Článek
Zhang Xuefeng byl jedním z nejvýznamnějších influencerů v Číně a na čínské verzi TikToku Douyinu měl přes 26 milionů sledujících. Svým sledujícím, mezi nimiž byli jak mladí studenti, tak i rodiče, poskytoval rady ohledně přihlášek na vysoké školy a výběru studijních oborů.
Podle serveru BBC začaly v úterý na sociálních sítích kolovat informace o tom, že Zhang zkolaboval během cvičení. O několik hodin později se na jeho účtech na sociálních sítích objevilo prohlášení s oznámením, že zemřel na zástavu srdce. V jednačtyřiceti letech.
Otázky zaměstnanosti jsou v Číně složité a vzdělání je považováno za jeden z klíčů k úspěchu. Mnoho Číňanů věří, že některé z nejdůležitějších životních zvratů mohou záviset jen na několika rozhodujících přijímacích zkouškách.
Čínská ekonomika se v roce 2010 stala druhou největší ekonomikou světa a rychle rostl i počet studentů na vysokých školách. V roce 1998 byl v Číně jeden milion nově přijatých studentů vysokých škol. Do roku 2008 tento počet vyskočil na 5,99 milionu.
Rozmach počtu studentů dal mnoha rodinám s nízkými příjmy a rodinám z venkova poprvé příležitost poslat své děti na vysokou školu. Odborníci však poukazují na to, že takový rychlý růst vedl také ke snížení kvality výuky a k nadbytku absolventů na trhu práce. Systém vysokých škol na přijímání studentů se stal také složitější.
Zhang vstoupil do odvětví doučování v době ekonomického rozmachu. Studentům a rodičům, kteří se v těchto složitých systémech nedokázali vyznat, poskytoval jasný návod. V roce 2016 strhl velkou pozornost, když jmenoval 34 elitních univerzit, které mají vlastní přijímací kritéria, místo aby se řídily celostátními podmínkami pro přijetí.
Zhang byl známý pro svůj mimořádně pragmatický přístup, což vyvolávalo kontroverze. Prohlásil, že „vyřadí děti, které chtějí studovat pouze žurnalistiku“. Obor shazoval také větou, že „si můžete se zavřenýma očima vybrat jakýkoli obor z čínského katalogu bakalářských programů a stále to bude lepší než žurnalistika“. Několik profesorů žurnalistiky Zhanga veřejně kritizovalo jako „směšného“ a „zavádějícího“.
Studentům humanitních oborů radil, aby se specializovali na právo, účetnictví nebo čínskou literaturu s odůvodněním, že tyto obory nejčastěji vedou k přijetí do státní správy po složení úřednických zkoušek. V případě biologie, chemie nebo environmentálních věd varoval, že nalezení slušného zaměstnání často vyžaduje studium až do získání doktorátu.
Jeho příznivci tvrdí, že změnil směr jejich životů tím, že poskytoval informace, ke kterým by se běžné rodiny bez prostředků jinak jen těžko dostaly. Ne všichni ale s Zhangovým přístupem souhlasili. Kritici namítali, že jeho rady byly čistě pragmatické a pro společnost v konečném důsledku neefektivní. „Nemůžeme žádnému studentovi doporučit obor jen proto, že je to ‚dobrý‘ obor. Je to jako kdyby lékař stanovil diagnózu, aniž by pacienta vyšetřil,“ říká Xiong Bingqi z Institutu pro výzkum vzdělávání 21. století v Pekingu. „Zcela opomíjel akademické schopnosti studentů a jejich celkový rozvoj.“
Zhang a jeho stoupenci však argumentovali, že běžné rodiny si nemohou dovolit soustředit se na osobnost nebo osobní preference. „Jediné, co dělám, je, že zachraňuji děti z běžných rodin,“ řekl Zhang jednou v živém vysílání. „Náklady na experimentování jsou pro naše děti příliš vysoké.“
V roce 2024 Zhang prohlásil, že by chtěl, aby si ho lidé v budoucnu pamatovali jako „vzpomínku celé generace Číňanů“ a aby studenti, na které měl vliv, mohli získat dobrý titul, dobré zaměstnání a dobrý život.
