Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Druhý duben 2025 přinesl manažerům závodu BMW v Jižní Karolíně nepříjemné překvapení. Prezident Trump oznámil cla až do výše 50 procent na většinu světa. Trhy reagovaly panikou a automobilka čelila hrozbě vysokých poplatků na dovážené součástky do svých modelů. Další problém firmě vyvstal v riziku odvetných tarifů z dalších zemí. Obchodní válka znamenala pro společnost ohrožení jejího podnikání, pokles zisků, možné propouštění zaměstnanců a nejistotu.
Tu umocnil „muž cla“ jen o týden později, když vyhlásil 90denní příměří, které před týdnem zavedené tarify snížilo na deset procent. Pro společnosti jako BMW pozastavení cel představuje naději. Jenže lhůta jeho trvání je téměř u konce a Trumpův obchodní styl zatím přinesl zlomek ohlášených devadesáti kontraktů. Nejistota stoupá.
„Na nejistotu se firmy připravit nemohou. V podstatě se musí rozhodnout, od jaké výše cel se jim vyplatí vynaložit kapitál buď na výrobu v USA s nákladným časovým zpožděním, nebo na rozvoj jiných exportních trhů. Myslím, že většina společností tento výpočet provedla, ale nepředvídatelnost situace je v noci budí ze sna,“ říká pro SZ Byznys šéf americké obchodní komory Weston Stacey.
Stačí, když kape
Trumpův sprint za dosažením kontraktů výhodných pro USA již určité plody přinesl. Mezi ně můžeme řadit obchodní dohodu se Spojeným královstvím. Pakt snížil cla na britský vývoz od automobilů po letecké součástky a zároveň umožnil americkým zemědělcům lepší přístup na britské trhy.
Dalšího příměří dosáhly Spojené státy s Čínou. Po týdnech jednání na nejvyšší úrovni Washington sníží podle Trumpova tvrzení tarify na čínské zboží ze 145 procent na 55 procent, zatímco Peking sníží cla ze 125 procent na deset. Klíčovým bodem je také rozhodnutí Číny zrušit omezení na vývoz vzácných nerostů, tedy materiálů nezbytných pro výrobu elektromobilů, obranných systémů a elektroniky. Pakt musí ještě do desátého srpna podepsat prezidenti obou stran.
Posledního kontraktu zatím dosáhl Trump s Vietnamem, kde ale Spojené státy uvalují dvoje cla. Dovoz z Hanoje do Washingtonu podléhá dvacetiprocentní dani a překládka přes Vietnam do USA z jiných zemí, jako například Čína, čtyřiceti procentům.
Řada dalších kontraktů je v běhu včetně těch s Indií, Japonskem a Evropskou unií. Zda se je podaří uzavřít před určenou lhůtou, neví nejspíš ani sám prezident.
Zranitelná Evropa
„Finální výsledek jednání mezi USA a EU se špatně odhaduje, protože současné rozhodování Spojených států nestojí na ekonomických argumentech, ale na náladách jednoho staříka. Tipnul bych si, že v Unii skončíme se základním clem ve výši 10 procent a přísnějšími podmínkami pro některé sektory,“ komentuje pro SZ Byznys šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
Důsledky nedosažení kontraktu pro členské státy Unie vyvážející do USA mohou být pro exportéry vážné. Unie již během příměří platila cla 50 procent na ocel a hliník a 25 procent na automobily. Pokud jednání selžou, hrozí tarify 50 procent i na ostatní evropské výrobky.
EU se připravuje na odvetná cla u amerických firem, které budou Trumpa politicky nejvíce bolet. Mezi ně patří americké klasiky jako motorky Harley-Davidson. Podle některých zdrojů, mezi něž kromě Prouzy patří i agentura Bloomberg, EU možná nakonec přijme 10procentní základní clo, pokud dostane od Trumpa tarifní výjimky na auta, ocel a hliník. Zatím k rázné odpovědi ze strany Evropy nedošlo a postoje členských zemí nejsou jednotné.
„Donald Trump chce vypadat jako silný politik. Jednání proto bude natahovat a může se stát, že dohodu, která je technicky připravena, nechá záměrně spadnout pod stůl, aby se mohl vůči Evropě dál vymezovat. EU má proto nejvyšší čas, aby pochopila, že by měla víc energie věnovat zlepšování svého vnitřního trhu. Odbourání čtvrtiny našich vnitřních bariér by nám přineslo mnohem víc než ta nejskvělejší dohoda s Trumpem,“ naráží Prouza na překážky vnitřního trhu Unie.
Take it easy
Prezident USA podle svých prohlášení přes odchylku reality od plánu zůstává v klidu. V pátek uvedl, že Washington začne rozesílat zemím dopisy, v nichž bude specifikovat, jaké celní sazby budou na dovoz do Spojených států platit. Rozsah stanovil od 10 do 70 procent daně z dováženého zboží a novou lhůtu na dosažení dohody na 1. srpna.
„Myslím, že do devátého to plně pokryjeme,“ řekl Trump novinářům. Informace o obsahu dohod jsou zatím mlhavé, naplnění kontraktního cíle v nedohlednu a firmy dále zůstávají v nejistotě.
„Podle mě Trump prodlouží lhůtu odložení cel a dá dodatečný čas na uzavření dalších dohod. Tomu nasvědčuje i jeho sdělení, že odklad pro některé státy prodlouží do 1. srpna. Prezident USA je známý svou nepředvídatelností a oblibou toho, že jsou kolem něj lidé stále na špičkách. Neprodloužení lhůty by mohlo vést ke ztrátě probíhajících jednání, což si podle mě Bílý dům nepřeje,“ komentuje pro SZ Byznys analytik J&T banky William Kubik.
Dopady celní války USA se zbytkem planety jsou patrné už nyní. Světová obchodní organizace varuje, že v důsledku Trumpových cel a odvetných opatření se v roce 2025 růst celosvětového obchodu se zbožím sníží z 2,7 procent na 2,5 procenta. Pokud se po 9. červenci znovu aktivuje celý Trumpův celní arzenál, mohl by podle WTO světový obchod poklesnout o dalších 0,8 procenta. Tento šok by obzvláště tvrdě zasáhl ekonomiky v Evropě a Asii, které jsou orientovány na vývoz.
