Hlavní obsah

Bunda prý ukázala Pekingu prostředník. Proto Tchajwanci milují Top Gun

Foto: Profimedia.cz

Tom Cruise jako Pete „Maverick“ Mitchell v pokračování snímku Top Gun.

Reklama

28. 5. 21:14

Potlesk ve stoje a jásot. To vše v tchajwanských kinech způsobuje jedna nášivka na bundě hlavního hrdiny pokračování snímku Top Gun. Onou nášivkou je totiž vlajka Tchaj-wanu, která přitom byla v ukázkách cenzurovaná.

Článek

Zdvižený prostředníček komunistické Číně, tak popisuje poslední události okolo pokračování filmové klasiky 80. let snímku Top Gun server Vice News.

K velké radosti tchajwanského publika, které může Top Gun: Maverick od tohoto týdne na rozdíl od obyvatel pevninské Číny zhlédnout v kině, jsou totiž na bundě hlavního hrdiny Peta „Maverick“ Mitchella, kterého hraje Tom Cruise, mimo vlajky Spojených států také symboly Japonska a Tchaj-wanu.

Přitom vlajka ostrova, který pevninská Čína považuje za vzbouřeneckou provincii a kterému soudruzi z Pekingu pravidelně hrozí vojenskou akcí, v upoutávce pro čínské publikum z roku 2019 chyběla.

Vlajky Japonska i Tchaj-wanu tehdy nahradily neurčité symboly v podobných barvách, což vyvolalo silnou kritiku Hollywood kvůli jeho údajným ústupkům čínským požadavkům.

Cruise v roli „Mavericka“ už ve snímku z roku 1986 nosil bundu s vlajkami Tchaj-wanu, Japonska, USA a Organizace spojených národů.

„Je to bezprecedentní,“ řekl serveru Vice News hongkongský filmový kritik Ho Siu Bun. „Velká filmová studia se nikdy neostýchala podbízet se čínskému trhu. A i když jde o jednoduchou scénu, úpravy jsou velmi nákladné. Takže nikdo neví, proč to změnili zpátky,“ dodal recenzent k faktu, že se vlajky na Maverickovy svršky vrátily.

Protože čínská společnost Tencent Pictures původně doplnila producenta snímku Paramount Pictures v roli investora i marketingového partnera, mnozí komentátoři odstranění vlajek považovali právě za projev čínského vlivu na západní filmovou produkci.

Čínská společnost však od dohody nakonec odstoupila kvůli obavám, že by se proti promítání snímku postavila vládnoucí komunistická strana. Na produkci se totiž stejně jako u prvního dílu podílelo americké ministerstvo obrany, napsal v pátek deník Wall Street Journal. Důvod odstranění vlajek z první ukázky nicméně dodnes nevysvětlil nikdo z producentů.

Zatímco v pevninské Číně, tedy největším filmovém trhu světa, se snímek nepromítá, premiéru filmu na Tchaj-wanu doprovázel jásot a potlesk ve stoje, popsala atmosféru Centrální tisková agentura Tchaj-wanu. Po premiéře filmu dokonce v zemi obrovsky vzrostl zájem o koupi kopie bundy hlavního hrdiny, která se přitom prodává v přepočtu za více než 33 tisíc korun.

Naopak na filmové diváky v Číně neudělal snímek podle státních médií velký dojem. „Fajn, necháme si své peníze. Pustíme si pirátskou verzi,“ uvedlo podle serveru Vice News hned několik uživatelů čínské sociální sítě Weibo.

Čína tak mezitím pokračuje v tvrdé cenzuře snímků, které se příčí politice tamní komunistické vlády. Dosud se v pevninské Číně nepromítaly například snímky původem čínských tvůrců nebo herců, kteří se o zemi nelichotivě vyjádřili v některém z rozhovorů, což byl případ oscarové režisérky Chloé Zhao nebo kanadského herce čínského původu Simu Lia.

Opakovaně také docházelo k úpravám zahraniční produkce i na streamovacích platformách. Například z loňské speciální epizody sitcomu Přátelé zmizeli někteří hosté. Zpěvačku Lady Gaga tak na čínských streamovacích službách v epizodě neuvidíte, v roce 2016 se totiž setkala s dalajlamou. Stejně tak čínští návštěvníci kin zpravidla přicházejí o snímky s Bradem Pittem, který se objevil ve snímku Sedm let v Tibetu.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované