Vánoční večírky, uniformy, mléko od výrobců. Úřad boří iluze o porodnicích

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vánoční večírky, zdravotnické uniformy, vybavení nebo náhradní mléko zdarma. Takovými dárky se podle Ministerstva zdravotnictví dostávají výrobci mléka, lahví a dudlíků do většiny českých porodnic blíž, než by měly. Nemocnice tím porušují Mezinárodní kodex marketingu, jeden z hlavních bodů programu Baby Friendly Hospital, který v Česku běží už od 90. let a který si loni na podzim přebrala vláda pod sebe.

A nedostatků v českých porodnicích je podle státu víc.

Úředníci přitom věděli roky, že Laktační liga, která slíbila dohled nad mezinárodním programem v Česku, selhává. Jak vyplývá z vládních zpráv, organizace byla financována výrobci náhradního mléka, lahví a dudlíků a sama tím porušovala mezinárodní program, na jehož dodržování slíbila dohlížet. Ani před rokem 2018, kdy Světová zdravotnická organizace zpřísnila pravidla, neprovedla recertifikaci dvěma třetinám porodnic, které dříve osvědčení získaly.

A překvapení přibývalo. Úřady nakonec nedohledaly, že by Laktační liga vůbec kdy dostala od státu nebo Světové zdravotnické organizace nějaké pověření celý program vést.

Stát začal chystat strategii, kterou by převzal kontrolu nad dodržováním mezinárodních principů, a to plošně ve všech nemocnicích. Přípravu jim komplikoval, jak vyplývá z rozhovoru s Anetou Majerčíkovou z Ministerstva zdravotnictví, i střet zájmů předních českých lékařů z odborných společností. I oni jsou financováni výrobci náhradního mléka, lahví a dudlíků.

Tento týden navíc vyšlo díky Seznam Zprávám najevo, že přestože si stát celou agendu kolem programu Světové zdravotnické organizace vzal pod sebe, Laktační liga dál vydává za zády státu a WHO mezinárodní certifikáty.

Žili jsme v iluzi, že české nemocnice dodržují minimální mezinárodní standardy, ale není to tak?

Bohužel ano, je to tak, žili jsme v iluzi.

Kde se stala podle vás chyba?

Myslím, že to byla kombinace několika faktorů. Jednak to mělo pod sebou Národní laktační centrum a Laktační liga, které na svých stránkách tvrdily, že po třech až pěti letech recertifikují. Jenže to nedělaly, jak konstatoval už v roce 2019 i senátní Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Vytvářel se tu dojem, že se nic neděje, vše je v pořádku, ale nebylo. A druhý problém nastal v tom, že jsme neměli reálná data z terénu a nevěděli jsme, jak špatné to je. A do toho vám hlavní instituce říká, že vše je v pořádku.

Selhaly tedy kontrolní mechanismy?

Zcela. Stát spoléhal, že když má v Thomayerově nemocnici Národní laktační centrum a funguje i Laktační liga, že svou práci dělají dobře. A pak jsou tu profesní organizace zdravotníků, které mohly bít na poplach, že se něco děje, že máme ještě co dělat, abychom ženám poskytli kvalitní péči. Jenže to se také nedělo. To je mimochodem jedna z věcí, kterou dělá střet zájmů, že kojení přestanete vnímat jako dostatečně důležité a zdravotníci mohou podceňovat rizika umělé výživy a myslet si, že je blíže kojení, než reálně je. Jsou neonatologové, kteří vám řeknou, že o programu BFHI nikdy neslyšeli. Přitom máme vyčíslené, o jak ohromné částky přicházejí státní rozpočty v důsledků poklesu kojení.

Řekla byste, že veřejnost byla v tomto ohledu klamána?

Pokud vám nemocnice tvrdí, že má certifikát Baby friendly a že tam tedy dostanete péči v kvalitě, kterou vám garantuje stát, Světová zdravotnická organizace a UNICEF, a ty principy nedodržují, pak ano, informaci, kterou dostáváte, není pravdivá.

Víte o porodnicích, které by získaly od Laktační ligy v poslední době certifikát?

Víme jen, že v roce 2017 získala certifikát nemocnice v Havlíčkově Brodě. Od vás jsme zjistili, že začátkem letošního roku došlo k recertifikaci Thomayerovy nemocnice.

Máte představu, jestli a kolik platily nemocnice za certifikáty?

Nemáme, ale nepochybně se i na to budeme ptát. Je samozřejmě problém, že vláda již v září 2024 rozhodla, že se v dobrovolných certifikacích pokračovat nebude, a v naší nemocnici se pak děje toto. Zůstává tu také otázka, na základě jakého pověření se tak stalo. My jsme jim žádné v tomto směru nevydali, a pokud víme, WHO také ne.

Nehrozí teď Česku mezinárodní ostuda, protože WHO bere možné zneužití jejich značky velmi vážně?

Doufám, že to nějakým způsobem vyřešíme, protože v poslední době máme s WHO velmi korektní komunikaci a úzkou spolupráci. Mají svou zástupkyni, stejně jako UNICEF, i v Komisi. Ale celkově mě to velmi mrzí. Vůbec nechápu, proč Thomayerova nemocnice, která je naší nemocnici, postupovala v rozporu s vládou stanoveným rámcem nového programu BFHI.

Jak na tom jsou ve skutečnosti české porodnice?

Věřím, že se v tuto chvíli začínají věci hýbat správným směrem. Ale problémů je celá řada. Začíná to už sběrem dat. Když jsme například začali porovnávat data z roku 2023 s těmi dřívějšími, u některých nemocnic nám to vůbec nesedělo. Pak jsme zjistili, že několik nemocnic používá špatnou metodiku. Začátek nebyl jednoduchý. Ukazují se nám mezery ve vzdělávání zdravotníků, nemocnice nemají nastavené minimální standardy péče v této oblasti. Vidíme také z dat za rok 2023, že nemocnice dál přijímají sponzoring od výrobců náhradního mléka, čímž porušují Mezinárodní kodex marketingu.

Státní zdravotní ústav ale zveřejnil před pár dny studii ohledně reklamy výrobců náhradního mléka, ze které vyplývá, že se situace v porodnicích zlepšila a nejsou už na chodbách reklamy, maminky nedostávají v krabicích vzorky mléka.

Tuto analýzu řešila komise minulý týden a měla k ní řadu zásadních připomínek, včetně toho, že Státní zdravotní ústav přebral poměrně nekriticky tvrzení zdravotníků novorozeneckých odděleních 10 nemocnic, kde probíhal tento výzkum. Bohužel to takto optimistické není.

Kolika českých porodnic, které jste zkoumali, se to tedy týká?

Dělali jsme před dvěma lety dotazník pro nemocnice a ptali jsme se jich, jestli přijaly nějaké finanční i nefinanční dary do roku 2022. Většina nemocnic odpověděla, že ano.

O jaké dary jde?

Přijímají různé věci. Je to například zaplacený vánoční večírek, vzdělávání zdravotníků, vybavení nemocnic, se slevou nebo zdarma odebírají komerční umělou výživu. Jedna velká porodnice přijímala například peníze na uniformy pro personál. Tento sponzoring stále pokračuje. Není to už tak viditelné, reklama z chodeb porodnic mizí. Ale některé, byť vědí, že přijedeme, reklamu na chodbách mají.

To bude teď ministerstvo objíždět všechny porodnice?

Nemáme ambici objet okamžitě všechny nemocnice. Objíždíme je podle toho, kde nám haprují data nebo kde máme zájem si ověřit, jak vlastně skutečně fungují v terénu. A při té příležitosti se podíváme, jak dodržují Mezinárodní kodex a další věci, včetně příkladů dobré praxe. Teoreticky nám může přijít i nějaký podnět od žen, které v té porodnici rodily a byly nespokojené. Až bude sběr dat nastavený správně, lépe uvidíme, kam zacílit své úsilí.

Vysvětlete mi, proč je problém, když výrobce mléka zaplatí vánoční večírek nějaké porodnici?

Protože v tu chvíli personál nemocnice ztrácí kritický odstup od těchto společností. Vytváří s nimi podvědomě pozitivní vztah, jsou jim blíž, než by měli být. Jejich doporučení může být už nějakým způsobem ovlivněné. A to nefunguje na vědomé úrovni tak, že protože vám někdo zaplatil večírek, vy budete dělat vše, aby ta firma profitovala. Je prokázané, a funguje to na nevědomé rovině, že můžete mít tendenci v určitém momentu doporučit umělou stravu.

Co se ještě nedaří v porodnicích podle vašich zjištění?

Mezery najdeme v naplňování téměř všech deseti kroků k úspěšnému kojení, jak je popisuje WHO a UNICEF. Pokud si vezmeme zásadní požadavek kontaktu „kůže na kůži“ matky a dítěte, který je klíčový pro začátek kojení, porodnice ve většině případů nemají žádný interní pokyn na to, jakým způsobem by to mělo probíhat. Takový kontakt by měl trvat minimálně 60 minut a žena by měla být s tím dítětem i během celého pobytu co nejvíc v kontaktu. Aby se právě dobře nastartovalo kojení. Což některé porodnice nemohou ani technicky splnit, protože na to zkrátka nemají uzpůsobené poporodní pokoje. Potřebujete například širší postel s postranicemi, aby vám dítě nespadlo. Druhá věc je, že musíte mít k dispozici kvalifikovaný personál. I tady jsou rezervy.

Jak jsou na tom porodnice s dokrmováním, které ovlivňuje start kojení?

Když jsme kontrolovali data porodnic, dali jsme jim možnost, aby dopsaly nějaký komentář. A z těchto poznámek vyplynulo, že řada porodnic dokrmuje zcela rutinně. Vůbec nereflektují, že by k dokrmům měla být indikace. Jenže v momentě, kdy dítěti dáte dokrm, ovlivňujete kojení. Jeden primář velké české porodnice nám například otevřeně řekl, že když je léto a je horko, tak všechny děti propouští s tím, že jim nejdřív dají dokrm. Aby měl jistotu, že jsou dostatečně hydratované.

Vyšel nějaký rozdíl mezi porodnicemi, které v minulosti získaly Baby Friendly certifikát, a těmi, co ho neměly?

Není v nich velký rozdíl. Největší rozdíly jsou mezi okresními nemocnicemi. Ve fakultních nemocnicích je přece jen personál více proškolen. Záleží i na typu porodu. Pokud žena rodí císařským řezem, bohužel, v České republice se její šance na kojení velmi snižují. A to výrazně.

Dvě třetiny porodnic získaly v minulosti certifikáty BFHI. Vidíte, že by porodnice alespoň dodržovaly ta „stará pravidla“ a měly tedy nárok v minulosti tento titul nést?

Vzhledem k tomu, že většina porodnic přijímala sponzoring, tak ne. Viděli jsme, že jsou nemocnice, které vůbec netuší, kolik umělého mléka se jim v porodnici protočí. Víme, že i v minulosti byl nedostatečný kontakt „kůže na kůži“ a samozřejmě i 24hodinový rooming-in. To jsou věci, které platily i před rokem 2018, kdy se pravidla zpřísnila.

Jak to bude v porodnicích teď dál? Vyzvete je, aby stáhli plakety Baby Friendly?

Čeká nás řada legislativních i nelegislativních kroků. Momentálně chystáme metodický pokyn k regulaci marketingu komerční dětské výživy, dudlíků a lahví. Ten bude závazný pro fakultní nemocnice, doporučující pro ostatní. Do roku 2030 chceme dodržování programu WHO a UNICEF rozjet naplno ve všech porodnicích. Bude to postupné. Pokud jde o dobrovolné certifikáty, ty už nejsou součástí vládou schváleného programu. Minimální kvalitu garantovanou programem BFHI mají dostat všechny ženy a děti, bez ohledu na to, v jaké české porodnici se nacházejí.

Jak do celého procesu vstupují střety zájmů zdravotníků, pro které nesmějí být přední čeští lékaři členy vaší komise na ministerstvu? Jak moc to brzdí práci na změnách?

Je to pro nás dlouhodobý problém a mnohé věci nám jejich střety zájmů zkomplikovaly. Doufám, že se teď už dostáváme k tomu, že máme i některá témata, na kterých se shodneme. Stále se nám ale nedaří vysvětlit některým zdravotníkům, proč je problém sponzoring od výrobců umělého mléka, lahví a dudlíků. Ani to, že pokud přijímáte finance od výrobců umělého mléka a zároveň jste v situaci, kdy byste měli říkat ostatním, aby to nedělali, je to problém. My přitom vidíme, že pokud v těchto nejvyšších patrech panuje benevolence, dostávají se pak tyto firmy lépe i do porodnic a ordinací.

Jak z vašich šetření tedy vychází žena, která je příjemkyní celé péče?

Nerada to říkám, ale reálně se ukazuje, že žena, když se rozhodne kojit, nemá rovné šance, aby dosáhla svého cíle. V tuto chvíli je její startovací rovinka stále velmi nakloněná a my můžeme ještě udělat strašně moc pro to, abychom její šance zlepšili.

Aneta Majerčíková je právnička, dříve pracovala na rozsáhlém průzkumu iniciativy Šestinedělky z let 2014 až 2017, který jako jeden z prvních odhalil vážné nedostatky v českých porodnicích. Současně se věnovala osvětě kolem Mezinárodního kodexu marketingu ve spolku SpoKojení.