Lékařská elita v síti výrobců mléka pro kojence. Odmítněte je! vyzývá stát

Je 1. srpna 2024. Začíná Světový týden kojení. V českých médiích se objevují optimistické zprávy vydané Nadačním fondem 1000 dní do života, ze kterých vychází Česko jako přeborník v kojení: „Podíl kojených dětí je stále vysoký, poslední čtyři roky se pohybuje kolem 90 procent.“

Ve stejný den dostane veřejnost k nahlédnutí i jiná data – státního Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) za rok 2023. Počet plně kojených dětí při odchodu z porodnice je 75 procent. Za posledních 14 let jde o pokles o více než deset procentních bodů. Kdyby však Česko použilo přísnější parametr měření, jak doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO), dopadlo by ještě hůř.

Nadace, kterou založil výrobce náhradního mléka společnost Nutricia (později ji převzala mateřská firma Danone), vydávala podobné průzkumy opakovaně. Partnerka fondu a šéfka dětských praktických lékařů Alena Šebková o rok dříve ve zprávě k průzkumu například tvrdí, že „ve věku šesti měsíců dítěte nadále exkluzivně kojí více než 60 procent matek“.

Jenže podle dat ÚZIS z roku 2020 bylo v tomto věku plně kojeno pouhých 16 procent dětí. Novější statistiky nejsou dostupné. Ministerstvo zdravotnictví však odhaduje, že je Česko v tomto ohledu dlouhodobě pod 20 procenty.

Stát upozorňuje, že zprávy nadace tak mohou vyvolat dojem, že problém s kojením v Česku neexistuje. „Interpretace prezentovaná v rámci kampaně nadace může zastírat skutečný vývoj,“ upozorňuje náměstkyně ministra zdravotnictví Michaela Matoušková.

„Zkreslení dat, kreativní interpretace nebo obecně vytváření dojmu, že žádný problém není, jsou jednou z častých strategií výrobců náhrad mateřského mléka. Když problém neexistuje, není třeba nic řešit, například přísnějšími zákony omezit aktivity výrobců,“ doplňuje lékařka Eliška Selinger, která zastupuje WHO v Komisi pro kojení na Ministerstvu zdravotnictví. Podle ní je další taktikou i „vytvoření informačního chaosu, rozdělení veřejnosti i zdravotníků“.

Lékaři, kteří nadační fond řídí či s ním spolupracují, zkreslování odmítají, organizaci označují za nezávislou a zdůrazňují, že z činnosti pro ni nemají žádné výhody. Pochybení odmítá i výrobce, který tvrdí, že průzkumy provedla agentura NIQ kvantitativním telefonickým šetřením na vzorku 150 českých pediatrů.

„V České republice neexistuje jednotná metodika sběru dat o míře kojení, proto je sledování těchto trendů prostřednictvím odborných průzkumů běžnou praxí,“ říká mluvčí společnosti Danone Dominika Preška.

Světová zdravotnická organizace a UNICEF dlouhodobě popisují praktiky výrobců ve světě jako „predátorské“ a stojí podle nich za poklesem kojení po celé planetě. Již v roce 1981 proto WHO vytvořila Mezinárodní kodex marketingu výrobců náhrad mateřského mléka, lahví a dudlíků s cílem aktivity firem zastavit.

Prestižní lékařský magazín Lancet v roce 2023 zveřejnil sérii článků o hrozbách a dopadech marketingu výrobců kojenecké stravy na kojení žen. Popisuje v nich detailně praktiky výrobců cílené na rodiče, zdravotníky i politiky.

„Firmy systematicky sponzorují konference, poskytují ‚vědecké‘ materiály, financují publikace i účast lékařů na expertních panelech, čímž si budují důvěryhodnost a vliv v odborné komunitě. Tato spolupráce je prezentována jako nezávislé poradenství či odborné vzdělávání, ve skutečnosti však slouží k posílení prodeje a prosazení obchodních zájmů,“ píše mimo jiné Lancet.

Ve stejné době, kdy vycházejí optimistické zprávy o kojení, se Eliška P. stává matkou. Dárkovou krabici se vzorky umělého mléka, včetně slev na první nákup, dostává už u gynekologa. Když přichází po porodu k pediatrovi, v ordinaci ji hned zaujmou dvě velké reklamy na náhradní mléko.

„Dcera neměla potřebnou váhu, jak předepisují tabulky. Aniž by mě lékař jakkoliv podpořil v kojení, hned mi řekl, že mám koupit Nutrilon a začít přikrmovat. Že se prý laktace lépe spustí. Já jsem ale neměla málo mléka. Tehdy mi došlo, že pro lékaře je umělé mléko běžná alternativa, nikoli až krajní řešení,“ tvrdí dnes s odstupem jednoho roku Eliška.

Teprve v roce 2018 začíná Babišova vláda řešit pokles počtu plně kojených dětí při odchodu z porodnice a vyčísluje škody: Státní pokladna by ročně ušetřila 100 miliard korun, kdyby české ženy více kojily. Kojení totiž chrání děti před infekcí, rodiče pak nečerpají ošetřovné. Navíc snižuje v dospělosti riziko obezity, cukrovky a alergií. U žen zase možný výskyt rakoviny vaječníků, prsu či kardiovaskulárních nemocí.

Stát rozkrývá, kam pronikli výrobci umělého mléka. A potvrzuje souvislost mezi jejich marketingem a poklesem kojených dětí v zemi. Vychází najevo, že firmy sponzorují porodnice, lékařské společnosti, a dokonce i spolek Laktační liga, který má dohlížet, zda se v porodnicích dodržují mezinárodní principy i Mezinárodní kodex.

Zlepšit situaci má nová vládní strategie. Její přípravu však podle úředníků a autorů vládních zpráv komplikuje střet zájmů předních lékařů. Na Úřadu vlády po dvou letech konstatují, že členové Národní komise pro kojení, která měla strategii chystat, mají vazby na výrobce mléka, což je zcela v rozporu s chystanou strategií. Upozorňují na špatné fungování komise, která se pravidelně neschází. A doporučují založit skupinu novou, jejíž členové už by ve střetu zájmů nebyli.

To se stane až v únoru 2023 za působení ministra Vlastimila Válka (TOP 09). „Já osobně jsem čelil mnoha konfliktům a tlakům ze strany některých představitelů odborných společností, abychom ohledně střetu zájmů nebyli tak přísní. My ale museli dodržet usnesení vlády, v komisi nemohl usednout nikdo, kdo přijímá finanční či nefinanční dary od výrobců,“ vysvětluje zdržení nyní už bývalý náměstek Josef Pavlovic (Piráti).

Seznam Zprávy už dříve popsaly, že představitelé některých odborných společností v Česku se ocitli ve střetu zájmů, protože jim výrobci mléka přispívají na kongresy či vzdělávání zdravotníků. Nyní vychází najevo, že i čelní představitelé společností jsou i dlouholetými konzultanty firem Danone, která vyrábí například umělé mléko Nutrilon, nebo spolupracují s dalším výrobcem výživy Nestlé.

Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové přitom existují vědecké důkazy, že i sebemenší finanční vazby výrobců výživy mají negativní dopad na nezávislost odborných doporučení i na důvěru veřejnosti ve zdravotnický systém.

Laurenčíková uvádí, že výrobci náhrad mateřského mléka mají zcela „zjevný obchodní zájem na tom, aby ženy nekojily nebo předčasně kojení ukončily“. Jejich propagace podle ní necílí jen na rodiče, ale systematicky se zaměřuje právě na zdravotníky, kteří jsou pro rodiče klíčovým zdrojem informací a důvěry.

V Česku mezitím řada předních lékařů působí v Nadačním fondu 1000 dní do života, zmíněném v úvodu. V roce 2014 ji založila společnost Nutricia, od roku 2022 je zřizovatelem její mateřská společnost Danone.

Na svém webu se nadační fond pyšní partnerstvím s předními pediatry, neonatology, gastroenterology, odborníky na výživu a imunology. Společně pracují na výživových doporučeních, školí zdravotníky, vytváří speciální výživovou aplikaci.

Správní radu nadace vede Jan Boženský, primář dětského oddělení v Ostravě a předseda sekce dětské obezitologie v České obezitologické společnosti. Členem rady je například i Petr Tláskal, vedoucí lékař oddělení léčebné výživy FN Motol a současně předseda Společnosti pro výživu. Ve správní radě pak usedá i Monika Ihnátková ze společnosti Danone.

Do roku 2022 byl členem dozorčí rady i známý pediatr Jiří Nevoral a do roku 2019 ve správní radě zasedal i předseda České pediatrické společnosti Jan Bronský, který současně vedl pracovní skupinu předních lékařů, kteří v rámci nadace vytvořili „Doporučení pro výživu kojenců a batolat“.

„Považuji to za hon na čarodějnice. V nadaci jsem jako odborný poradce, nemám za to žádné peníze. Dál se o tom s vámi bavit nebudu,“ reagovala šéfka dětských lékařů Alena Šebková, která už dříve uvedla, že stát dělá z lékařů korupčníky.

Předseda nadační správní rady Jan Boženský rovněž zdůrazňuje, že nemá z působení v organizaci žádný finanční prospěch. Přestože byla podle něj „zřízena společností Danone, její činnost je zcela nezávislá a nekomerční“.

Tvrdí také, že všechny odborné materiály, na kterých se podílel, vychází z aktuálních vědeckých poznatků a jsou vytvářeny v rámci odborné diskuze bez komerčního vlivu. Vše je podle něj v souladu se zmiňovaným kodexem Světové zdravotnické organizace.

Nicméně kodex a následné rezoluce Světového zdravotnického shromáždění praví, že společnost vyrábějící či distribuující náhrady mateřského mléka nesmí sponzorovat zdravotnické systémy, zařízení ani zdravotníky. Problematické je i poskytování školení či vzdělávání v oblasti výživy kojenců a malých dětí a nesmí také financovat ani šířit vlastní výzkumy či doporučení týkající se dětské výživy.

„Fakt, že se nejedná přímo o aktivity společnosti Danone, ale aktivity nadačního fondu lze považovat pouze za jinou formu marketingu a sponzoringu firmou vyrábějící náhrady mateřského mléka,“ napsala Seznam Zprávám česká pobočka WHO.

„Sponzorství nelze jednoduše skrýt tím, že vytvoříte nadaci. Činnost nadačního fondu je tak stále v přímém rozporu s Kodexem. Konstatujeme, že neexistuje opodstatnění pro tvrzení, že nadace je nezávislá na Danone, a nadace i její aktivity z našeho pohledu jednoznačně představují porušení kodexu,“ doplnila WHO.

Společnost Danone tvrdí, že kodex neporušuje. „Nadační fond 1000 dní do života je neziskovou a samostatnou právnickou osobou. Ačkoliv byla zřízena společností Danone/Nutricia, její činnost je zcela nezávislá a nekomerční. Neúčastní se marketingových aktivit a nepropaguje žádné značky ani produkty. Všechny aktivity nadačního fondu, včetně projektu Nutricheq, jsou výhradně edukačního charakteru a v souladu s kodexem WHO,“ říká mluvčí společnosti Danone Dominika Preška.

Na otázku, zda dostávali lékaři odměnu za školení, účast na konferencích nebo tvorbu doporučení, přímo neodpověděla.

Podle Ministerstva zdravotnictví by měl nadační fond transparentně doložit, jakými konkrétními mechanismy zajišťuje vyloučení komerčních vlivů ze svých rozhodovacích procesů. „A to zejména v oblasti školení, výzkumu či tvorby doporučení, která veřejně prezentuje,“ upozorňuje náměstkyně ministra zdravotnictví Michaela Matoušková.

Redakce Seznam Zpráv nechala také otestovat výživová doporučení fondu. Zaměřila se především na již zmíněnou aplikaci Nutricheq, kterou propagoval mezi pediatry a je určena pro rodiče.

Některá doporučení jsou těžko zpochybnitelná, jiná však svojí formulací zjevně podporují zájmy výrobce. Pro batolata vyzdvihují a doporučují například pokračovací mléka, a to navzdory doporučení WHO z roku 2023.

„Okamžité doporučení náhrady mateřského mléka odporuje jakýmkoli doporučením a vůbec samotné etice práce s výživou dítěte, nehledě na to, že WHO po 12 měsících věku dítěte ani nedoporučuje jakékoli náhrady mléka vůbec používat. Nástroj v současné podobě neplní svůj účel a potenciálně ohrožuje zdraví dětí,“ popisuje Martin Krobot z Ústavu ochrany a podpory zdraví Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a šéf České asociace nutričních terapeutů.

Podle průzkumu Evropské společnosti pro pediatrii a gastroenterologii (ESPGHAN) některá pokračující mléka navíc obsahují nevhodně vysoké koncentrace bílkovin, sacharidů a přidaných cukrů. Podle WHO je podávání těchto produktů zcela zbytečné.

Aplikace Nutricheq navíc nese i logo Ministerstva zdravotnictví. To se od nadačního fondu distancuje a tvrdí, že během působení současné vlády s fondem nijak nespolupracovalo. „Nadačnímu fondu bude zaslána žádost, aby odkazy na Ministerstvo zdravotnictví ze svých webových stránek či jiných kanálů neprodleně odstranil,“ reaguje náměstkyně ministra Michaela Matoušková.

Společnost Danone tvrdí, že Ministerstvo zdravotnictví bylo na počátku jedním z partnerů iniciativy, která vedla ke vzniku nadačního fondu. „V současné době probíhá aktualizace webových stránek i dalších materiálů tak, aby reflektovaly aktuální stav všech spoluprací a partnerství,“ říká za výrobce Dominika Preška.

Ta také uvádí, že Nutricheq je „nástroj určený pro rodiče dětí do 12 měsíců“. Aplikace je přitom na webu představena jako nástroj „pro diagnostiku a řešení nedostatků ve výživě batolat“. Tedy dětí od 12 měsíců věku.

Oslovení lékaři mají za to, že jejich vazby na výrobce mléka nejsou žádný problém. „Nechápu, v čem je problém. Ověřovali jsme, jak jsou na tom s výživou ty nejmenší děti. Kdyby mi stát dal finance, dělal bych to pod státní záštitou. Nutricheq podporuji, nadace 1000 dní má svůj význam,“ vysvětluje lékař Petr Tláskal.

Šéf České neonatologické společnosti a dlouholetý konzultant společnosti Danone Jan Malý tvrdí, že nemůže tyto firmy diskriminovat a vyloučit je z účasti na konferencích společnosti. Zároveň dodává, že neporušuje žádný zákon a respektuje mezinárodní kodex.

Evropská pobočka WHO to vidí jinak: „Skutečnost, že Česká neonatologická společnost je sponzorována výrobci, představuje porušení kodexu a znamená, že není v souladu s jeho pravidly. To podtrhuje potřebu sladit národní právní předpisy s mezinárodními standardy.“

Zákony, které by zastavily vazby výrobců na lékaře, stát teprve chystá. Mezitím chce ministerstvo lékařům vysvětlit, že je dárky a finance od firem podprahově ovlivňují a že střetem zájmů ztrácí potřebnou důvěru veřejnosti. A nakonec že jejich benevolence může otevírat dveře výrobcům na té nižší úrovni – v porodnicích a ordinacích pediatrů, kde skrze ně působí na matku. Chce také pomoci lékařům s financováním jejich vzdělávacích aktivit, aby neměli sklony sahat po penězích z „mléčného“ byznysu.

Ministerstvo opakovaně lékaře vyzvalo, aby se řídili mezinárodním kodexem marketingu a své vazby na výrobce mléka ukončili, stejně jako v případě tabákových firem. Nařídit však nic nemůže.

„Profesní organizace zdravotníků fungují jako spolky, ministerstvu nejsou podřízeny a bez příslušné legislativní úpravy jim nelze ani kvůli ochraně veřejného zdraví zakázat přijímat financování od konkrétních komerčních subjektů. Nic jim ale nebrání v tom, aby se z vlastní vůle rozhodly tyto prostředky odmítnout – stejně jako se některé odborné společnosti v minulosti distancovaly od financování ze strany tabákového průmyslu. Takové rozhodnutí by výrazně posílilo důvěru veřejnosti v jejich nezávislost,“ dodává mluvčí resortu Ondřej Jakob.