechá. I kdyby prohrál primárky, je schopný kandidovat jako nezávislý kandidát, a volby Republikánské straně zkazit jenom proto, že v jejich primárkách neuspěl.“

Trump politikem

Trumpova stranická příslušnost se ostatně v průběhu let změnila mnohokrát. V roce 1987 se zaregistroval jako republikán, zatímco v roce 1999 už působil jako člen Reformní strany. V roce 2001 pak vystupoval jménem demokratů, zatímco v roce 2009 už fungoval opět jako republikán. V roce 2011 chvíli působil bez stranické příslušnosti, v následujícím roce už se ale opět vrátil do své nynější strany.

První prezidentské období Trump získal v roce 2016 navzdory tomu, že předvolební průzkumy favorizovaly jeho soupeřku Hillary Clintonovou. Kandidaturu však zvažoval už na konci 90. let jakožto kandidát zmiňované Reformní strany. Průzkumy mu ale ukazovaly jen asi sedmiprocentní podporu, a boj o Bílý dům tak v únoru roku 2000 vzdal.

Kauza Mar-a-Lago

Bývalý prezident USA koncem léta opět plnil novinové titulky, tentokrát kvůli kauze spjaté s jeho resortem Mar-a-Lago, kde měl uchovávat utajované dokumenty americké vlády.

O Trumpově kandidatuře se pak spekulovalo i v případě voleb v roce 2012, když zvažoval, že vyzve prezidenta Baracka Obamu. Nakonec ale oznámil, že kandidovat nebude. V té době byl nyní šestasedmdesátiletý Trump již mediálně velice známou osobností, a to hlavně díky populární reality show The Apprentice, ve které ztvárnil hlavní roli.

Do úřadu Trump nakonec nastoupil 20. ledna 2017 a stal se 45. americkým prezidentem. V té době byl také historicky nejstarším mužem, který do Oválné pracovny usedl. Jako viceprezidenta si zvolil tehdejšího guvernéra Indiany Mikea Pence a úřadovat začal velice rychle - během prvních 100 dní vydal 24 prezidentských dekretů, nejvíce v historii.

Jako prezident se však zapsal do historie i dvěma neúspěšnými impeachmenty, o které se ve spojení s ním američtí zákonodárci pokusili. Trumpův první impeachment odstartovalo nařčení, že žádal cizí vládu o pomoc s domácím politickým bojem, druhý pak podnítil již zmiňovaný útok na Kapitol.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované