Článek
Emisní povolenky pro domácnosti straší domácnosti i budoucí vládu. Od roku 2027 mají za emise platit řidiči automobilů na benzin, naftu, CNG a LPG a domácnosti vytápějící plynem a uhlím.
V dubnu v roce 2023 systém obchodování s povolenkami na dopravu a vytápění ETS 2 schválily členské státy Evropské unie. Náklady na povolenky se však projeví ve výdajích domácností na bydlení a dopravu, a tak 19 států sedmadvacítky chce nový systém revidovat, zatímco jiné státy, například Dánsko, už povolenky zavedly.
Čeští politici ale dávají od nových povolenek ruce pryč. „Nové emisní povolenky zavádět nebudeme, protože nechceme lidi vystavit zdražení pohonných hmot a bydlení. Naopak pracujeme na tom na evropské úrovni, abychom tu věc posunuli, zrušili, upravili,“ uvedl dříve premiér Petr Fiala (ODS).
„Absolutně nepřipustíme nové zelené daně, tzv. emisní povolenky pro domácnosti a osobní dopravu,“ uvedl předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
Zrušit nové povolenky podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) nelze.
„Nemůžeme si připustit, že něco nejde. Do budoucna to bude velký problém, hlavní problém pro českou ekonomiku. Pokud budeme ve vládě, budeme navrhovat, abychom to neplatili. Budeme chtít vymyslet systém, ne kompenzace, ale abychom to platit nemuseli,“ říká místopředseda hnutí SPD Radim Fiala.
Česku se však peníze z povolenek vrátí prostřednictvím Sociálně-klimatického fondu a měly by být určeny zranitelným domácnostem. Co konkrétně by měly podpořit, ještě Česká republika Komisi nepředložila, ale peníze by pravděpodobně měly jít na podporu čistších zdrojů vytápění, energetické úspory či podporu čisté dopravy. „Ty nejslabší by to zničilo,“ dodal Fiala.
Naopak Havlíček říká, že povolenky nechce hnutí ANO zrušit, jen je v Česku nezavede „Jsem přesvědčen, že příští Evropská komise dojde k závěru po tlaku ostatních zemí, že se emisní povolenky pro domácnosti ETS 2 zruší,“ říká Havlíček.
Mandát současné Evropské komise skončí v roce 2029, nové povolenky by lidé měli platit od roku 2027. „Za ty dva roky se budeme soudit. Dáme argumenty, proč nikoli. První týden naší vlády, troufám si tvrdit první den, přijde dopis Ursule von der Leyenové, proč nemůžeme toto přijmout,“ řekl Havlíček. Nezavedení, nebo zpoždění by však znamenalo sankce ze strany EU.
Dopad povolenek na ceny paliv se dá zatím odhadovat pouze na základě ceny, která je Evropskou komisí stanovena na 45 eur za povolenku (tunu CO2). Tuto cenu chce Komise v prvních třech letech po startu systému udržet, a to tak, že na trh uvolní další povolenky, což by mělo cenu dočasně srazit, pokud by limit překročila.
Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) přiznává, že dopad povolenek bude sociálně citlivý. „Doporučuji každému, aby držel vládní odpovědnost a hledal podporu v Bruselu pro změnu mechanismu,“ uvedl Kupka.
Podle Havlíčka však tato brzda nebude fungovat. „Jak to chcete zastropovat, když je to tržní nástroj? EU může jednou za rok vrhnout na trh povolenky a krátkodobě to může snížit cenu,“ uvedl Havlíček.
Zásadní je však podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka cena energií, kterou budou domácnosti platit v roce 2027. Nahrává jim klesající trend ceny elektřiny a plynu.
„Jsem politický realista, abych viděl, v jaké situaci Evropa je. Jako Starostové říkáme, že nemůžeme strkat hlavu do písku před klimatickými změnami. Většina vyspělých států průmyslově rozvinutého světa, včetně Číny, Spojených států, nějaký obdobný systém má. Pokud systém nefunguje, musíme pracovat na jeho změně, jako se nám to podařilo v rámci emisí pro automobily,“ říká Vlček.
Státní ČEZ za rok a půl
Myšlenka zestátnit energetickou skupinu ČEZ se oživila v době energetické krize, kdy v ní politici viděli možnost, jak získat pod kontrolu výrobní část elektřiny i ceny energií. Nakonec k zestátnění společnosti nedošlo a ČEZ zůstal v rukou státu cca ze 70 procent, zbytek stále drží menšinoví akcionáři.
Hnutí ANO však před volbami slibuje, že ČEZ zestátní a zajistí lidem levnější energie.
Podle Havlíčka by zestátnění ČEZ se všemi procedurami trvalo rok až rok a půl. „Už budeme mít připravený model, jak by výkup probíhal. Rovnou říkáme, že by to nekupoval stát, ale společnost ČEZ. ČEZ bude letos mít podle prognóz provozní hospodářský výsledek před odpisy (EBITDA) na úrovni 130 mld. Kč. Otázka je, jak se bude pohybovat cena akcií, teď je kolem 1300 Kč. To by znamenalo zaokrouhleně 250 miliard Kč,“ říká Havlíček.
Podle Vlčka však zestátnění nedává ekonomický smysl. Havlíček však tvrdí, že ČEZ „nehází peníze do toalety, ale nabývá majetek s velkou hodnotou“.
„Naopak, rating ČEZ výrazně půjde ke dnu. Budou vám chybět prostředky ve státním rozpočtu, protože když ČEZ bude využívat své prostředky na vykoupení akcionářů, tak je to další chybné místo vašeho plánu,“ uvedl Vlček.
Výkup akcií by měl dramatický dopad na investice energetické skupiny. ČEZ plánuje v příštích letech investovat do české energetiky 450 miliard Kč jak do dekarbonizace, plynových a obnovitelných zdrojů, ale i malých modulárních reaktorů.
Zestátnění by tyto investice podle Vlčka ohrozilo. „To jsou prostředky, které budou v energetice investičně chybět,“ varoval Vlček. „Je to podle mě populistický krok, který negativně dopadne do státního rozpočtu a jako takový ohrozí investice v české energetice.“
Naopak podle Fialy z SPD je zestátnění ČEZ otázka energetické bezpečnosti. „Jde o dva tipy majitelů – minoritní vlastníci a stát. Stát chce elektřinu levnou, dlouhodobě udržitelnou, akcionáři chtějí vydělat,“ říká Fiala.
Plně státní ČEZ však vládě nezajistí kontrolu nad cenami energií. „Je chiméra, že v okamžiku, kdy ČEZ bude státní, tak si s ním stát bude moct dělat, co bude chtít. Jistě nebude moct. Můžete to vidět u ostatních zestátněných podniků, že schopnost rychle investovat se ztrácí. Je důležité jít s investicemi dopředu,“ říká Kupka. Dopadem ztráty investic by podle Vlčka také bylo, že by lidé platili více za elektřinu.
Pokud by peníze na výkup akcií šly ČEZ, šlo by o výrazný zásah do zadlužení firmy a jejích plánů. 30 procent akcií by stálo přes 210 miliard. Tržní hodnota celé skupiny ČEZ byla téměř 702 miliard korun. Cena akcie ČEZ se nyní pohybuje kolem 1300 korun.
„Kdyby musel ČEZ vykupovat celých 30 procent, tak by se zadlužení zvýšilo na čtyř- až pětinásobek provozního zisku,“ uvedl dříve analytik České spořitelny Petr Bártek. Ke konci pololetí dlužila skupina ČEZ částku 256,8 miliardy.
