Evropa je cesta domů, řekl Zelenskyj dojatému Bruselu. Co chtěl, ale nedostal

Na cestě mezi Paříží a unijní metropolí svlékl ukrajinský prezident svou vojenskou mikinu, ale k obleku „normálního“ státníka měl stále daleko. Přijel v černém pulovru s logem United24, oficiální fundraisingové platformy na podporu Ukrajiny, vojenských kalhotách a akční obuvi.

A svou přítomností „zválcoval“ pravidelné zasedání lídrů a lídryň sedmadvacítky. Aureolou válečného hrdiny zastínil i obvyklé těžké váhy mezi evropskými státníky, kteří jen málokdy ustoupí ze záře reflektorů. Volodymyru Zelenskému při příchodu do budovy Europa tleskal francouzský prezident Emmanuel Macron i německý kancléř Olaf Scholz. Jediný, kdo se zdržel ovací, byl maďarský premiér Viktor Orbán, který je k ukrajinské věci dlouhodobě vlažný.

„Vítejte v EU, vítejte doma,“ řekl Zelenskému šéf Evropské rady Charles Michel.

Ukrajinského prezidenta obklopila na unijním summitu vřelost, jaká se v byrokratickém srdci Unie ve vzduchu často nevznáší. Ale nepřetavila se v to, co by si Zelenskyj z Bruselu odvezl nejraději: příslib daného a rychlého přijetí do EU.

Zelenskyj poprvé zasedl k jednomu stolu s unijními lídry a lídryněmi osobně. Pro mnohé, jako třeba českého premiéra Petra Fialu, to mělo hlubokou symboliku – že se Ukrajina svobodné Evropě přibližuje.

„Ukrajina se stane součástí Evropské unie,“ uvedl ukrajinský prezident v Bruselu a dodal, že by rád zahájil přístupová jednání s EU ještě letos. „A když říkám letos, myslím, Charlesi, 2–0–2–3, letos,“ naléhal na šéfa Evropské rady během tiskové konference v sídle vrcholného unijního orgánu.

Zelenskyj ve svém lobbingu za přijetí Ukrajiny do unijního klubu nešetřil emocemi, byť rychlopřijetí, jaké Zelenskyj vzývá, je i podle nejsilnějších podporovatelů Ukrajiny, třeba právě Prahy, příliš optimistické – například kvůli množství zákonů, které země před dalším sblížením s EU musí přijmout.

I tak ale Zelenskyj ze snu o brzkém sblížení s EU neustupuje. Podle jeho vyjádření je to důležité i kvůli klíčovému aspektu ukrajinského úspěchu na bojišti – udržení motivace ukrajinské armády.

„Jsem tu, abych hájil cestu našich lidí domů. Je to naše Evropa, jsou to naše pravidla a zvyklosti a pro Ukrajinu je to cesta domů,“ uvedl už při svém prvním bruselském vystoupení na půdě Evropského parlamentu. „My, Ukrajinci, se spolu s vámi bráníme nejvíce antievropské síle v současném světě,“ dodal.

Zelenskyj do Bruselu přijel s početným doprovodem, mimo jiné ministrem zahraničí Dmitrijem Kulebou či blízkým poradcem Andrejem Jermakem. Návštěvu jednoho z nejpečlivěji hlídaných mužů planety provázely v unijní metropolí přísná bezpečnostní opatření.

Šéfka Evropské komise Ursula von den Leyenová sice ocenila postup Kyjeva v přípravě země na sbližování se sedmadvacítkou, žádné termíny však Zelenskému nenabídla. „Není žádná pevně daná časová osa. Je to proces, který vychází z pokroků,“ uvedla.

Zelenský jednal s evropskými lídry hromadně, pak se sedmadvacítka rozpojila na skupiny lídrů a lídryň, které jednaly s ukrajinským prezidentem separé. Český premiér Petr Fiala měl ve své skupině severské a pobaltské lídry.

„Dveře do Evropské unie jsou otevřené a Ukrajina dělá rázné kroky kupředu. Sám jsme měl v Kyjevě možnost vidět, jak toto úsilí berou vážně a dělají změny v právním systému,“ řekl Fiala. Ocenil pokrok v legislativních změnách, navzdory válečným podmínkám.

Zelenskyj na těchto jednáních zdůraznil svou žádost o zbraně, zejména moderní stíhačky, zbraně dlouhého dosahu a střelivo. Podle diplomatického zdroje, který se jednání účastnil, přišel Zelenskyj i se seznamem zbraní, které k ubránění své země potřebuje. Na své evropské cestě opakovaně zdůrazňuje, že prioritou jsou pro něj stíhačky. Žádal o ně v Londýně a mluvilo se o nich i v Bruselu. České diplomatické zdroje potvrzují, že v debatách o zbrojních dodávkách se z ukrajinské strany mluví i o gripenech, jejichž letku má Česko v pronájmu. Zároveň chce ale Praha v dohledné době „přesedlat“ na americké stroje F-35.

Loni v létě Ukrajina získala spolu s Moldavskem, další zemí obávající se ruské agrese, status kandidátské země EU. Zelenskyj za něj teď znovu v Bruselu poděkoval. Zároveň jde ale jen o první krok, který žádné zemi usilující o status členské země v EU nic nezaručuje. Řada zemí se právě v tomto předpokoji zasekne na mnoho let.

Teď je na řadě Kyjev, který musí – jako třeba Česko před svým vstupem do EU – provést řadu reforem, například v soudnictví či v oblasti protikorupčních praktik. Zjevně není náhoda, že před Zelenského první cestou na Západ, a zvlášť do Bruselu, od začátku války proběhla rozsáhlá personální čistka vysokých ukrajinských představitelů i kvůli korupčním skandálům.

Evropská komise na jaře vypracuje první zprávu o pokroku Ukrajiny v přístupu k EU, kterou zašle členským státům k posouzení. Na podzim pak unijní instituce vydá velkou zprávu o rozšíření, která bude zahrnovat všechny země považované za kandidáty na členství - Turecko, Srbsko, Černá Hora, Bosna a Hercegovina, Moldavsko, Severní Makedonie a Albánie. Citlivá otázka pro sedmadvacítku zní, zda může válkou sužovaná země „předjet“ dlouhodobé čekatele na posun k EU.