Hlavní obsah

Izrael povede bývalá televizní hvězda. Ale nemá moc času

Foto: Profimedia.cz

Jair Lapid v dobách, kdy byl známým novinářem. Na snímku z Tel Avivu z léta 2004 hraje kulečník se svou kolegyní Ofer Shelachovou, ta byla později (v roce 2013) zvolena do Knesetu jako číslo šest na kandidátce Lapidovy strany.

Reklama

30. 6. 6:30
aktualizováno • 30. 6. 10:29

Šéf strany Ješ Atid (Budoucnost existuje) a dosavadní šéf diplomacie Jair Lapid se po pádu vlády Naftaliho Bennetta stává dalším izraelským premiérem. Vládnout ale bude jen do voleb na počátku listopadu.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„I když půjdete za pár měsíců k volbám, výzvy, kterým čelíme, nepočkají,“ prohlásil ministr zahraničí Jair Lapid poté, co spolu s premiérem Naftalim Bennettem oznámili konec své vlády. Poukázal přitom na problémy, které Izraelce trápí, ať už to jsou vysoké ceny bydlení, nebo bezpečnostní otázky spojené s Íránem, Libanonem a Pásmem Gazy.

Čtyři měsíce v čele kabinetu mohou rozhodnout o Lapidově další politické budoucnosti. Buď dokáže Izraelcům, že na nejvyšší post v zemi má, anebo se stane jedním z mnoha padlých soupeřů historicky nejdéle sloužícího izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.

Sám Lapid v souvislosti s Netanjahuem varoval před „silami, které mohou změnit Izrael v nedemokratickou zemi“. Narážel tím jednak na probíhající soudní proces, v němž je politik přezdívaný Bibi obviněn z korupce a podvodu, jednak na jeho snahy vytvořit koalici s extremistickou stranou Náboženský sionismus.

Osmapadesátiletý Lapid pochází z intelektuální rodiny, oba jeho rodiče byli spisovatelé, otec i novinář. Rodák z Tel Avivu se vydal v jejich stopách a ve svých 25 letech pracoval v nejčtenějším izraelském listu Jediot Achronot. Později psal komentáře v deníku Maariv, na veřejnosti opravdu známým se ale stal až poté, co začal v roce 1994 působit v televizi. Ve svých show zpovídal řadu slavných osobností a v průběhu let vystřídal několik stanic.

Když se pak v roce 2012 rozhodl pro vstup do politiky, měl díky své dobře známé tváři o pozornost médií i voličů postaráno.

Architekt dosavadní široké koalice

Výsledkem bylo 19 míst pro nově vytvořenou partaj Ješ Atid (Budoucnost existuje), která se tím stala druhou nejsilnější ve 120členném Knesetu. Strana se středovým programem přitáhla stovky tisíc hlasů především mladých lidí, jimž imponoval mimo jiné slib na ukončení výjimek z branné služby pro ultraortodoxní židy.

Lapid následně vstoupil do vlády svého dnešního soka Netanjahua a v květnu 2013 se stal ministrem financí. Na důležitém postu v široké vládní koalici ale nevydržel dlouho – průzkumy hovořily o prudkém propadu popularity spojeném se zklamáním voličů. Netanjahu v prosinci následujícího roku Lapida odvolal.

Foto: Profimedia.cz

Jair Lapid při nedávné návštěvě Turecka.

Lapid byl nicméně vidět i v opozici, kde například prezentoval plán pro boj s korupcí, jež se dotýká – jak je vidět v případě Netanjahua – i nejvyšších pater izraelské politiky.

Před volbami v roce 2020 vytvořila jeho strana koalici se současným ministrem obrany Bennym Gancem a nebyla daleko od toho, aby porazila Netanjahua a jeho ultraortodoxní partnery. Ganc se ale po nerozhodném výsledku rozhodl vstoupit do vlády právě s Bibim a uvěřil jeho slibu o rotování premiérů. Toho se však nedočkal a Lapid, který zůstal v opozici, se zhostil role hlavního opozičního vůdce.

Po dalších volbách se pak právě on stal tím, kdo dokázal překonat ideologické rozdíly s obhájcem osadníků Naftalim Bennettem, a přistoupil na to, že se premiérem jako první stane Bennett, přestože tomu síla jeho strany Jamina v Knesetu neodpovídala. O serióznosti jejich partnerství svědčí fakt, že k plánované rotaci dojde navzdory předčasnému konci společné vlády.

K té s Bennettem přistoupil Lapid navzdory tomu, že neměla řešit izraelsko-palestinský konflikt; zatímco na potřebě nahradit Netanjahua se široká vládní koalice shodla, v názoru na konflikt už ne. Vláda si ale připsala jeden významný primát: vůbec poprvé v ní zasedli ministři z arabské strany, konkrétně islamistické partaje Ra'am vedené Mansúrem Abbásem.

Foto: gali estrange, Shutterstock.com

Momentka z kampaně před posledními volbami z března 2021. Nalevo tehdejší premiér Benjamin Netanjahu, napravo Jair Lapid.

Netanjahu bude sice Lapida ve volební kampani líčit jako levičáka, který vystaví židovský stát nebezpečí, Lapid je ale politikem středu. Trvá na jednáních s palestinskou samosprávou, od nichž by se rád dostal k dvoustátnímu řešení.

Zachování statu quo by podle něj dříve nebo později vedlo k ohrožení židovského charakteru státu.

Lapid tak sice prosazuje územní ústupky Palestincům, zároveň ale zachování hlavních osadnických bloků a demilitarizaci budoucího palestinského státu. Trvá také na nedělitelnosti Jeruzaléma, který by zůstal pod izraelskou správou. S Palestinci žít nechce, ale co nejdříve se od nich oddělit. Je hlasitým odpůrcem hnutí BDS (bojkot, odklon investic, sankce) a opakovaně se vyslovil pro izraelskou suverenitu nad Golanskými výšinami.

Nepřijatelný je Lapid pro část ultraortodoxních voličů. Politik sice nehoruje pro sekulární stát, ale odmítá zákaz veřejné dopravy během šabatu a je zastáncem civilních sňatků. Dlouhá léta také bojuje za zrušení výjimek branné povinnosti pro studenty ješiv.

Aktualizace: Izraelské volby se nakonec budou konat 1. listopadu, původní verze článku uváděla, že budou na konci října.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované