Hlavní obsah

Hrozná desítka. Eurokomisaři našli hlavní brzdy rozvoje a chtějí je rozbít

Foto: Alexandros Michailidis, Shutterstock.com

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Nová strategie Evropské komise pro jednotný kapitálový trh slibuje zvýšení unijního HDP a vznik 3,6 milionu pracovních míst. Chce snižovat administrativní zátěž i pomoci podnikům členských států, aby se staly evropskými.

Článek

Evropská komise představila svou Strategii jednotného trhu Unie. Cílem je podle dokumentu odstranění zbývajících překážek ve volném pohybu zboží, kapitálu a služeb.

Komise se zaměřuje na vytvoření podmínek pro snazší podnikání. Toho chce podle francouzského eurokomisaře pro prosperitu a průmyslovou strategii Stéphana Séjourného, který ve středu na tiskové konferenci strategii představil, dosáhnout například usnadněním pravidel, aby se z firem členských států staly firmy evropské.

„Dnes se evropské podniky rozšiřují do mezinárodní měřítka předtím, než se začínají rozšiřovat do evropského měřítka, což nedává smysl. První ekonomičtí partneři Evropanů by měli být sami Evropané,“ řekl muž, který nedávno poslal českému ministrovi průmyslu a obchodu Lukáši Vlčkovi dopis, v němž po něm žádá, aby česká vláda nepodepsala tendr k dostavbě jaderných bloků Dukovan.

„Dnešní strategie činí jednotný trh jednodušším, bezproblémovějším a silnějším tím, že usnadňuje život podnikům a odstraňuje hlavní překážky, které ještě dnes brání rozvoji uvnitř EU,“ dodal Séjourné.

Vytváření partnerství mezi Evropany podle eurokomisaře a strategie Komise zahrnuje několik kroků. Prvním z nich je odstranění deseti bariér, které ztěžují volný pohyb kapitálu a služeb. Komise tyto překážky nazývá „Hrozná desítka“.

Do ní patří komplikované zakládání podniků a jejich provozování napříč Unií. Stejně tak národní bariéry v uznávání odborných kvalifikací, nedostatek společných norem či odlišné vnitrostátní regulace služeb.

Podle plánu Komise budou moci podniky předkládat dokumenty v digitální podobě, aby splnily požadavky na povinnosti vyplývající z některých právních předpisů EU týkající se výrobků, a poskytovat návody k použití výrobků digitálně, a nikoliv na papíře. V řešení administrativní zátěže pomůže podle strategie také například balíček návrhů známý jako Omnibus, jehož cílem je zjednodušit stávající pravidla v oblasti ESG reportingu a i zjednodušení rámce EU pro zadávání veřejných zakázek.

„Jde o překážky, které nejvíce brání volnému pohybu zboží a služeb a ztěžují podnikům a občanům plně využívat jednotný evropský trh. Byly určené na základě rozsáhlých konzultací se zúčastněnými stranami. Odstranění těchto překážek posílí volný pohyb bezpečných výrobků, přeshraniční poskytování služeb a zjednodušené zakládání a provozování podniků v celé EU,“ uvádí Komise v tiskové zprávě.

Právě zjednodušenému zakládání podniků se věnuje další bod strategie. Tím je vytvoření takzvaného 28. režimu. Díky němu firmy v Evropské unii budou mít možnost postupovat dle univerzálních pravidel platných pro firmy ve všech státech. Zjednodušeně řečeno tak vznikne jednotná právní norma pro firmy v Evropské unii, která je vyváže z nutnosti přizpůsobovat se novému právnímu řádu pokaždé, když se svým podnikáním vstoupí do další země. Komise eviduje v EU 26 milionů společností 450 milionů spotřebitelů. Konkrétní návrh 28. režimu představí Komise v prvním čtvrtletí roku 2026.

Tímto způsobem chce Komise, potažmo Unie eliminovat nevýhodu, kterou má v oblasti podnikání například vůči Spojeným státům, kam začínající evropské společnosti kvůli složitému a rozdrobenému právnímu prostředí často unikají.

V rámci EU mají totiž momentálně horší přístup ke kapitálu a dalším formám financování než jejich americká konkurence. Podíl celosvětových prostředků rizikového kapitálu získaných v EU tvoří pouze pět procent ve srovnání se 40 procenty v Číně a 52 procenty v USA.

„Ve Spojených státech nemusí podnikatel řešit 27 právních režimů. Tak jednoduše to v Evropě momentálně nejde, a iniciativu 28. režimu proto vnímám jako skvělou iniciativu pro startupy, která poskytne právní rámec pro firemní struktury napříč zeměmi,“ uvedla před časem pro SZ Byznys Barbora Werdmölder z neziskové organizace pro zakladatele startupu Czech Founders.

Pro jednodušší sjednocování trhu, chce Komise v jednotlivých členských státech jmenovat takzvané „šerpy“, kteří budou kontrolovat, zda země pravidla jednotného trhu neporušuje.

„Z jednotného trhu se opět stane politická otázka a nebude to otázka pouze technická. Pokud spolupráce a prevence nad porušováním pravidel jednotného trhu nebudou k ničemu, tak budeme uvažovat i o tom, jaký zvolit postup v případě porušení pravidel a budeme se k případné nápravě uchylovat systematičtěji než teď,“ pohrozil eurokomisař.

Třetím cílem strategie je „vnést novou dynamiku“ do evropského odvětví služeb. Právě služby tvoří největší část evropské ekonomiky, ale jejich přeshraniční obchod podle dat Komise stagnuje. Právě tento segment ekonomiky tvoří 75 procent HDP EU, 40 procent přidané hodnoty výrobků Unie. Naproti tomu eviduje EK, že 60 procent překážek v obchodu s nimi je stále stejných jako před 20 lety.

Dále pak Komise předloží Evropskému parlamentu nový zákon o doručování v EU, který má modernizovat pravidla v odvětví poštovních a balíkových služeb. Stejně tak chce podpořit členské státy při uvolňování od zbytečných regulací.

„Zavedeme jednodušší přístup pro malé a střední podniky, ke kterým adaptujeme pravidla dle jejich velikosti. Chceme zjednodušit i přístup k informacím o nich pro spotřebitele, takže instrukce o 50 stránkách ve 24 jazycích končí. Budeme digitalizovat jednotný trh, takže bude stačit QR kód, aby si člověk obstaral informace ve vlastním jazyce a zároveň bude mít spotřebitel stejnou ochranu všude,“ řekl Séjourné.

Komise také zavádí novou definici malého a středního podniku, který by měl co nejlépe využít příležitostí nabízených trhem. Navrhuje vytvoření online nástroje na ověření malých a středních podniků.

Strategie slibuje zvýšení HDP EU nejméně o tři až čtyři procenta a vznik 3,6 milionu pracovních míst. Konkrétní podobu jednotlivých zákonů představí Brusel v průběhu roku. Po předložení konkrétních návrhů je musí schválit Evropský parlament a Rada EU.

Doporučované