Článek
Čtete ukázku z newsletteru Parket, ve kterém Lukáš Voženílek přináší ty nejdůležitější novinky ze zákulisí finančních trhů. Pokud vás zajímá vývoj burzovních indexů, cen komodit či měnových kurzů, přihlaste se k odběru a celý newsletter budete každé pondělí dostávat do své e-mailové schránky.
Velcí technologičtí giganti ve velkém sahají po dluhopisech. Firmy Alphabet, Meta, Amazon či Oracle během několika měsíců prodaly investorům dluh za téměř 100 miliard dolarů a další emise jsou na cestě. Dříve kryly většinu investic z vlastních miliardových zisků, dnes ale stále častěji sahají i po penězích investorů. AI totiž rozjela závod, ve kterém nikdo z velkých hráčů nechce zůstat pozadu.
Zjednodušeně řečeno, dluhopis je způsob, jak si firma půjčí od investorů – slíbí jim pravidelný úrok a splacení jistiny za několik let. Na rozdíl od akcie nedává dluhopis podíl na firmě, ale „jen“ právo dostat zpátky půjčené peníze a úrok. Právě o tyto papíry je nyní obrovský zájem.
Když Amazon nedávno přišel na trh s balíkem dluhopisů za 15 miliard dolarů, investoři si objednali více než pětinásobek. Podobně Meta – na emisi za 30 miliard dolarů se sešly objednávky přes 120 miliard. Investoři tak o dluh velkých technologických jmen doslova bojují.
Právě velikost jednotlivých emisí je nebývalá. Podle odhadů analytiků jen v letošním roce vznikne u velkých cloudových hráčů v čele s Amazonem, Alphabetem, Metou, Microsoftem a Oraclem nový dluh přes 120 miliard dolarů, zatímco průměr posledních pěti let byl okolo 28 miliard ročně.
Čtyřikrát víc
Jinak řečeno, během jednoho roku si velcí hráči půjčí zhruba čtyřikrát víc, než na co byl trh u této skupiny firem zvyklý. „Několik velkých technologických firem si najednou půjčuje desítky miliard dolarů a dělají to v krátkém sledu za sebou,“ shrnuje situaci Andrew Sheets, šéf výzkumu firemních úvěrů v Morgan Stanley.
V pozadí tohoto dluhového sprintu stojí kapitálové výdaje na AI infrastrukturu, burzovní hantýrkou takzvané capexy. Ještě v roce 2020 utratili Amazon, Alphabet, Meta, Microsoft a další velcí hráči za investice do serveroven, sítí a cloudových služeb dohromady zhruba 100 miliard dolarů.
Letos se podle odhadů analytiků účet šplhá ke 400 miliardám a během několika málo let může narůst až k 600 miliardám dolarů ročně. To je víc než jedno procento celého amerického HDP. U některých firem už capex ukrajuje značnou část provozních zisků.
„Nárůst výdajů znamená, že pět hlavních firem už dává na capex zhruba 60 procent provozního cash flow,“ upozorňuje podle agentury Reuters Torsten Slok, hlavní ekonom Apollo Global Management. Část těchto investic se stále platí z vlastních peněz, ale menší, byť rychle rostoucí podíl jde právě z nově vydaných dluhopisů.
Závod o prvenství
Firmy stojí před jednoduchou volbou. Buď investice zpomalit a riskovat, že v závodě o prvenství v AI prohrají, nebo si na rozšíření datových center a nákup čipů půjčit. V prostředí, kde mají Alphabet či Meta stále velmi nízké zadlužení a stabilní byznys, je přitom pro investory dluh těchto firem atraktivní.
Většinou jde o společnosti s vysokým ratingem, které generují obrovské volné cash flow – jen ho teď místo hromadění na účtech využívají jako polštář pro větší zadlužení. I proto jim banky a investoři dokážou nabídnout relativně výhodné podmínky, přestože peníze už dávno nejsou „zadarmo“ jako v éře nulových sazeb.
Jen ve Spojených státech mají firmy aktuálně nesplacené dluhopisy za zhruba 11,4 bilionu dolarů. Letos do konce října k nim napříč všemi sektory přibyly nové emise za téměř dva biliony dolarů, což je asi o devět procent víc než ve stejném období loňského roku.
Analýzy Morgan Stanley a dalších bank odhadují, že do roku 2028 bude muset technologický sektor zajistit přibližně 1,5 bilionu dolarů nového dluhového financování, včetně dluhopisů, především kvůli budování AI datacenter. Pokud se tyto prognózy naplní, dostane se na trh během několika let další obrovská vlna „AI dluhu“.
Bezpečný emitent
Pro investory je dluh velkých technologických firem vítanou kombinací. Relativně bezpečný emitent, rozumný výnos nad státními dluhopisy, a navíc příběh růstu spojený s umělou inteligencí. To vysvětluje, proč je o tyto emise takový zájem a proč často několikanásobně převyšují nabídku.
Řada odborníků rovněž věří, že tyto firmy budou dlouhodobě těžit z rozmachu AI byznysu, a tedy že i výrazně vyšší investice se jim časem vrátí. V jejich očích jde o „dluh na růst“, nikoli o záplatu děr v rozpočtu. Zároveň ale platí, že velcí hráči mají zatím stále dost manévrovacího prostoru.
Na to upozorňuje i analytik J&T Banky William George Kubík. Na sociální síti X připomněl, že velcí hráči investují stovky miliard dolarů ročně, ale většinu těchto výdajů stále kryjí z provozního cash flow a od roku 2021 vydali dluhopisy „jen“ zhruba za 300 miliard dolarů. „Peněžní rámec těchto firem je stále masivní a jejich finanční zdraví zůstává na vysoké úrovni,“ dodává.
Podobně uklidňující obrázek vidí i analytici Goldman Sachs. Ti připomínají, že velká část výdajů zůstává financovaná z vlastních peněz a čisté zadlužení by se i po navýšení mělo držet relativně nízko. „Spíš než cash flow nebo síla rozvahy budou krátkodobé capexy omezovat úzká hrdla v dodávkách nebo chuť investorů,“ píší analytici banky.
Kreativní účetnictví
Veškeré financování ale neprobíhá úplně „učebnicově“. Deník The Wall Street Journal nedávno upozornil, že Meta část nákladů na umělou inteligenci financuje přes společný podnik s investiční společností Blue Owl, který staví obří datacentrum v americké Louisianě.
Tento podnik nedávno vydal dluhopisy v objemu více než 27 miliard dolarů, přičemž tento dluh se v rozvaze Mety neobjeví, pokud firma podle účetních pravidel formálně nemá kontrolu nad klíčovými rozhodnutími. Podle listu jde o konstrukci, která Metě pomáhá udržet si hezčí rozvahu a rating, ale zároveň ukazuje, jak daleko jsou firmy ochotné zajít, aby si otevřely prostor pro další zadlužování.
Množí se tak i varovné hlasy. Dluhopisové trhy už jsou dnes obrovské a v příštích letech je čeká velký test. Značná část dluhu vydaného v době extrémně nízkých sazeb bude postupně refinancována za dnes vyšší úroky.
Pokud by se ukázalo, že projekty v oblasti umělé inteligence nenesou očekávané výnosy, mohou investoři začít být opatrnější a požadovat vyšší úroky i od těch největších jmen. Analytici varují, že kombinace rekordních emisí, vyšších sazeb a velkého podílu slabších ratingů může vést ke zdražení financování pro celý trh.
V krajním případě by to mohlo zpomalit investice nejen v technologickém sektoru, ale i v dalších odvětvích, která jsou na kapitálové trhy napojená.
V plné verzi newsletteru Parket vždy najdete i souhrn nejdůležitějších zpráv z oblasti akciových trhů a makroekonomických trendů, investiční tipy odborníků nebo novinky z pražské burzy. Přihlaste se k odběru, aby vám nic důležitého neuniklo.
