Článek
Japonsko utrpí zdrcující porážku od čínské armády, pokud se pokusí použít sílu k zásahu na Tchaj-wanu. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo obrany. Diplomatickou roztržku minulý pátek vyvolala japonská premiérka Sanae Takaičiová, podle níž by její země v případě napadení Tchaj-wanu zakročila. Kvůli tomu jí vyhrožoval smrtí čínský diplomat. Peking a Tokio si už vzájemně předvolaly velvyslance.
Takaičiová řekla, že čínský vojenský útok na Tchaj-wan by mohl představovat situaci ohrožující přežití Japonska, v níž by Tokio mohlo uplatnit právo na kolektivní sebeobranu. Čínský generální konzul v Ósace Süe Ťien pak v reakci na její slova na sociální síti X napsal, že „nemáme jinou možnost, než bez váhání uříznout ten špinavý krk, který se do toho plete“.
Japonská vláda konzulův už smazaný příspěvek označila jako nevhodný a podala Číně protest. Peking naopak podal protest Tokiu za to, že porušuje mezinárodní právo a poškozuje vztahy obou zemí. Zemi taky obvinil z provokací a dělání narážek na vojenskou intervenci. Premiérka odmítla svá slova vzít zpět s tím, že je pronesla na základě předpokladu nejhoršího scénáře. Takaičiová je známá svými nacionalistickými a protchajwanskými názory a tvrdými postoji vůči Číně.
„Pokud se japonská strana nepoučí z historie a odváží se riskovat, nebo dokonce použít sílu k zasahování do tchajwanské otázky, utrpí pouze drtivou porážku od ocelově odhodlané Lidové osvobozenecké armády a zaplatí za to vysokou cenu,“ uvedl mluvčí čínského ministerstva obrany Ťiang Pin.
Čína si ve čtvrtek předvolala japonského velvyslance Kendžiho Kanasugiho a předala mu protest proti premiérčiným výrokům, které jsou podle resortu obrany krajně nezodpovědné a nebezpečné. Náměstek japonského ministerstva zahraničí si naopak dnes předvolal čínského velvyslance Wua Ťiang-chaa a ostře protestoval proti Ťienovu „nepřijatelnému“ vyjádření.
Takaičiové výroky odsoudila i čínská státní média, a to kvůli vzájemné historii, protože japonská invaze do Číny v roce 1931 a druhá světová válka zůstávají zdrojem napětí mezi oběma zeměmi. Ministerstvo zahraničí navíc kritizovalo rozhodnutí Japonska nevyloučit pořízení jaderných ponorek, což podle něj naznačuje významnou a negativní změnu politiky.
Mluvčí japonské vlády Minoru Kihara dnes podle agentury Kjódó zdůraznil význam míru a stability v Tchajwanském průlivu. Japonsko doufá v mírové řešení otázek, které souvisí s demokratickým a samosprávným ostrovem, dodal. Japonsko se řídí komuniké z roku 1972, v němž respektuje postoj Číny a Tchaj-wan považuje za součást jejího území.
Čína považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území, se kterým se znovu spojí, i kdyby to mělo být podle jejích slov silou. Na ostrov vyvíjí vojenský tlak tím, že do jeho blízkosti pravidelně vysílá válečné lodě i letadla. Podle oficiální politiky jedné Číny, kterou Peking uplatňuje, na ostrově neexistuje samostatná politická entita. Tchaj-wan od roku 1949 funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a pořádá volby.
Bezpečnostní zákon z roku 2015 Japonsku za určitých podmínek, jako je například ohrožení jeho existence, umožňuje uplatnit právo na kolektivní sebeobranu. Rozumí se tím i obrana spojenců v případech, kdy Japonsko není přímo napadeno.
