Článek
Podle amerického prezidenta Joea Bidena existuje „reálná“ hrozba, že jeho ruský protějšek Vladimir Putin sáhne v souvislosti s válkou na Ukrajině k využití jaderných zbraní.
„Obávám se, že Putin použije taktické jaderné zbraně. Je to reálné,“ řekl Biden v pondělí na setkání s podporovateli Demokratické strany v Kalifornii.
Jak upozorňuje deník The Times, Biden se tak stal prvním americkým prezidentem, který od konce studené války veřejně upozornil na hrozbu jaderného konfliktu s Ruskem.
Jeho slova zazněla nedlouho po tom, co Kreml rozmístil v sousedním Bělorusku první jaderné hlavice. Podle pozorovatelů tak učinil v reakci na dlouho očekávanou protiofenzivu na znovuzískání okupovaných území, kterou Kyjev nedávno zahájil.
Je to vůbec poprvé od rozpadu Sovětského svazu, co Rusko tyto zbraně rozmístilo mimo hranice svého území, připomínají zahraniční média. Biden krok odsoudil a označil ho za „naprosto nezodpovědný“.
Válka v mapách
Rusové pokračují ve snaze prolomit ukrajinskou obranu u Kupjansku v Charkovské oblasti a také u Avdijivky v Doněcké oblasti.
Taktické jaderné zbraně jsou navrženy pro použití na bitevním poli a mají daleko menší dopad než tzv. strategické nukleární hlavice. Ty jsou totiž navrženy tak, aby dokázaly zničit celá města.
Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko nicméně uvedl, že některé rozmístěné hlavice jsou asi třikrát silnější než bomby svržené Spojenými státy na japonská města Hirošima a Nagasaki v roce 1945.
Jaderné zbraně zůstanou nadále pod kontrolou Moskvy, která si také vyhrazuje právo rozhodovat o jejich případném použití, upozornil dříve ruský ministr obrany Sergej Šojgu.
Eskalace napětí
Bidenovo varování přišlo po eskalaci ruské rétoriky. Putin minulý týden varoval, že konflikt na Ukrajině by mohl spustit třetí světovou válku.
Jeden z vedoucích poradců Kremlu zároveň řekl, že by Rusko mohlo shodit jaderné projektily na Evropu, aby přinutilo Západ přerušit vojenské dodávky do Kyjeva, volání po jaderném útoku na Západ včetně třeba Velké Británie se objevilo i ve vysílání státní televize, připomíná list The Times.
NATO a Spojené státy uvedly, že neexistuje žádný konkrétní náznak, že by Rusko chtělo jaderné hlavice skutečně v dohledné době využít. „Nemáme důvod upravovat svůj jaderný postoj,“ řekl novinářům podle AFP šéf americké diplomacie Antony Blinken.
Generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg minulý týden uvedl, že podobné výhrůžky jsou „součástí vzorce“, v jehož rámci také Moskva v posledních letech výrazně investovala do svých nukleárních kapacit.
O ukrajinské protiofenzivě
Nejtěžší boje na rusko-ukrajinské frontě nyní probíhají v jižní Záporožské a západní Doněcké oblasti a okolo Bachmutu, napsala britská vojenská rozvědka. Odborníci se ale shodují, že ukrajinský protiútok může trvat dlouho.
Rusko disponuje technikou, která dokáže nést jak jaderné, tak klasické útočné rakety. Proto by podle expertů mohlo být pro západní rozvědky složité detekovat přípravy na jaderný útok. Podle dostupných informací měla Moskva rozmístit jaderné zbraně kromě Běloruska i ve své baltské exklávě Kaliningradu.
Biden už loni v říjnu uvedl, že Putin se svými výhružkami jadernou válkou nežertuje. „Podle mě neexistuje žádná možnost jednoduše použít taktické jaderné zbraně a neskončit u armagedonu,“ řekl tehdy.
Ruský ministr obrany Šojgu v úterý pohrozil, že Kreml zahájí „okamžité údery na rozhodovací centra“ na Ukrajině, pokud budou západní rakety použity k zasažení cílů v Rusku. Dodal, že toto varování se týká i Krymu, který Rusko anektovalo v roce 2014.
„Použití těchto raket mimo zónu speciální vojenské operace by znamenalo plné zapojení Spojených států a Velké Británie do konfliktu,“ prohlásil Šojgu.
