Boj na střeše světa. Indové a Pákistánci vedou brutální válku na ledovci

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nejvýše položené bojiště na světě, kde vojáky kosí klimatické podmínky a terén více než palba nepřítele. Na ledovci Siačen stojí proti sobě indičtí a pákistánští vojáci až ve výšce 6700 metrů nad mořem.

Indické letecké, raketové a dronové útoky na Pákistán začaly v úterý, v odvetě za teroristický útok na severu Indie z 23. dubna. Pákistánci tvrdí, že sestřelili několik indických letounů a Indové zase, že útoky míří na stanoviště a sklady teroristických skupin. V sobotu se obě země dohodly na příměří za přispění amerického prezidenta Donalda Trumpa.

O tvrdosti a zarytosti obou stran v dlouholetém nepřátelství ale není pochyb. Armády po sobě už desetiletí střílejí i v místech, kde ale vojáci umírají spíše kvůli nepříznivým okolním podmínkám.

Teplota v oblasti se pohybuje většinu roku kolem dvaceti stupňů pod nulou, v zimě ale padá pod minus padesát. Vojákům, kteří tráví dny na kontrolních pochůzkách a v noci hlídají na stanovištích, hrozí omrzliny a krevní sraženiny.

Musejí šetřit potravinami, protože pozemní technika se do většiny míst nedostane a helikoptéry neshazují zásoby často. Indická armáda v oblasti vybudovala nejvýše položený heliport na světě: v místě nazývaném Sonám, 6400 metrů nad mořem.

Jeden z pákistánských vojáků prozradil před několika lety stanici BBC, že zásoby jim musí vystačit na několik měsíců. Předepsaná doba rotace je 45 dní, ale kvůli nepřízni počasí musí některé jednotky zůstat mnohem déle, než je někdo vystřídá.

On i jeho kolegové se prý potýkají s nespavostí, kterou dávají do souvislosti s vysokou nadmořskou výškou. Součástí speciálního zimního vybavení jsou sekery na led a kyslíkové masky.

„Pocit izolace a odloučenosti tady člověka vede k depresím a šílenství. Všechno, co vidíte, je obrovská masa sněhu, ale nikde žádná známka života. Jste na střeše světa, ale úplně sám,“ uvedl voják o hlídkách na frontové linii.

Někteří vojáci zahynuli pod lavinou, nebo když se zřítili do trhliny v ledovci. V roce 2012 lavina zničila základnu pákistánské armády v Gajári, ve výšce přibližně 4000 metrů nad mořem. 129 vojáků zahynulo. V letech 2018 a 2019 zemřelo při sérii lavin více než třicet indických vojáků. Celkem má každá strana v této oblasti zhruba tři tisíce dislokovaných vojáků.

Indie nyní drží mnohem větší část ledovce, a to po úspěšné operaci Meghdút na začátku roku 1984. Indické tanky jsou na stanovišti ve výšce pěti tisíc metrů nad mořem. Vyjednávání o stažení do nižších poloh nikam nevedlo, protože obě strany se obávají, že by nepřítel využil situace.

Nyní když Indie bombarduje Pákistán a hrozí po mnoha letech vážný konflikt, je stažení ještě méně pravděpodobné.

„Očekávání nadcházející vojenské konfrontace bylo silné v mediálním prostoru obou zemí. Indický premiér Naréndra Módí se dlouhodobě prezentuje jako silný vůdce silné Indie a rozhodně si nemohl dovolit projevit slabost, ale úder podpořila i opozice. Už v tuto chvíli je to nejrozsáhlejší vojenská konfrontace mezi oběma jadernými mocnostmi od takzvané Kárgilské války v roce 1999,“ řekl Seznam Zprávám indolog Martin Hříbek z Ústavu asijských studií v Praze.

Podle něj jsou na obou stranách hranice zájmové skupiny, kterým konflikt vyhovuje. „V Pákistánu nepřátelství vůči Indii rozdmýchává zejména armáda, která je tak trochu stát ve státě a svou privilegovanou, na vládních strukturách do značné míry autonomní pozici obhajuje právě nutností čelit indickému nebezpečí,“ vysvětluje Hříbek.

V Indii to jsou podle něj zase extrémní kruhy hinduistické nacionalistické pravice, které si do blízkého okolí promítají obraz mýtického zápasu hinduismu s islámem.

„V obou zemích tak část populace druhou stranu a její obyvatele upřímně nenávidí, často právě na základě takových obrazů, spíše než přímých zkušeností. Identity jsou ale situační, každý může být v jedné chvíli především občan určitého státu, v jiné stoupenec určitého náboženství a v ještě jiné sdílet širší regionální identitu. Vedle toho ovšem stojí reálné bezpečnostní a ekonomické zájmy obou zemí, které jsou prostě v principu protikladné: územní nároky, zájem o vodu z velkých řek, nebo i islámem se zaštiťující terorismus,“ dodává Hříbek.

V současném konfliktu se obě země navzájem obviňují z ostřelování civilistů podél společné hranice. Zprostředkovat příměří chce Saúdská Arábie, která má dobré vztahy jak s Indií, tak s Pákistánem.