Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Zhruba čtyři stovky balistických raket poskytl Írán v posledních týdnech Rusku k jeho útokům na Ukrajinu. Tento týden o tom s odvoláním na šest různých zdrojů informovala agentura Reuters. Jedním z typů dodaných raket je podle íránského zdroje Zolfaghar, s nímž lze zasáhnout cíle ve vzdálenosti 300 až 700 kilometrů. Část raket poslal Írán lodí přes Kaspické moře, část se převážela letecky.
Írán od začátku války na Ukrajině prohlubuje partnerství s Ruskem, důkazem je i podzimní schůzka ruského ministra obrany Sergeje Šojgua s vysokým představitelem Íránských revolučních gard. Kromě spojenectví s Ruskem destabilizuje Írán i blízkovýchodní region pomocí svých proxy skupin - na lodě v Rudém moři útočí Íránem podporovaní Húthíové, sever Izraele pak ohrožuje Teheránem řízený Hizballáh.
V době, kdy íránský režim stále čelí mezinárodním sankcím a Spojené státy vedou diskuzi, zda proti němu nezasáhnout tvrději, zavítal do Teheránu maďarský ministr zahraničí Peter Szijjártó. Zúčastnil se tam maďarsko-íránského obchodního fóra v Teheránu.
Ministr po návštěvě uvedl, že obě země mají zájem o rozvoj hospodářské spolupráce v oblastech, které nejsou ovlivněny sankcemi, jako je farmacie, zdravotnictví, potravinářský průmysl a vodní hospodářství.
Ostudná prohlášení Viktora Orbána
„Stejně jako donedávna panovala únava z opakujících se zhovadilých řečí českého prezidenta Miloše Zemana, zvykl si svět i na ostudná prohlášení maďarského premiéra Viktora Orbána směrem k Ukrajině.“
Szijjártó na společné tiskové konferenci se svým íránským protějškem Hosejnem Amirem Abdollahijou prohlásil, že přijel, aby zabránil eskalaci konfliktu na Blízkém východě, který představuje „obrovskou hrozbu pro globální bezpečnost“.
Z veřejného vystoupení maďarského ministra ale snaha o „umírnění“ Íránu znát nebyla - Szijjártó se ani slovem nezmínil o dodávkách zbraních Rusku, i když agentura Reuters vydala výše citovanou zprávu pouhý den před jeho návštěvou.
Jak připomněl deník Ukrajinská pravda, je tato politika v rozporu s maďarským postojem, podle něhož by nikdo neměl poskytovat zbraně ani jedné straně konfliktu.
Pravidelné cesty do Moskvy
Když letos západní státy odsuzovaly dodávky zbraní Rusku ze Severní Koreje, Maďaři se k prohlášení připojit odmítli s argumentem, že o zbraních neexistují žádné důkazy. Jen letmo pak v Teheránu šéf maďarské diplomacie zmínil teroristický útok Hamásu na Izrael, stejně jako útoky Húthíů na tankery v Rudém moři.
Jako jediný z unijních politiků pak Szijjártó jezdí do Běloruska, v loňském roce navštívil diktaturu Alexandra Lukašenka hned dvakrát. Naposledy zavítal do Minsku na konci října na konferenci „Euroasijská bezpečnost: realita a vyhlídky v transformujícím se světě“.
V Minsku na konferenci, podzim 2023: zleva běloruský ministr zahraničí Sergej Alejnik, maďarský ministr zahraničních věcí a obchodu Peter Szijjártó a ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Ve svém vystoupení vyjádřil radost z pozvání navzdory tomu, že kvůli své účasti „riskuje, že bude kritizován v některých částech Evropy“. Sešel se také se svým protějškem Sergejem Alejnikem. O tom, že by před svými hostiteli zmínil ruské zločiny na Ukrajině nebo osud politických vězňů v Bělorusku, tiskové agentury neinformovaly.
Krátce před návštěvou Minsku zajel Szijjártó i do Moskvy, kde byl už popáté (!) od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Zatímco poslední cesta byla na energetické fórum v Moskvě, na jaře šlo o návštěvu Mezinárodního ekonomického fóra v Petrohradu.
Ani v Rusku se Szijjártó nechová jako člen společenství, který odsuzuje ruskou agresi. Své hostitele naopak maďarský ministr v září potěšil slovy, že „další sankce proti Rusku nejsou nutné“ a že „poškozují víc Evropu než Rusko“.
Fico a Orbán, političtí bratři?
Evropa čeká, jak si Poláci a Slováci nově poskládají parlamenty. V Maďarsku vidí slovenské volby jako příležitost zamíchat Visegrádskou čtyřkou.
Vřelé vztahy režimu Viktora Orbána s Kremlem se už řešily i na úrovni Severoatlantické aliance. Velvyslanci NATO se kvůli tomuto tématu sešli 19. října v Budapešti, tedy po schůzce Orbána s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Velvyslanec USA v Maďarsku David Pressman řekl stanici RFE/RL, že diplomaté mají „bezpečnostní obavy“ z „prohlubujícího se vztahu“ mezi Ruskem a členem NATO a EU.
V rámci NATO Maďary omezit nelze
Možnost, že by NATO nějakým způsobem omezilo například předávání informací Budapešti, prý na stole není.
„Procesy na úrovni Aliance nelze ohýbat, ty jsou dané a Maďarsko je členem. Otázky, jako je obranné plánování, bez jednoho z členů řešit nelze,“ řekl Seznam Zprávám Matúš Halás, výzkumník z pražského Ústavu mezinárodních vztahů. Kdyby prý k něčemu takovému docházelo, stejně by to kromě zainteresovaných zemí nemohl nikdo vědět. „V minulosti, dávno před ruskou invazí na Ukrajinu, byla taková šuškanda o Turecku. Říkalo se, že Švédsko (které stále není členskou zemí NATO, pozn. red.) je lepším členem Aliance než někteří opravdoví členové. V té době se myslelo na Turecko,“ říká Halás.
Anketa
I on ale připouští jednu cestu, jak Maďarsko omezit: „Jisté omezení, například ve sdílení informací, se může dít na bilaterální úrovni. Konkrétně mezi Washingtonem a Budapeští,“ spekuluje.
Maďarské vazby na Rusko i blokování unijního balíčku finanční pomoci Ukrajině se v napadené zemi promítlo i do veřejného mínění. V posledním průzkumu veřejného mínění označilo Maďarsko za nepřátelskou zemi na 52 procent respondentů. Ještě v červnu loňského roku považovalo Maďarsko za nepřátelskou zemi jen 42 procent Ukrajinců, 26 procent ho pak mělo za neutrální. Podobně se postoj obyvatel napadené země zhoršil i směrem k Číně, dalšímu z ruských partnerů.
