Hlavní obsah
To nejdůležitější pro vaše zdraví na jednom místě. Seznam Zdraví+ jen za 49 Kč měsíčně.

Lidé se bojí požádat rodinu o orgán, který by jim zachránil život, říká lékařka

Foto: Shutterstock.com

Ledvina od žijícího dárce je lepší. Vydrží dvakrát či třikrát déle než průměrných 12 let od zemřelého dárce.

Ledvina je v Česku nejčastěji transplantovaným orgánem - ročně jich lékaři vymění okolo šesti set. „Dárců je však stále nedostatek, zejména žijících,“ říká v rozhovoru nefroložka Silvie Rajnochová Bloudíčková z IKEM.

Článek

Nemoc se v rodině dědila výhradně po mužské linii. Kvůli selhání ledvin se v ní muži dožívali sotva čtyřicítky. Takže když se Jindřišce a Jiřímu ze Skřivan u Nového Bydžova narodily dvě dcery, neměli žádné velké obavy. A neměli je ještě dlouho. Jenže když bylo mladší Evě 27 let, lékaři jí sdělili, že má příliš vysoké hodnoty kreatininu a je nezbytné pro ni najít žijícího dárce ledviny. Ideální adeptkou se stejnou krevní skupinou a maximální shodou byla její tehdy pětapadesátiletá matka Jindřiška, která měla výsledky předoperačních vyšetření v pořádku. I přesto, že organismus mladé ženy ledvinu zpočátku odmítal, transplantace v pražském IKEM dopadla dobře.

Avšak problémy neskončily. Stejná genetická odchylka se časem projevila i u starší dcery Kateřiny - po těžké chřipce selhaly ledviny i jí. „Byla jsem vyčerpaná, bez energie, neustále jsem jen spala a stěží jsem se dokázala postarat o svého syna. A lékaři mi zakázali pracovat,“ vzpomíná. Matka už znovu darovat nemohla a kamarádka Petra, která ledvinu bez váhání nabídla, se nakonec sama stala pacientkou.

Tehdy se rozhodl pomoci Jindřiščin druhý manžel Oldřich. Podstoupil potřebná vyšetření a zhubl téměř deset kilo. I když shoda nebyla ideální a Kateřina musela před operací podstoupit výměnu plazmy, lékaři transplantaci provedli. Oba dárci i obě nemocné ženy jsou dnes v pořádku.

Dědičné choroby ledvin jsou jedním z důvodů, proč lidé přicházejí do Nefrologické a Transplantační ambulance Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze. Největší skupinu pacientů ovšem tvoří ti s chronickým onemocněním ledvin, které se časem zhoršuje; takových lidí poslední roky přibývá. Když pak orgán selže, musejí chodit na dialýzu, aby ztracenou funkci ledvin z větší části nahradila, anebo se zapíší na seznam čekatelů na novou ledvinu.

Za darovanou ledvinu peníze nedostanete

„Zatímco dříve se na transplantaci ledviny čekalo průměrně jeden a půl roku, dnes je ta lhůta devítiměsíční. Žijících dárců je však stále nedostatek - jejich podíl je jen šest sedm procent. Mají přitom samé výhody,“ říká vedoucí lékařka ambulance, docentka Silvie Rajnochová Bloudíčková.

Které přednosti to jsou?

Díky kvalitě ledviny od žijícího dárce orgán zpravidla vydrží fungovat dvakrát či třikrát déle v porovnání s průměrnými 12 lety od zemřelého dárce. Známe všechny zdravotní parametry dopředu, takže je možné transplantaci provést ještě dříve, než je u nemocného nezbytné zahájit dialýzu.

Stejně si nedovedu představit, že přijdu domů a požádám příbuzné o ledvinu…

Spoustě lidí to dělá problém. Ale je třeba o tom otevřeně mluvit. Už proto, že taková událost ovlivní život celé rodiny. Hovořit o tom ale hned neznamená žádat o dárcovství. Úplně stačí, když pacienti sdílí informace o svém zdravotním stavu i svých obavách. Z dlouholetých zkušeností víme, že se tím otevírá prostor pro altruismus. Lidé, kteří je mají rádi, často začnou zvažovat, jak mohou svému blízkému pomoci.

Co byste měli vědět o svých orgánech

Ledviny nebolí, ani když začínají selhávat. Na co byste měli dávat pozor a jak spolu souvisí různé procesy v těle?

A co dělat, když příbuzný nebo partner řekne, že ledvinu nedaruje?

Je to velké rozhodnutí, které musí být dobrovolné. Pokud se nikdo z blízkých jako dárce nenabídne nebo má z dárcovství obavy, je potřeba s pacientem hovořit o dalších možnostech transplantace. Je důležité, aby vztahy v rodině zůstaly co nejstabilnější.

Ale ledvinu může darovat kdokoli, nejen příbuzní.

Ano, v případě transplantace od žijícího dárce je vztah mezi příjemcem a dárcem jednou z hlavních podmínek. Dárcem tedy může být i partner či kamarád. Za každých okolností ale platí, že dárcovství orgánů je projevem altruismu, svobodné vůle někomu nezištně pomoci. Nikdy za to nelze žádat finanční úplatu.

Foto: se svolením Silvie Rajnochové Bloudíčkové

Doc. MUDr. Silvie Rajnochová Bloudíčková, Ph.D. DBA., vedoucí lékařka Nefrologické a Transplantační ambulance pražského IKEM

Co když chce někdo orgán darovat, aniž by ho o to někdo poprosil, zařadíte ho do programu?

Pokud se objeví člověk, který si z prokazatelně altruistických pohnutek přeje pomoci, splňuje všechna medicínská kritéria a projde nezávislým zhodnocením Etické komise, tak je možné ho do transplantačního programu zařadit.

Řekněme, že pacient najde kamarádku, ochotnou orgán darovat. Co to pro ni znamená?

Potencionální dárce musí podstoupit řadu vyšetření, která nám umožní zhodnotit, zda je dárcovství možné. Řada lidí nesplní kritéria, protože sami mají nedostatečnou funkci ledvin nebo jiná onemocnění, která operaci vylučují, například cukrovku. Roli hrají i anatomické poměry jako velikost, poloha či cévní zásobení ledvin.

Dárce se asi bude bát, zda to pro něj není nebezpečné.

Nikdy nejdeme do rizika. K vyhodnocení dlouhodobé predikce využíváme kalkulátory, abychom dárce nevystavili riziku selhání solitární ledviny. Díky pečlivému vyšetření, které probíhá v několika krocích, a následné lékařské péči, je dárcovství bezpečné.

Pokud se ukáže, že je vše v pořádku, naplánuje se operace?

Ano, vyjmutí ledviny je velmi šetrné, provádí se miniinvazivní laparoskopickou metodou. Díky ní je rekonvalescence velmi rychlá a dárce je druhý den po výkonu propuštěn do domácí péče. Poté dochází doživotně jednou za rok na kontroly v transplantačním centru, aby se kontrolovala funkce solitární ledviny a korigovaly případné metabolické odchylky, které by mohly mít negativní vliv na funkci orgánu.

Transplantace ledviny v Česku

Foto: se svolením rodiny Rýglovy

Maminka Jindřiška darovala ledvinu své mladší dceři Evě. Starší Kateřině pomohl nevlastní táta Oldřich. Dnes jsou všichni čtyři zdravotně v pořádku.

  • Celosvětově je Česká republika na třetí příčce v počtu realizovaných transplantací za rok 2025, kdy se provedlo 51 transplantací ledvin na milion obyvatel.
  • Podle statistiky Koordinačního střediska transplantací v roce 2025 bylo provedeno v České republice 603 transplantací ledvin, z toho pouze 39 od žijících dárců.
  • Reprezentativní průzkum veřejného mínění přitom ukázal, že více než 80 procent Čechů je ochotno darovat orgán. Studie zveřejněná v odborném časopise Frontiers in Communication zároveň upozornila, že mezi nejčastější důvody, proč pacienti neosloví své blízké, patří obavy, strach z odmítnutí a nejistota, jak o darování mluvit.
  • Největší transplantační centrum, kde se vykoná zhruba polovina výkonů, je pražský IKEM. Starají se tu především o dospělé pacienty, ale i o komplikované případy u dětí v případě transplantací jater. Další pracoviště zabývající se transplantacemi ledvin jsou v Brně, Hradci Králové, Plzni, Olomouci a Ostravě. Specializované transplantační centrum pro děti je v pražském Motole.
  • V případě transplantací od zemřelého dárce musí být pacient vždy evidován v jedné čekací listině (pod jedním transplantačním centrem) a nesmí být zapsán jinde.
  • V současnosti je na čekací listině kolem osmi set pacientů hledajících vhodného dárce ledviny.
  • Odborníci IKEM připravili pro pacienty, případné dárce a jejich rodiny webové stránky, kde najdou informace a osobní zkušenosti konkrétních pacientů a dvojic, které již transplantaci podstoupili.

A může s jednou ledvinou dělat vše jako před operací?

Ano, po uplynutí rekonvalescence jako po každé operaci může dárce fungovat jako zcela zdravý člověk. Zbylá ledvina přebírá funkci té odebrané.

Měl by si něco hlídat?

Dárce ledviny by si měl uchovat zdravý životní styl, pitný režim, udržovat si adekvátní hmotnost, optimální krevní tlak a docházet na pravidelné lékařské kontroly. Nelze opomíjet ani pravidelný pohyb.

A co když se k sobě pacient a jím domluvený dárce nehodí?

Je možné využít takzvaný program párových výměn. Ten sdružuje dvojice, které si nemohou ledvinu vzájemně darovat. Na základě předem definovaných parametrů je možné tyto páry vzájemně kombinovat tak, aby se transplantace dala bezpečně provést. Podmínkou je souhlas příjemce i dárce a zachování anonymity.

Jak probíhá pooperační péče u pacienta, který dostal ledvinu?

Po transplantaci zůstává pacient zhruba dva týdny v nemocnici. Další tři měsíce by se měl vyhýbat větším kolektivům, aby se nezvyšovalo riziko infekcí, protože užívá imunosupresivní léčbu oslabující imunitu. Pokud se cítí dobře, nejsou žádné komplikace, může se postupně vrátit k běžnému životu s minimálními omezeními. Nejdůležitější je užívat správně a pravidelně léky, které jsou po transplantaci stále nezbytné.

Stává se někdy, že pacient transplantaci ledviny odmítne? A z jakých důvodů?

Je to překvapivé, ale ano. Jsou pacienti na dialýze, kteří by byli k transplantaci vhodní, ale oni ji nechtějí. Mezi nejčastější důvody patří obavy ze ztráty zaměstnání nebo obezita. Překážkou transplantace je i nespolupráce, nedodržování léčebného režimu či užívání návykových látek.

Když chce někdo po své smrti darovat ledvinu, nebo i další orgány, co pro to má za života udělat?

V České republice platí takzvaný předpokládaný souhlas. V praxi to znamená, že každý je po své smrti automaticky považován za potenciálního dárce, pokud není zapsán do Národního registru osob nesouhlasících s posmrtným odběrem tkání a orgánů nebo před svědky takové přání nevyslovil.

Chronické onemocnění ledvin

  • Dlouhodobé poškození funkce ledvin, mezi jehož hlavní příčiny patří civilizační choroby (cukrovka, vysoký krevní tlak, kardiovaskulární onemocnění), a dále autoimunitní (glomerulonefritidy) a dědičné nemoci ledvin.
  • Nemoc nebolí, často probíhá bez specifických příznaků a lékaři ji odhalí často náhodou, například ze vzorku krve a moči při preventivní prohlídce či předoperačním vyšetření.
  • Existuje řada léků, které chrání ledviny před poškozením a zpomalují zhoršování jejich funkce až o desítky let, pokud se léčba zahájí včas.
  • Dojde-li k nezvratnému selhání funkce ledvin, je nutné přistoupit k jejich náhradě formou dialýzy nebo transplantace.
  • Postihuje 10 až 11 procent celosvětové populace, dlouhodobě se pohybuje kolem 10. místa mezi nejčastějšími příčinami úmrtí a předpokládá se, že v roce 2030 dosáhne 5. místa.
Související témata:
Život s nemocí

Doporučované