Hlavní obsah

Demokraté unikají slíbenému výprasku. Z červené tsunami je růžový cákanec

Foto: Profimedia.cz

Pohled na příznivce čerstvě zvoleného demokratického senátora Johna Fettermana v pensylvánském Pittsburghu poté, co jejich favorit porazil republikánského kandidáta Mehmeta Oze.

Reklama

9. 11. 2022 11:00

O ovládnutí Sněmovny reprezentantů a Senátu ještě není rozhodnuto a na jasnější obraz si budeme muset ještě chvíli počkat. Již nyní je ale jasné, že volby se nevyvíjejí tak, jak republikáni očekávali.

Článek

„Čekal jsem obrovskou červenou vlnu, ale nezdá se, že by se tak dělo – alespoň prozatím,“ cituje politický server The Hill předního demokratického stratéga, jehož jméno si však web nechal pro sebe. Jeho slova nicméně potvrzují i další odborníci a média. „Je to těsné, jasně, ale stále jsme ve hře.“

Před volbami Republikánská strana slibovala „červenou tsunami“, jak ale podotýká třeba novinář Philip Elliott na webu magazínu Time, veřejnost má s ubíhajícím časem možnost sledovat spíše růžový cákanec. Očekávání o červené vlně už mírnil i republikánský senátor Lindsey Graham, který však věří, že jeho strana nakonec získá převahu v Senátu.

Obě strany si již připsaly „povinná“ vítězství ve státech, jejichž politice tradičně dominují. Příkladem toho může být například v posledních letech zpravidla červená Florida, kde post guvernéra obhájil Ron DeSantis, nebo výhra dosavadní předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové, která už 35 let jménem demokratů zastupuje stále stejný obvod v Kalifornii.

Odehrál se již nicméně i první obrat voleb, který si připsal demokratický kandidát John Fetterman. Ten se ucházel o senátorský mandát za stát Pensylvánie, který dosud měli v rukou republikáni. Jako poražená ze souboje odešla televizní celebrita Mehmet Oz, jehož v klání podpořil i exprezident Donald Trump.

„Vsadili jsme na pensylvánský lid a nezklamali jste nás. A já vás nezklamu. Děkuji vám,“ napsal vítězný Fetterman na twitteru.

Jak si vedli pováleční prezidenti v "midterms"?
PrezidentRokSenátSněmovna
bilance prezidentské strany
Truman (D)1946-10-54
1950-5-28
Eisenhower (R)1954-2-18
1958-12-48
Kennedy (D)1962+4-4
Johnson (D)1966-3-47
Nixon (R)1970+2-12
Ford (R)1974-4-48
Carter (D)1978-2-15
Reagan (R)19820-26
1986-8-5
Bush st. (R)1990-1-8
Clinton (D)1994-10-54
19980+4
Bush ml. (R)2002+2+8
2006-6-32
Obama (D)2010-6-63
2014-9-13
Trump (R)2018+2-41
Biden (D)2022??

Pokud demokraté udrží své stávající senátní mandáty, mohli by v horní komoře Kongresu posílit, výsledky v Arizoně, Nevadě a Georgii jsou však stále velmi těsné, ale průběžně v nich vedou demokraté. Co se týče souboje o Sněmovnu reprezentantů, mírně favorizovaní jsou republikáni.

Z minulosti víme, že prezidentova strana ve všeobecných volbách uprostřed volebního období hlavy státu obvykle ztratí svou kontrolu nad Kongresem. S tím, jak si nyní demokraté vedou, ovšem vyvstává otázka, proč se kandidátům Demokratické strany daří lépe, než se čekalo. Důvodů se probírá hned několik a jedním z nich je například sázka na kartu potratů.

Potraty byly kromě inflace hlavním tématem letošního hlasování a demokraté dbali na to, aby se na tento fakt nezapomnělo. Nálada v zemi jim navíc hrála do karet, jelikož se ukázalo, že červnové rozhodnutí Nejvyššího soudu zrušit rozsudek ve věci Roeová v. Wade vyburcovalo některé občany k činům.

Například v říjnovém průzkumu nadace Kaiser Family Foundation uvedlo 50 % registrovaných voličů, že daný krok zvedl jejich motivaci k účasti. Jde o nárůst sedmi procentních bodů oproti výsledkům z července tohoto roku.

Zda právě tento důvod nakonec napomohl demokratickému úspěchu, se ovšem ještě musí oficiálně potvrdit. V této chvíli zatím nejsou známá přesná čísla účasti, korespondenčně však hlasovalo více lidí než dříve. To ovšem může být pouze důsledek pandemie covidu-19. Předpovídat volební účast je pro průzkumné agentury jedna z nejtěžších věcí.

Republikánský Kongres?

Pro Bidena bylo obtížné prosadit legislativní program i přes demokratickou kontrolu obou komor Kongresu. Pokud nyní demokraté ve volbách některou ze dvou komor ztratí, bude v podstatě nemožné protlačit přes zákonodárce nějaké významné zákony. Na podobný problém pak narazí samozřejmě i republikáni, které bude omezovat prezidentovo veto.

Převzetí Sněmovny Republikánskou stranou by znamenalo například to, že opozice získá na starosti různé vyšetřovací výbory, a bude tak moci pokročit s řadou vyšetřování, kterými vyhrožovala – aktivit Bidenova syna Huntera, postupu Bílého domu v otázce ochrany jižní hranice s Mexikem před nelegální migrací nebo prezidentova stažení vojáků z Afghánistánu.

Na mušku si ovšem budou moci vzít i vyšetřovací komisi, která se zabývá událostmi z 6. ledna 2021, kdy na budovu amerického Kongresu po prohraných prezidentských volbách zaútočili Trumpovi příznivci. Demokraté v rámci tohoto vyšetřování nyní usilují o vyslýchání samotného Trumpa.

Volby pro vás sledujeme živě

Za oceánem se zavřely volební místnosti a začalo sčítání hlasů. Podařilo se demokratům udržet většinu v americkém Kongresu?

Na stole se ale v uplynulých týdnech objevila ještě další možnost, podle které by se vítězní republikáni mohli po volbách pokusit o Bidenův impeachment. I když neexistují důkazy o tom, že by se dopustil trestného činu, který by byl impeachmentem postižitelný, někteří republikáni si za nápadem v případě převzetí komory i nadále stojí.

Pokud pak republikáni zvítězí i v Senátu, bude Biden pro změnu čelit mnoha problémům při jmenováních členů vlády a dalších orgánů, která musí potvrdit právě tato komora. Mohou proto ztratit třeba jakoukoliv šanci na další jmenování soudce do řad Nejvyššího soudu, potíže by však mohly nastat i v případě jmenování členů vlády nebo zahraničních velvyslanců.

Boj o Bílý dům

Podle webu The Conversation by však nejvýznamnější důsledek republikánského úspěchu mohl zahrnovat příští prezidentské volby v roce 2024. Trump i nadále tvrdí, že mu ty poslední byly podvodem ukradeny, a velké množství republikánských kandidátů účastnících se nynějších všeobecných voleb toto tvrzení převzalo.

Mnozí si i z tohoto důvodu zajistili Trumpovu podporu a někteří z nich dokonce usilují o celostátní funkce, které by jim mohly poskytnout obrovský vliv na dva roky vzdálené prezidentské klání. Guvernéři a tzv. státní ministři (Secretary of State) mají totiž ve většině států konečnou odpovědnost za potvrzení výsledků voleb.

Trump 2024?

Bývalý prezident Donald Trump by se mohl pokusit svézt na očekávané vítězné vlně republikánů a oznámit svou další kandidaturu na post šéfa Bílého domu. O jeho zájmu se nejen v médiích diskutuje již dlouho, oficiální oznámení však zatím neuskutečnil.

Po úterních volbách budou mít takoví republikánští politici dohled nad volbami nejméně ve třech státech – podle projekcí webu CNN si je zvolili občané v tradičně republikánských státech Alabama, Indiana a Jižní Dakota. Odmítači výsledků z roku 2020 naopak neuspěli ve spíše demokratických státech Massachusetts, Minnesota, Nové Mexiko a Vermont.

Na případné vítězné vlně republikánů by se mohl svézt také sám Trump, který by nejen podle svých „nenápadných“ narážek mohl brzy oznámit kandidaturu na post šéfa Bílého domu. O jeho zájmu se diskutuje již dlouho, oficiální oznámení však zatím neuskutečnil. Podle jeho pondělních slov však 15. listopadu plánuje učinit důležité prohlášení.

Ne všichni republikáni si přejí jeho opětovný boj o moc, ve Spojených státech ovšem i nadále rezonuje jeho politika. Takzvaný trumpismus, jak ji mnozí označují, je víceméně souborem postojů, které Trump ve veřejném diskurzu a ve veřejné politice oživil a ve kterých řada republikánských (a často také radikálních) kandidátů pokračuje.

Jak se navíc zdá, rok 2024 a příští prezidentské volby by zároveň mohly být odvetným soubojem mezi Trumpem a Bidenem. Biden se prý ještě nerozhodl, zda bude opět kandidovat, pokud by ale demokraté nedopadli tak špatně, jak se mnozí obávají, což se zatím potvrzuje, mohlo by pro něj jít o hnací motor se prezidentského klání opět zúčastnit.

DeSantis vs. Trump?

Spojené státy začaly sčítat hlasy všeobecných voleb a veřejnost se dozvídá první výsledky. Zdá se, že vývoj hlasování by mohl povzbudit ambice Trumpova nejvážnějšího vyzyvatele o republikánskou nominaci do Bílého domu.

Všeobecné volby probíhají v polovině prezidentského mandátu a bývají referendem, v němž voliči dávají najevo, jak si stojí lidé, kteří jsou v zemi u moci. Díky minulosti víme, že prezidentova strana v nich obvykle ztrácí svou převahu a i když se některým Bidenovým předchůdcům podobný stav nakonec podařilo zvrátit ve svůj prospěch, republikánský úspěch by pro Bidenovo případné znovuzvolení neznamenal mnoho dobrého.

Jak volby nakonec dopadnou, nemusí být známo ještě několik dní. Například v Georgii je v boji o senátorské křeslo sečteno již 96 % hlasů, ani jeden z kandidátů však zatím nepřekročil hranici 50 %, která je ve státě nutná ke zvolení. O tamním vítězi by tak mohlo být jasno až za několik týdnů, kdy proběhne druhé kolo.

V některých částech země se pak úřady k sečtení všech hlasů ani zdaleka neblíží. Několik států totiž úředníkům neumožňuje otevírat obálky s korespondenčními hlasy až do dne voleb, což následně zdržuje i zjištění výsledků.

Tento faktor mimo jiné může vést také k dojmu, že republikáni mají před demokraty náskok. Demokratičtí voliči totiž mají ve zvyku volit korespondenčně častěji, a jejich hlasy jsou tak do celkového počtu započítány až později.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované