Článek
Na příští podobě evropského rozpočtu na roky 2028 až 2034 se kromě politiků a úředníků podílí i 150 náhodně vybraných lidí z členských států Evropské unie. Tito lidé se potkávali v Bruselu se zástupci Evropské komise a následně vznášeli vlastní návrhy a doporučení, které Komise zařazuje do budoucí podoby rozpočtu.
Jeho finální podobu předloží Evropskému parlamentu a Radě EU ke schválení v červenci eurokomisař pro rozpočet Piotr Serafin.
„Pověřený člověk zazvonil u nás doma a zeptal se mě, jestli se nechci zapojit do Evropského panelu občanů, který pomůže se sestavováním unijního rozpočtu. Když jsem poprvé dorazila do Bruselu, působilo to chaoticky,“ popisuje pro SZ Byznys zkušenost slezská studentka Anna Legerská, jedna z pěti Češek či Čechů zastupujících tuzemsko na Evropském panelu.
„Najednou se ocitnete v místnosti s mnoha obyvateli z různých zemí EU. Nejsem zvyklá na takové množství lidí, takže jsem se zpočátku držela spíše v blízkosti účastníků z Česka nebo Slovenska. Postupně jsem si ale vytvořila vazby i s ostatními,“ pokračuje.
Česká studentka Anna, irský důchodce Conall či maďarská medička Csenge. Ti všichni dostali pozvánku do Bruselu. „Seděl jsem u večeře, když zazvonil telefon. Říkali v něm něco o Evropském panelu občanů,“ vzpomíná Conall na své pozvání.
Výběr do panelu probíhá ve dvou kolech. V prvním chodí pověření jedinci od dveří ke dveřím, vytvoří širší balík uchazečů, který následně zúží na oněch 150. Jediný parametr panelu spočívá ve věku. Každý třetí člověk měl být podle požadavků mladší třiceti let.
„Výběr panelistů má na starost síť agentur, které se zabývají otázkami participativní demokracie a zastoupením právě v občanských panelech napříč Evropou. Cílem je dosáhnout reprezentativního vzorku, podobně, jako když se dělají výzkumy veřejného mínění,“ vysvětluje pro SZ Byznys ekonomický analytik think tanku Europeum Filip Křenek.
Vybraní lidé reprezentující „vox populi“ EU se v Bruselu rozdělili do skupin, z nichž každá předložila expertům nápady. Následně obdrželi připomínky a podle nich své nápady upravili. Pak lidé došli k výslednému návrhu, který panel předložil Evropské komisi.
„Naše skupina se na posledním zasedání věnovala tématu evropský průmysl, energetika a obnovitelné zdroje, z čehož jsme vypracovali dvě závěrečná doporučení k novému evropskému rozpočtu. Prvním je rozvoj obnovitelných zdrojů, druhý se věnoval reakci evropského průmyslu na globální narušení naší strategické síly. Skupiny vypracovaly celkem 22 doporučení, která se zabývala tématy, jako je životní prostředí, vzdělávání, zdravotnictví, digitální technologie nebo třeba kulturní a regionální rozdíly,“ vypočítává Legerská.
Podoba většiny doporučení je obecná a ze zveřejněného dokumentu, který výstupy sdružuje, nelze vyčíst, kolik milionů eur by měla Unie přispět na to či ono. Návrhy zároveň do značné míry korespondují se současnými prioritami Komise, jako jsou obnovitelné zdroje či rovnost příležitostí.
Komise, která zodpovídá za předloženou podobu rozpočtu Evropskému parlamentu, tímto způsobem získává politický argument pro obhájení svého návrhu. Může v něm totiž argumentovat tím, že se opírá o priority občanů. Zúčastnění zase získali prostor vyjádřit svůj názor a strávit dva proplacené víkendy v Bruselu a jeden při online setkání.
Zatímco vybraný vzorek předložil své perspektivy, realita sestavování rozpočtů pro zhruba 448 milionů obyvatel EU za 1,2 bilionu eur podle oslovených ekonomů probíhá na základě tvrdších parametrů, než je přání náhodně vybraných obyvatel členských zemí.
„Sestavování rozpočtu na další období bude probíhat jako vždy – tvrdým vyjednáváním mezi zeměmi navzájem a zeměmi s Komisí. Jen to bude příště tvrdší než minule, protože přibývá drahých priorit a nepřibývá peněz,“ komentuje ekonomickou realitu předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.
Hamplovu skepsi potvrzuje i hlavní ekonom Patria.cz Jan Bureš. „Je otázka, nakolik se ve finální podobě rozpočtu skutečně odrazí hlas lidu. Debaty o rozpočtu nejsou politicky neutrální. Na konci dne jde o střet perspektiv přetlačujících se v tom, co upřednostnit a co upozadit. Například se můžete dohadovat o tom, jestli budeme více zbrojit nebo investovat do zelené politiky. Tento hodnotový střet je v jádru politický a nedovedu si představit, že politiku obejdete nějakým udělátkem,“ komentuje.
Nabízí se pak otázka, jaký mají doporučení panelu smysl, pokud je ve výsledku převáží tvrdá politická a ekonomická realita? Bylo by naivní předpokládat, že politické špičky členských zemí a zájmové skupiny ustoupí „hlasu lidu“. A pokud se tak nestane, nabízí se další otázka: Má panel vůbec smysl? Podle analytika Křenka má.
„Samozřejmě nelze vzít názor běžného občana a přímo ho aplikovat v rámci rozdělování mnohamiliardového rozpočtu. Navzdory popisu akce od Komise vidím celou věc jako průzkum veřejného mínění a těžko říct, jestli se návrhy skutečně propíšou do výsledných čísel. My v Česku nejsem na tento model zvyklí, ale například ve Švýcarsku funguje a samo vytvoření platformy, skrze níž se Komise dozví, co lidé v rozpočtu chtějí vidět, má smysl,“ vysvětluje Křenek.
Nakolik Komise vyslyšela hlas lidu, se ukáže až po předložení samotného návrhu v červenci 2025. Vzhledem k tomu, že současný víceletý finanční rámec operuje s částkou 1,2 bilionu eur, tedy necelých 30 bilionů korun, tak se bude hrát o hodně.
