Článek
Emisní povolenky na vytápění a dopravu se staly jedním z nejhlasitěji rozebíraných politických témat. Zatímco vítěz voleb, hnutí ANO, je rozhodnutý povolenky na vytápění a dopravu nezavést, současná vláda požaduje zefektivnění zastropování ceny povolenky.
„V případě emisních povolenek pro domácnosti a dopravu ETS 2 jsme připraveni neimplementovat tento systém do české legislativy a zabránit vysoce negativním sociálním dopadům do společnosti,“ uvádí volební program hnutí ANO.
O budoucnosti povolenek ze systému ETS 2 rozhodne až politická debata v příštích měsících. Podle evropské směrnice musí členské státy toto opatření zanést do své legislativy nejpozději během příštího roku.
„Opatření pro zajištění ceny povolenky 45 eur požaduje česká iniciativa, kterou podpořilo 19 členských států reprezentujících 19 procent obyvatel Evropské unie,“ říká vrchní ředitel sekce ochrany klimatu MŽP Petr Holub. Evropská komise by podle něj měla představit ještě letos návrh, který by měl opatření proti růstu ceny posílit.
Nyní si Ministerstvo životního prostředí, které má toto téma v gesci, nechalo zpracovat analýzu o dopadu povolenek do rozpočtu domácností.
Iniciativa současné vlády požaduje posílení opatření, které by mělo udržet cenu povolenky na úrovni 45 eur. Cenu povolenky je však nyní těžké předjímat. Analýza pracuje i s dalším scénářem, kdy cena bude růst rychleji a dosáhne 70 eur za kus (neboli tunu CO2).
Kolik budou stát Čechy povolenky ETS 2
Po zavedení povolenek by české domácnosti měsíčně platily o stokoruny navíc. Nejvíce by podle studie poradenské společnosti PwC dopadly na rodiny s vyššími a středními příjmy. „Mají kumulovaně největší útratu za vytápění a pohonné hmoty,“ vysvětluje Jan Brázda ze společnosti PwC.
Vlivem ceny emisní povolenky by vzrostly měsíční náklady tuzemských domácností v průměru od 200 do 400 Kč. Při druhém scénáři neboli vyšší ceně povolenky (70 eur) je to o další stokorunu měsíčně víc.
Od roku 2027 by měly začít platit emisní povolenky ETS 2. Jejich zavedení a dopady se projeví v peněženkách prakticky všech domácností nejen v Česku, ale po celé Evropě.
Seriál SZ Byznys přináší odpovědi na základní otázky.
Nyní průměrná česká rodina vydá měsíčně zhruba 2000 Kč za energie. „Průměrné navýšení výdajů na plyn, pohonné hmoty a uhlí s emisními povolenkami vychází zhruba na 16,9 procenta výdajů na energie a 26,7 % ve druhém scénáři,“ říká Brázda. Před zavedením EU ETS 2 výdaje za plyn, pohonné hmoty a uhlí tvořily dle analýzy devět procent celkových spotřebních výdajů domácností.
Peníze se mají přerozdělené vracet
Při ceně povolenky 45 eur za kus by výnosy z povolenek pro Českou republiku měly dosáhnout 154,4 miliardy Kč. Tyto peníze by Česko mohlo čerpat v letech 2027 až 2032. Při ceně 70 eur by podle analýzy měly vynést 204,8 miliardy Kč.
Část těchto peněz se spotřebitelům vrátí prostřednictvím tzv. sociálního klimatického fondu. V případě České republiky je v něm v období 2026 až 2032 vyčleněno zhruba 50 miliard Kč. „Fond bude hlavně řešit to, aby nejvíce zranitelné rodiny a domácnosti mohly z tohoto fondu čerpat a dopadalo to na ně co nejméně, nebo vůbec. Případně z něj budou benefitovat více, než kdyby fond zaveden nebyl,“ říká Brázda. Zbytek peněz půjde na národní programy mimo jiné na podporu ekologičtějšího vytápění, dopravy.
S nezavedením povolenek ze systému ETS 2 se podle MŽP pojí i další rizika než jen nedostupnost peněz z fondu. „Nezavedení systému ETS 2 by znamenalo porušení závazné legislativy, což může vést k zahájení řízení o porušení povinností. Následovat může žaloba u Soudního dvora EU a finanční sankce – jednorázové pokuty nebo denní penále za prodlení,“ říká Jan Nevola, zastupující Evropskou komisi v Česku.
Výše pokut se podle Holuba pohybuje ve vyšších desítkách milionů korun ročně. Podle Holuba však může Evropská komise kvůli dlouhodobému neplnění evropského práva pozastavit Česku přístup k některým dalším fondům.
Například Dánsko navíc už povolenky zavedlo a také Německo již ETS 2 implementovalo do své legislativy.
„Pokud by všechny okolní země měly zavedené zpoplatnění uhlíku v sektorech ETS 2 a Česká republika ne, tak se nedá předpokládat, že by si to nechaly úplně líbit,“ myslí si Holub. Je tak možné, že by pro české výrobce či dopravce zavedly například jiný poplatek, nebo by jim ztížily přístup na trh. „Riziko bariéry se ve směrnici nepředpokládá, ale je to krajní možnost, která by nás mohla postihnout,“ dodává.
