Hlavní obsah

Trump silně naznačil, že bude znovu kandidovat na prezidenta

Foto: Profimedia.cz

Trumpova další kandidatura by byla nevšední, a to nejen proto, že je prvním prezidentem USA, který dvakrát čelil impeachmentu.

Reklama

4. 11. 2022 9:55

Zatímco Joe Biden varuje voliče před ohrožením americké demokracie, Donald Trump se zřejmě chystá oznámit kandidaturu na prezidenta. Nezanedbatelná část republikánů si to nepřeje, exprezident je ale ve straně pořád dost populární.

Článek

„Kandidoval jsem dvakrát. Dvakrát jsem vyhrál. Podruhé jsem si vedl mnohem lépe než předtím. (…) A nyní, aby naše země byla opět úspěšná, bezpečná a velkolepá, to pravděpodobně budu muset udělat znovu,“ pronesl Donald Trump v říjnu na shromáždění v texaském Robstownu, a hodil tak do placu do té doby nejvýraznější znamení, že se chystá znovu kandidovat na amerického prezidenta.

Ve stejném duchu pak mluvil i ve čtvrtek při mítinku v Iowě. „Abych zajistil, že naše země bude úspěšná, bezpečná a skvělá, půjdu do toho (kandidatury) velmi, velmi, velmi pravděpodobně znovu,“ pronesl Trump k davu rozvášněných příznivců.

O jeho zájmu se nejen v médiích diskutuje již dlouho, zejména kvůli předpokladu, že Trump touží po „odplatě“ za svou prohru v roce 2020. Tehdy coby úřadující šéf Bílého domu prohrál souboj se současným prezidentem Bidenem a ještě o dva roky později se Trump odhodlaně drží příběhu, podle kterého mu volby byly ukradeny. Stejné přesvědčení vyjadřuje i řada republikánů.

Oficiálně Trump do boje o Bílý dům zatím nevstoupil. Podle agentury AP však ono pečlivě umístěné slovo „pravděpodobně“ z Trumpových řečnických výstupů možná zanedlouho zmizí. Asistenti bývalé hlavy státu se prý v tichosti připravují na novou prezidentskou kampaň, která by mohla začít brzy po všeobecných volbách.

Ty čekají Spojené státy už příští týden v úterý a občané během nich zvolí Sněmovnu reprezentantů, třetinu Senátu a tisíce zástupců ve státních zákonodárných a výkonných orgánech. Ačkoliv se těmto volbám nedostává takové pozornosti, jejich důsledky jsou důležité – obzvláště proto, že za oceánem teď funguje Kongres s jednou z nejtěsnějších většin v historii.

Již delší dobu se očekává, že demokraté ve volbách nejspíše ztratí svou převahu v obou komorách zákonodárného orgánu. Hlasování v polovině prezidentského mandátu bývá referendem, v němž voliči dají najevo, jak si stojí lidé, kteří jsou v zemi u moci. Také díky minulosti víme, že prezidentova strana v nich obvykle ztrácí pozice.

Další pokus za dveřmi

I když jsou letošní volby v mnoha ohledech výjimečné a nastíněný výsledek zdaleka není jistý, osud poražených by nyní mohl čekat právě Demokratickou stranu. Šestasedmdesátiletý Donald Trump by se tak podle AP mohl pokusit svézt na očekávané vítězné vlně republikánů a posunout se do čela prezidentské kandidátky strany.

„Na 95 % se chystá kandidovat,“ uvedl pro agenturu Reince Priebus, Trumpův bývalý ředitel kanceláře Bílého domu. „Skutečnou otázkou je, jestli se o funkci budou ucházet i další velcí vyzyvatelé. Pokud totiž prezident Trump bude kandidovat, pro jakéhokoliv republikána bude velmi obtížné ho porazit.“

Kauza Mar-a-Lago

Bývalý prezident USA koncem léta opět plnil novinové titulky, tentokrát kvůli kauze spjaté s jeho resortem Mar-a-Lago, kde měl uchovávat utajované dokumenty americké vlády.

Podle lidí z jeho okolí se Trump touží do politické hry vrátit. O další kandidatuře mluvil již před odchodem z Bílého domu, a to navzdory veškerým kontroverzím, které ho doprovází. Jednou z nich jsou například události 6. ledna minulého roku, kdy na budovu Kongresu zaútočil dav jeho příznivců, nebo kauza Mar-a-Lago, která se týká nepovoleného držení státních dokumentů.

Trumpovi asistenti teď ovšem směřují svou pozornost na první dva týdny po 8. listopadu, kdy zmiňované všeobecné volby proběhnou. Upozorňují ale, že o přesném datu oznámení kandidatury bývalý prezident ještě nerozhodl a že se vše může rychle změnit. Odložit by ho mohly zejména zpožděné výsledky voleb kvůli přepočítávání hlasů a případným druhým kolům.

Přetrvávající vliv

Řada volebních soubojů se totiž jeví vyrovnaně a napínavě. Mnoho republikánských kandidátů, kteří museli nejdříve projít primárkami v rámci vlastní strany, uspělo právě díky Trumpově podpoře. Ten navíc v posledních týdnech kampaně ještě zintenzivňuje své úsilí jednotlivé kandidáty dotlačit k úspěchu, a to jak prostřednictvím reklamy, tak i pořádáním mítinků.

Foto: Profimedia.cz

„Zachránit Ameriku.“ Donald Trump na zářijovém předvolebním shromáždění na podporu pensylvánských republikánů Douga Mastriana a Mehmeta Oze.

„Stále zde rezonuje jeho politika, ať už ji chceme označit jako trumpismus, nebo jinak. Jde o soubor postojů, které Trump ve veřejném diskurzu a ve veřejné politice zdůraznil/oživil a řada republikánských kandidátů v nich pokračuje,“ osvětlil pro Seznam Zprávy náladu za oceánem již dříve amerikanista Jan Hornát z FSV UK, jenž tento akademický rok působí na North Carolina State University v rámci Fulbright-Masarykova stipendia.

I když je Trump – zejména mezi radikálními republikány – stále populární, říjnový průzkum agentury AP-NORC ukázal, že nezanedbatelných 43 % z nich si nepřeje, aby v roce 2024 na prezidenta kandidoval. Kvůli této polarizaci proto mnozí lidé z Trumpova okolí naléhali, aby s oznámením kandidatury počkal až do druhé poloviny Bidenova volebního období, a nadcházející volby se tak neproměnily v referendum o exprezidentovi.

Analýza amerických voleb

Za necelý týden proběhnou ve Spojených státech všeobecné volby, jejichž hlavním tématem je inflace a ekonomika. Pokud se k moci dostanou republikáni, zbylé dva roky Bidenova období budou pro demokraty bolestivé.

Podobně pak hovoří i průzkum USA Today / Suffolk University, který byl zveřejněn minulý týden a podle něhož si voliči obecně nepřejí, aby se Trump o druhé funkční období ucházel.

Trumpova pozice postupem času oslabila i přímo v řadách republikánů – 56 % z nich sice chce, aby znovu kandidoval, oproti červenci však jde o pokles v hodnotě několika procentních bodů. Stále je ale „mezi svými“ populárnější než Biden mezi demokraty.

Nebezpečí chaosu

Trumpova chapadla se nad blížícími se volbami motají i z dalšího důvodu: již dva roky totiž živí víru v neférovost hlasování. Výsledky z roku 2020 i nadále neuznává a od té doby rozsévá ve společnosti pochyby.

Vzhledem k tomu, kolik republikánů jeho přesvědčení sdílí, se někteří obávají, že stejný osud v podobě neuznání výsledků potká i letošní hlasování. Podle americké CBS totiž z celkem 595 republikánů, kteří se v letošních volbách ucházejí o celostátní funkce, pochybnosti o těch prezidentských vyjádřila více než polovina (306) z nich.

Mohlo by vás zajímat

Donald Trump v primárkách podpořil řadu republikánských kandidátů, po boku mu ovšem stojí i ti, kterým se jeho oficiální přízně nedostalo. Jak se „vyvoleným“ daří? A jak velký vliv má bývalý prezident téměř dva roky po volbách?

„Americká demokracie se ocitla pod útokem, protože poražený bývalý prezident Spojených států odmítl přijmout výsledky voleb z roku 2020. Odmítl přijmout vůli lidu,“ pronesl ve středečním projevu Biden a upozornil, že tento postoj v posledních dvou letech napájel „nebezpečný růst politického násilí a zastrašování voličů“.

Odmítání výsledků voleb podle něj dláždí cestu do chaosu, a vyzval proto Američany, aby se během voleb sjednotili v odporu proti „politickému násilí“. Podle Bidena budou v sázce demokratické instituce, a na voliče tak apeloval, aby v úváhách o tom, komu dají hlas, vzali v potaz budoucnost demokracie.

Které státy ve volbách sledovat?

PhDr. Jan Hornát, Ph.D.

„Osobně jsem zvědav na výsledek senátního souboje v Georgii mezi bývalým hráčem amerického fotbalu Herschelem Walkerem a demokratem Raphaelem Warnockem, který se zatím zdá být velmi těsný. Walker se totiž veřejně prezentuje jako tvrdý odpůrce potratů, ale ještě v roce 2009 údajně sám donutil svou tehdejší přítelkyni k podstoupení potratu.

V Georgii, která je v prezidentských volbách jasně republikánská, zatímco senátory si tradičně volí spíše demokratické, by výhra Walkera byla překvapivá i vzhledem k této kauze. Zároveň by ale ukázala, že stranická afiliace je často důležitější než samotné činy a chování kandidátů.“

doc. Mgr. Petr Kopecký, Ph.D.

„Ostře sledovaný bude duel o křeslo v Senátu ve státě Pensylvánie. Republikánským kandidátem je zde televizní celebrita doktor Mehmet Oz, který je kvůli svým kontroverzním názorům srovnávám s Donaldem Trumpem, jehož podporou se může v kampani chlubit.“

(Pozn. red.: Oz se v souboji utká s demokratem Johnem Fettermanem. Senátorské křeslo ve státě dosud drželi republikáni.)

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované