Článek
Čínské velvyslanectví v Praze vyzvalo senátory, aby nezasahovali do otázek souvisejících s Tibetem. Vyslovilo nespokojenost a nesouhlas se středečním stanoviskem horní parlamentní komory. Vyjádření mluvčího ambasády velvyslanectví zveřejnilo na svém webu. Senát ve středu podpořil volbu budoucího tibetského duchovního vůdce dalajlamy bez vměšování čínského komunistického režimu.
„Vyjadřujeme silnou nespokojenost a rozhodný nesouhlas s tím, že někteří čeští senátoři nerespektovali vážné stanovisko čínské strany k otázkám souvisejícím s Xizangem a hrubě zasahovali do vnitřních záležitostí Číny,“ uvedlo velvyslanectví s použitím čínského názvu Xizang pro Tibetskou autonomní oblast. Ta je podle ambasády nedílnou součástí Číny a její záležitosti jsou výlučně vnitřní záležitostí Číny, do nichž nesmí zasahovat žádné vnější síly.
„Čínská strana vyzývá některé české senátory, aby plně rozpoznali protičínskou separatistickou podstatu dalajlamovy skupiny, přestali zasahovat do otázek souvisejících s Xizangem,“ doplnilo velvyslanectví. Senátoři by podle něj měli svými kroky přispět k udržení zdravého a stabilního rozvoje česko-čínských vztahů.
Volba příštího dalajlamy by se podle Senátu měla uskutečnit „bez nátlaku a vměšování Čínské lidové republiky“, i když Čína území Tibetu ovládá. Čínský režim podle horní parlamentní komory nemá legitimní pravomoc vybrat nástupce současného dalajlamy a jeho zvolení je výhradní záležitostí tibetského lidu. Peking přitom požaduje, aby byl budoucí tibetský duchovní vůdce vybrán v souladu s čínskými zákony a byl čínskou vládou schválen.
Horní parlamentní komora zdůraznila respekt k náboženské svobodě tibetského lidu. Pozastavila se nad novým čínským zákonem o podpoře etnické jednoty a pokroku, jímž se podle senátorů čínský režim otevřeně hlásí k asimilaci, omezování kultury, náboženské svobody nebo vzdělávání v menšinových jazycích. Podle čínské ambasády je účelem zákona zakazovat jednání, která narušují národní jednotu nebo podněcují národnostní rozdělení.
Proti čínskému záměru výběr dalajlamy ovlivnit se podle místopředsedkyně Senátu Jitky Seitlové (KDU-ČSL) už postavili zástupci OSN, Evropský parlament i USA. Současný devadesátiletý dalajlama loni oznámil, že jeho nástupce bude vybrán mimo čínskou kontrolu, pravděpodobně v Indii, kde dalajlama od tibetského povstání žije v exilu.
Tibet obsadila čínská armáda v roce 1950. Peking trvá na tom, že je historicky nedílnou součástí čínského území. Tvrdí, že jeho vláda této oblasti přinesla prosperitu a stabilitu. Čínský komunistický režim odmítá obvinění tibetských exulantů a ochránců lidských práv z represí a porušování lidských práv.
Při povstání proti čínské nadvládě před 67 lety zemřelo přes 80 tisíc Tibeťanů. Dalajlama od té doby žije v indické Dharamsále v podhůří Himálaje, kde také sídlí tibetská exilová vláda. Čína ji neuznává, Tibet považuje za součást čínského území a dalajlamu viní ze separatistických snah. Peking pravidelně protestuje také proti setkání českých politiků s představiteli tibetské exilové vlády.
