Článek
Více než dvě třetiny Evropanů se domnívají, že by Evropská unie měla hrát větší roli při ochraně svých občanů před mezinárodními krizemi a bezpečnostními riziky. Ukázal to průzkum, jehož výsledky ve středu zveřejnil Eurobarometr. Česko z průzkumu vyšlo jako země, kde vůbec nejmenší procento respondentů vnímá EU pozitivně.
Z průzkumu, který byl proveden v květnu, rovněž vyplynulo, že devět z deseti evropských občanů požaduje, aby byly členské státy jednotnější. Více než tři čtvrtiny dotazovaných se domnívají, že EU potřebuje více prostředků, aby mohla čelit současným výzvám.
Významnější roli Unie při ochraně svých občanů by si přála necelá polovina Čechů. Dalších 30 procent dotázaných by ji zachovalo na současné úrovni. Vůbec nejnižší hodnoty byly zaznamenány v Polsku a Rumunsku (43 procent). Mnohem větší roli EU naopak podpořilo 91 procent respondentů na Kypru, 83 procent v Irsku a 82 procent v Lucembursku.
Průzkum se dotazoval i na priority, na které by se měla Evropská unie primárně zaměřit, aby posílila svou pozici ve světě a dokázala reagovat na současný politický a hospodářský vývoj. Obranu a bezpečnost uvedlo 37 procent respondentů, 32 procent zmínilo konkurenceschopnost, hospodářství a průmysl.
V odpovědích na otázku, jakým problémům by se měl Evropský parlament věnovat přednostně, se objevovaly především inflace, rostoucí ceny a životní náklady (41 procent), obrana a bezpečnost (34 procent), boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení (31 procent) a podpora ekonomiky a tvorby nových pracovních míst (30 procent).
Obrana a bezpečnost představují v současnosti prioritu i pro české občany, toto téma zmínilo 36 procent dotazovaných. Oproti poslednímu průzkumu ze začátku letošního roku se ale jedná o pokles o pět procentních bodů. Jako nejvýznamnější téma vnímají Češi konkurenceschopnost, hospodářství a průmysl (41 procent). Jde o nárůst o dva procentní body. Evropský parlament by se podle českých respondentů měl zaměřit také na energetickou nezávislost, zdroje a infrastrukturu (37 procent) nebo zajišťování potravin a zemědělství (23 procent).
Celkem 73 procent respondentů si myslí, že má jejich země prospěch z členství v Evropské unii; v Česku kladně hodnotí prospěch ze členství 62 procent dotazovaných. Nejlépe hodnotí prospěch ze členství v sedmadvacítce na Maltě (93 procent), v Dánsku (90 procent) a v Irsku (90 procent).
V zájmu lepších investic do klíčových oblastí je podle téměř osmi z deseti Evropanů potřeba, aby stále více projektů financovala Evropská unie jako celek, a nikoli jednotlivé členské státy. V Česku s tímto tvrzením souhlasí 64 procent dotazovaných, což je druhé nejnižší číslo v EU. Nejméně respondentů toto tvrzení podpořilo v Rumunsku (60 procent), naopak nejvíce s ním souhlasili občané Malty (92 procent), Irska (90 procent) a Švédska (89 procent).
Česko je na posledním místě pomyslného žebříčku, pokud jde o vnímání unijní pověsti. Evropská unie vyvolává pozitivní obraz u 35 procent českých respondentů. V celé EU se podobně vyjádřilo 52 procent dotazovaných. Nejvíce pozitivně vnímají sedmadvacítku v Portugalsku (74 procent), Švédsku (73 procent) a v Irsku (70 procent). Naopak nejméně pozitivně Unii kromě Čechů vidí Řekové (36 procent) a Rakušané (38 procent).
Téměř tři čtvrtiny respondentů uvádějí, že opatření EU mají dopad na jejich každodenní život, přičemž polovina považuje tento dopad za „pozitivní“, 31 procent za „ani zvlášť pozitivní, ani negativní“ a 18 procent za „negativní“. Česká republika je v této tabulce opět na posledním místě: Necelá třetina respondentů (31 procent) odpověděla, že tento dopad vnímá pozitivně, 39 procent neutrálně a 30 procent negativně.
„Občané EU chtějí, aby se Evropa zaměřila na bezpečnost a ekonomiku. Očekávají od EU stabilitu a silný a jednotný evropský hlas v dnešním nejistém světě,“ okomentovala průzkum předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová.
Výsledky Eurobarometru byly zveřejněny pouhý týden před tradičním každoročním projevem o stavu EU, který přednese šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Naše priority a příští dlouhodobý rozpočet EU musí Unii umožnit řešit nové geopolitické skutečnosti. Parlament naslouchal. Nyní musíme splnit své sliby, investovat do toho, co má smysl, a přinést výsledky našim občanům,“ dodala Metsolaová.
Jarní Eurobarometr Evropského parlamentu byl proveden letos od 5. do 29. května ve všech 27 členských státech. Průzkum byl veden formou osobních rozhovorů, kterých se celkem uskutečnilo 26 410.
