Článek
Po zastřelení amerického občana Alexe Prettiho při zásahu federálních agentů se Donald Trump na čas stáhl do umírněnější polohy. Přesunul zodpovědného šéfa imigrační operace z Minnesoty, telefonoval demokratickým představitelům státu a soustředil se na ekonomická témata. Na veřejnosti se vyhýbal otázkám novinářů, aby předešel dalším sporům. Situaci popisuje server CNN.
Obrat ale nevydržel dlouho. Už v pátek ráno Trump na své síti Truth Social ostře zaútočil na Prettiho, kterého označil za „agitátora“ a „možného povstalce“. Reagoval tak na nově zveřejněné video z dřívější potyčky s agenty. Výrok znovu rozvířil napětí v Minneapolisu. K tomu přišel v momentě, kdy Bílý dům chtěl pozornost zaměřit na prezidentův výběr nového šéfa americké centrální banky.
Během několika hodin navíc ministerstvo spravedlnosti oznámilo zatčení novináře Dona Lemona a úřady zveřejnily miliony dalších dokumentů k případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, včetně neověřených informací týkajících se Trumpa. Prezident jakékoli provinění dlouhodobě popírá.
Podle CNN těchto chaotických 12 hodin bylo shrnutím mimořádného týdne plného zvratů v Trumpově administrativě, kdy se úředníci snažili uhasit jeden zuřící politický požár, zatímco jinde ve federální vládě vypukly další dva. To komplikuje plán soustředit se před volbami do Kongresu na ekonomiku a vlastní úspěchy.
„Během hodiny se dostáváme od vítězného poselství k poselství porážky,“ cituje CNN nejmenovaného republikánského stratéga spolupracujícího s kampaněmi strany. Bílý dům kritiku odmítá a mluví o „vykonstruovaných skandálech“. Podle mluvčího Kusha Desaie má Trump mandát k „prosazování imigračních zákonů a ukončení ekonomické katastrofy Joea Bidena“.
Právě imigrační zásahy v Minnesotě ale podle poradců prezidenta představují nejvážnější problém posledních dní. Označování Prettiho za „teroristu“ či „atentátníka“ mělo podle nich poškodit důvěryhodnost vlády a oslabit podporu u tématu, které Trumpovi dlouhodobě přinášelo politické body.
V reakci na kritiku se poradci snaží prezidenta vést k obecnějšímu výkladu imigrační politiky, bez detailního rozebírání konkrétní střelby. Trump se tak v posledních vystoupeních pokoušel spojovat tvrdý postup proti migraci s poklesem kriminality a více propagoval ekonomické projekty, například program „Trump accounts“, který počítá s finanční podporou pro děti narozené v letech 2025 až 2028.
Jenže do toho přišly další události: vyšetřování volebního úřadu v Georgii kvůli údajným podvodům z roku 2020 nebo napětí na Blízkém východě spojené s pohybem americké letadlové lodě. Podle republikánských stratégů je v takové situaci stále těžší „prorazit“ s jakýmkoli sdělením.
Posledních několik dní však představovalo nejnovější příklad obtíží, kterým čelí administrativa při prosazování svého preferovaného postoje. O prvním měsíci roku jeho poradci dlouho předem tvrdili, že bude znamenat ostrý obrat k domácím prioritám, místo toho však Trump překvapivě zahájil útok na Venezuelu. Poté strávil několik dní slovní válkou s evropskými spojenci ohledně svého přání vlastnit Grónsko – záležitost, která zastínila nové návrhy domácí bytové politiky, které jeho lidé několik týdnů Američanům slibovali.
Uvnitř Trumpova týmu se proto diskutuje o změně strategie – více cest po zemi, setkávání s voliči a návrat k velkým předvolebním shromážděním. Zároveň ale panuje obava, že podobné týdny, kdy je prezident neustále v defenzivě, si už Bílý dům s blížícími se volbami nemůže dovolit.
