Článek
Agentura Reuters dává krok Pekingu do souvislosti se schůzkou tchajwanské prezidentky Cchaj Jing-wen se šéfem americké Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym v tomto týdnu.
Peking vojenské manévry oznámil krátce před jejich zahájením. Podle agentury DPA uvedl, že se cvičení uskuteční „podle plánu“ severně, jižně a východně od Tchaj-wanu.
Podle čínské státní televize CCTV, na kterou se odvolává AFP, je cílem manévrů nácvik úplného obklíčení ostrova. „Dnešní cvičení se zaměřuje na schopnost převzít kontrolu nad mořem, vzdušným prostorem a informacemi s cílem vytvořit úplné odstrašení a obklíčení“ Tchaj-wanu, uvedla CCTV v sobotu.
Agentura Reuters napsala, že v sobotu čínská armáda mimo jiné cvičila s ponorkami a simulovala letecké útoky na lodě. Manévry 1,4miliardová země označuje za „nutné na ochranu národní suverenity a územní celistvosti“. Mají také posloužit jako varování tchajwanským separatistům.
Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Ostrov přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje vláda jedné strany.
Američan Kevin McCarthy se ve středu stal nejvyšším americkým představitelem, který se od roku 1979 setkal na americké půdě s tchajwanským vůdcem. Po jednání uvedl, že vztahy USA s Tchaj-wanem jsou silnější, než tomu kdy za jeho života bylo.
Podle tchajwanské prezidentky podpora, které se její zemi dostává, ukazuje, že ostrov není izolovaný.
Čína setkání politiků opakovaně kritizovala a uvedla, že přijme protiopatření, k nimž patří sankce na prezidentskou knihovnu Ronalda Reagana v Kalifornii, kde se jednání uskutečnilo. Peking také varoval, že jeho armáda bude vždy v pohotovosti.
Rozsáhlé vojenské manévry v oblasti Čína uskutečnila i loni, aby vyjádřila nelibost nad návštěvou tehdejší předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové v Tchaj-peji.
Tchajwanská úžina je široká kolem 180 kilometrů, v nejužším bodě 130 kilometrů.
