Článek
Česká republika je na cestě k rovnosti mezi ženami a muži zhruba na půli cesty. Její výsledek je však podle srovnání mezi zeměmi EU třetí nejhorší. Uvádí to letošní vydání Indexu genderové rovnosti, který každoročně připravuje Evropský institut pro genderovou rovnost (EIGE). Podle něj stále přetrvává silné znevýhodnění žen například na unijním trhu práce. Aby ženy dosáhly stejného příjmu z práce jak muži, musely by v jednom roce pracovat 15 měsíců.
Index uvádí hodnocení od nuly, což je naprostá nerovnost mezi muži a ženy, do 100, což by byla naprostá rovnost. V letošním hodnocení dosahuje ČR 53,2 bodu. To je třetí nejhorší výsledek po Kypru a Maďarsku. Situace se v České republice zlepšuje pomaleji než v průměru EU. V uplynulých deset letech se hodnocení země zlepšilo o 5,2 bodu, průměr EU o 7,4 bodu.
Umístění ČR je podle indexu „dané nízkými výsledky v oblasti práce (26. místo), moci (25. místo) a času (24. místo)“. Kategorie čas měří například to, kolik hodin ženy ve srovnání s muži věnují péči o děti či domácnost. Nejlepšího umístění, na 16. místě, pak ČR dosahuje v kategorii vzdělání a vědomostí. V kategorii moci by v příštím roce mohlo nastat zlepšení vzhledem k většímu počtu letos zvolených poslankyň. Letošní vydání indexu čerpá převážně z údajů za rok 2024.
Celkové hodnocení Evropské unie letos dosáhlo 63,4 bodu. Čtyři státy EU dosahují výsledku nad 70 bodů - Švédsko, Francie, Dánsko a Španělsko. EIGE v celounijním hodnocení poukazuje například na přetrvávající příjmovou nerovnost. Podle zprávy ženy stále vydělávají o 23 procent méně než muži.
Kdyby ženy chtěly rozdíl dorovnat, musely by pracovat v jednom roce 15 měsíců a 18 dnů. „Je nutné, aby se mzdová rovnost stala realitou, vytvořit pečovatelské systémy, které by nejen uvolnily ženám čas, ale také by rovně rozdělily břemeno s jejich partnery,“ uvedla ředitelka organizace Carlien Scheeleová.
Druhé nejvyšší hodnocení přitom index pro celou EU vykazuje právě v kategorii peníze, která sleduje rozdíly příjmů z práce či důchodů. Vůbec nejlepší výsledek má index v kategorii zdraví a nejnižší v oblasti moci, která mapuje například podíl žen ve vysokých funkcích ve státním i soukromém odvětví. Za posledních deset let se však právě v této oblasti hodnocení zvýšilo nejvíce. Mírné zhoršení naopak za deset let zaznamenala právě dělba péče o děti, blízké a domácnost či kategorie vzdělání.
