Šance Česka změnit povolenky pro domácnosti jsou velké, říká expert

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Navýšení cen benzinu, nafty, zemního plyn a uhlí děsí domácnosti a ani evropské státy nesouhlasí s tím, jak mají nové emisní povolenky fungovat. Od roku 2027 by domácnosti měly začít platit za emise, které vyprodukují vytápěním a v dopravě. Vznikne proto nový systém obchodování s povolenkami, tzv. ETS 2.

V červenci Česko poslalo Evropské komisi dokument, v němž žádá o zásadní změny systému obchodování s emisemi pro domácnosti. Pro změnu systému je 19 z 27 států Evropské unie. Mezitím ovšem například Dánsko už povolenky na vytápění a dopravu zavedlo.

Šance na revizi systému ETS 2 jsou podle vrchního ředitele sekce ochrany klimatu Ministerstva životního prostředí Petra Holuba velké. Změnu chce 91 procent populace v Unii. „V tuto chvíli jak dánské předsednictví, které to respektuje, tak Evropská komise říká, že v září přijde s návrhem úpravy,“ říká Holub s tím, že dokument má šanci projít Evropským parlamentem a radou během dvou měsíců.

Jelikož emisní povolenky podraží dopravu a vytápění, staly se jedním z hlavních témat letošních voleb. Zatímco současná vláda iniciovala změnu obchodování na evropské úrovni, například hnutí ANO či SPD říkají, že pokud se dostanou do vlády, povolenky vůbec nepřevedou do české legislativy. Úplně zrušit je však nelze.

„Nutno říct, že se tato vláda rozhodla nezavést povolenky v českém právním řádu, zavedla papírovou statistiku pro velké dodavatele fosilních paliv,“ říká Holub. O tom, jak se promítnou nové povolenky do české legislativy, bude rozhodovat nová vláda. „Jak se rozhodne, to nebudeme předvídat. Nicméně v případě nezavedení jsou tady samozřejmě některé nepříjemnosti nebo pokuty,“ varuje Holub.

Při nezavedení by Česko platilo desítky milionů Kč ročně, případně by Komise mohla Česku zastavit další platby a země by nedostala ani peníze do fondu, do nějž půjdou výnosy z povolenek.

„A samozřejmě pokud by Česko nezavedlo emisní povolenky a všechny okolní státy ano, tak ten jednostranný přístup nevnímáme jako vhodný. Mohl by způsobit víc problémů než užitku,“ říká Holub.

Podle Holuba by se při ceně povolenky 45 eur za tunu CO2 zvedla cena MWh plynu o 250 Kč a litru benzinu o tři až čtyři koruny. „Při průměrném nájezdu české domácnosti u automobil 15 000 km ročně se bavíme skutečně o těch 200 korunách měsíčně. Při průměrné spotřebě plynu na vytápění u nezatepleného domu, se bavíme o stejné částce měsíčně,“ popisuje.

Pokud cena povolenky překročí hranici 45 eur za kus, je připraven mechanismus, který by měl růst ceny zmírnit. Současné řešení zní tak, že by se na trh poslal omezený počet dalších povolenek, ale pouze jednou za rok. To by měl cenu snížit, ovšem řada států spolu s Českou republikou nemá v tuto brzdu důvěru.

Proto Česko navrhuje, aby se nástroj pro snížení ceny posílil. „První mechanismus je uvolňování povolenek nejen jednou ročně, ale minimálně dvakrát anebo čtyřikrát ročně do toho systému a neuvolňování jednoho množství na základě zbytkového množství těch povolenek, ale jaksi dynamický systém, který uvolňuje tolik povolenek, kolik je potřeba,“ popisuje záměr Holub.

V rámci druhého řešení pro snížení ceny povolenky navrhuje zvýšit počet povolenek v tzv. rezervě tržní stability, tedy těch povolenek, které by se na trh uvolnily v případě vysoké ceny. „Je tam nějakých 20 milionů povolenek a ukazuje se, že je potřeba 40 až 50 milionů. Ty mají potenciál udržet povolenku efektivně kolem 45 eur,“ popisuje Holub.

Obchodování s povolenkami ETS 2 by mělo odstartovat v roce 2027. Na burzách v Lipsku a v Londýně se s nimi už obchoduje, ale za poměrně vysoké ceny mezi 80 a 90 eury. Směrodatné pro budoucí tvorbu ceny povolenky to není. Ten trh je úplně jinak regulovaný a má úplně jiná pravidla,“ říká Holub.

Část výnosů z emisních povolenek se Česku vrátí. Zatím má slíbeno 50 miliard Kč z emisních povolenek z nového Sociálního klimatického fondu plus další peníze, jejichž výše bude záviset na ceně povolenky.

Česko zatím nepředložilo Evropské komisi plán, na co chce konkrétně peníze použít, stejně jako většina ostatních států. Podle Holuba jsou opatření, která by Česko chtělo podpořit, v přípravě a ministerstvo je do Bruselu pošle na podzim.

„Je to tak, že ty výnosy jsou příjmem členského státu a rozdělují se podle nějakého klíče. Může to pro nás dokonce vycházet s lehkou solidaritou. To znamená, že Česká republika bude mít víc peněz z toho systému, než zaplatí subjekty na českém území, tedy domácnosti nebo firmy,“ popisuje Holub.

V Sociálním klimatickém fondu bude celkem 86,7 miliardy eur (2,1 bilionu Kč). Pokud státy svůj plán na použití těchto peněz nepředloží, nebudou je moct čerpat. Česko je chce použít například na financování úspornějšího bydlení pro zranitelné domácnosti, nebo podporu sdílené dopravy v hůře dostupných oblastech.